Šestý ročník festivalu Metronome Prague sice už ve středu zahájily koncerty Queens Orchestra a Davida Kollera, ovšem i první řádný den působil spíše jako zahřívací kolo. Diváci se sice dočkali headlinerů Jamiroquai a Aurory, celkový program byl ale na akci takových rozměrů překvapivě chudý.
Hlavní scéna nabídla ve čtvrtek tři vystoupení, přičemž úvodní ROXO3M3N, zástupci domácího undergroundu, na ni viditelně nepatřili. O to záhadnější je, proč parta z Vysočan hlásící se ve své tvorbě k elektronice a psychedelii dostane na nejvýznamnějším pódiu prostor i v pátek.
Druhou největší Park stage pořadatelé v první den ani neotevřeli a ČT Fontána stage nabídla u Křižíkovy fontány pouze dvě vystoupení. Hrálo se sice také na dalších místech, ve vnitřních prostorách i před samotným areálem, nechyběl ani doprovodný program zahrnující zábavu pro děti, podcasty nebo třeba únikovou hru. Přesto se šlo stěží zbavit dojmu jisté nadbytečnosti čtvrtečního line-upu, protože těch pár kapel by se jistě dalo vmáčknout do zbývajících dvou dnů, jejichž harmonogram na hlavních jevištích ostatně také není nahuštěný.
© Honza Průša První návštěvníci byli do areálu vpuštěni úderem čtvrté odpoledne a v úvodních hodinách se dali počítat spíše na stovky než na tisíce. V parném dni měli k dispozici dostatek míst k občerstvení i k odpočinku před sluncem, z hlediska komfortu si tedy organizátoři zaslouží pochvalu.
S blížícími se sety večerních headlinerů se areál začal více plnit, ovšem v porovnání s masovými událostmi typu Colours Of Ostrava či Rock for People je stále znát, že si Metronome Prague svoje publikum stále ještě hledá. Lze konstatovat, že živější a vřelejší festivalová atmosféra vládne i na akcích, jako jsou Hrady CZ nebo Benátská!, které si vystačí s ryze domácím line-upem.
O jeden ze stěžejních bodů dne se u Křižíkovy fontány postarali
MIDI LIDI, kteří vzdali speciální poctu
Mirovi Žbirkovi za asistence jeho syna Davida.
Nemoderný chlapec z ulice poznania (MIDI LIDI & David Žbirka)
© Honza Průša Celý program měl premiéru již loni na slovenském festivalu Pohoda, kde parta okolo Petra Marka spojila síly s
Lacem Lučeničem, který se výrazně podílel na trojici Mekyho desek "Nemoderný chalan", "Chlapec z ulice" a "Zlomky poznania". Podařilo se jim tehdy podchytit zvuk nahrávek zvenku a dám jim nemalý punc vlastní unikátnosti, dodnes to jsou nadčasové záležitosti.
Nemalou měrou k tomu přispěli i
MIDI LIDI, kteří nechtěli vzdát jen pouhou poctu legendě naší scény. Většina skladeb prošla změnou hudebního designu, tu přibylo více odkazů na milované
Kraftwerk, tu kytarovek nebo zadumanosti
Joy Division, z nichž se později stali
New Order (Petra můžete často spatřit v triku s motivem přebalu jejich první desky).
Super bonusem byly unikátní projekce, které vzešly z poetiky obalů zmíněných alb a byly zasazeny do míst spojených s tematikou skladeb. Ty vznikly pod drobnohledem Marka Mrkvičky a VJky Majdy Hrubé (ta si během tohoto setu střihla sólo, kdy odzpívala "Pozri"). Snad jen škoda, že byly k vidění jen na bočních plochách.
Stačily "Vzpomínky" a hitovka "Kúp mi knihu", aby bylo jasno, v jakém teritoriu se vše odehraje. Nechyběly tak jejich typické vsuvky, hudební vtípky, beaty a klávesové zkratky - nic však nezbortilo základ vybraných písní. "Do člna" byla prvním trackem, do kterého se více zapojil i
David Žbirka, nejenom svým vokálem - do konce vystoupení často hrál střídmé kytarové vybrnkávačky nebo vyťukával do kláves ty nezaměnitelné melodické linky.
