Tuba nepůsobí podle prvního dojmu zrovna jako nástroj vhodný pro nálady romanticky teskné a mytické. Ovšem norský virtuóz Daniel Herskedal dokáže tubu proměnit v mlžný roh, jehož hlas se táhle nese nad hladinou oceánu, nebo v nástroj severských bohů. Diváky o tom přesvědčí 13. července 2023 ve Velkém sále pražské Novoměstské radnice. Koncert proběhne v rámci série Jazz Meets World, vstupenky pořídíte tady.

Norský tubista přitom originálně hraje a zní nejen v rámci kapel například s kytarovým krajinářem Eivindem Aarsetem. Vystačí si i sám, jen s tubou nebo basovou trubkou, jako právě v Novoměstské radnici. Herskedalovy sólové recitály jsou přitom ještě poutavější a nezvyklejší. Za zavřenýma očima posluchačů dokáže citlivý hudebník vykreslit noční světla přístavu, siluety majáků, pableskování zapadajícího slunce na hladině jezera i tichý půvab tundry.

Daniel Herskedal (*2. dubna 1982, Molde) patří k hudebníkům, kteří originálně využívají klasickou i jazzovou průpravu a zároveň ctí folklorní kořeny svojí domoviny. Ostatně magisterskou práci na Rhytmic Music Conservatory v Kodani věnoval Herskedal zkoumání spojitostí mezi jazzem a joikem, tradičním sámským stylem zpěvu. Pomocí joiku Sámové vyzpívávali, hudebně improvizačně vyjadřovali povahu a chování určité osoby či zvířete, případně atmosféru konkrétního místa. Možná právě tato inspirace se odrazila v Herskedalově nezaměnitelné muzikantské krajinomalbě.

Formální studia zahájil Daniel v dětství klasickým lesním rohem. Brzy však přešel na tubu a uchvátil ho jazz, do jehož nasávání se pustil díky školnímu programu při Storyville Jazz Clubu v Molde. Tubista tu hrával od svých čtrnácti let s kapelou Dixi. Než přestoupil na kodaňskou Rhytmic Music Conservatory, absolvoval bakalářské zkoušky na Musikkonservatorium v Trondheimu. Průběžně se věnoval tradičnějším jazzovým stylům i komponování orchestrálních skladeb. Hrál v Trondheim Jazz Orchestra či později ve studentském orchestru stoRMChaser, který vedl britský kapelník Django Bates. Ve druhé polovině nutlých let spoluzakládal trio Listen! v neobvyklé sestavě se saxofonem a pianem, zachycené na dvou albech. Spolupracoval s Mariem Nesetem (desky "Neck Of The Woods", 2012 a "Lion", 2014) či Quitus Big Bandem.

Pouze studia či role sidemana ovšem Daniela Herskedala originalitě nenaučila. Výjimečnou cestu zvukového mystika a malíře hlubokých odstínů si postupně nalezl a vyšlapal sám. Jako kapelník debutoval v roce 2010 titulem "City Stories". Herskedalova putování a objevování zachycují výjimečná alba jako "Slow Eastbound Train" (2015), "Voyage" (2019), "Desert Lightouse" (2021), které natočil v neobvyklém duu s chrámovými varhanami, "Harbour" (2021) nebo zatím poslední "Out Of The Fog" (2022).