"Zlomky" a "Slávou opitý" rozpohybovaly jinak spíše vedrem strnulé publikum. Před "Ideme z PKO" Marek v zápalu nasazení prohlásil, že se jedná o píseň s nejlepším textem, který kdy byl napsán. Vlastně během celé hodinky několikrát připomínal, jak velkými fandy Žbirky všichni jsou.
"Mesto spí" je nezaměnitelný klenot, po němž již následovala rozlučka v podobě "22 dní" v hodně pozměněném vyznění a v mnohém pošpiněné zvukové alternaci. Vše však fungovalo a do sebe zapadalo, a to i přes možný fakt, že skalním fanouškům tyto úpravy nemusely jít zcela pod nos, pokud nedají dopustit na důvěrně známé aranže. (Dan Hájek)
Setlist: Vzpomínky, Kúp mi knihu / Obchodný dom, Do člna, Zlomky, Chlapec z ulice, Pozri, Páči sa mi, Slávou opitý, Ideme z PKO, Mesto spí, 22 dní
Před sedmou hodinou večerní pak došlo na koncert první zahraniční hvězdy, norské zpěvačky
Aurory, která se v posledních letech zařadila k miláčkům českého publika. Sedmadvacetiletá umělkyně ze Stavangeru na koncertech stále propaguje svou loňskou desku "The Gods We Can Touch", kterou mezitím představila před rokem ve Foru Karlín.
© Honza Průša Aktuální písně v čele s grandiózně vystavěnou "Heathens" patřily k tahounům setlistu, nedá se však říci, že by na nich vystoupení stálo. Aurora totiž svým éterickým projevem zanechává celkově pozitivní dojem, bez ohledu na to, jaké skladby zrovna znějí.
V jejím způsobu prezentace se mísí popová líbivost, folková křehkost a severská divokost. Vizuálně si většinou vystačila s motivem půlkruhu, který měnil své barevné nasvícení. Bylo to minimalistické a efektní. Celkové vyznění její hudební produkce vedle dvou muzikantů značně podporují ještě dvě vokalistky, které zesilují důraz na nosnost harmonických pěveckých linek. Dalo by se říci, že Aurora, v jednu chvíli mávající duhovou vlajkou, se ukázala jako klidná síla prvního dne festivalu.
Bezprostředně po ní následovala na ČT Fontána stage domácí naděje
Aiko. Svou ambici dělat pop na mezinárodní úrovni, jak kvalitativně, tak vizuálně, potvrdila i naživo. Zvolila nápaditý kostým, spolu se dvěma tanečnicemi poctivě nacvičila choreografie k jednotlivým skladbám a především zpívala s vervou a nasazením. Snad jen škoda horšího ozvučení, v němž její hlas občas zanikal.
© Honza Průša Kostru jejího padesátiminutového představení tvořily anglicky zpívané songy, jen ve dvou případech vsadila na češtinu. Zpěvačka přiznala, že některé z odehraných písní ještě dosud nevyšly, za již zveřejněnými singly ale nikterak nezaostávaly. Alenu Shirmanovou a její kapelu se vyplatí dál sledovat.
Na své si přišlo i publikum dalších žánrů, v Rap clubu totiž po promítání svého dokumentu zahráli legendární
PSH, ostravský DJ
Priest potěšil příznivce taneční hudby v sálu Beats For Metronome Club Powered By Evropa 2. Kladnou odezvu měla v Ploom Moon Clubu irská zpěvačka a rapperka
Biig Piig.
© Honza Průša Jasným vrcholem prvního řádného dne však byl večerní koncert funkových ikon
Jamiroquai, jehož začátek byl kvůli špatné předpovědi počasí posunut o půl hodiny dopředu - nakonec ale začal zhruba ve 21:15, tedy s asi patnáctiminutovým předstihem oproti původnímu plánu. O hlavním headlinerovi se kolega Honza Trávníček rozepsal v
samostatném reportu.
Kdo chtěl zbytek noci dojet na žánrově podobné vlně, na toho v Ploom Moon Clubu čekala speciální sešlost
Monkey Business s hostujícími členy
J.A.R. nazvaná Monkey Business Spexial.
Hvězdami druhého hracího dne budou francouzská zpěvačka
Zaz, britští
The Editors nebo německá superskupina
Moderat.
Snad se festivalu povede pozvednout poměrně nízko posazenou laťku, protože k označení
"metropolitní hudební událost roku", kterou se Metronome Prague honosí v tiskových zprávách, má zatím hodně daleko. Návštěva prezidenta Petra Pavla ani členů
Maroon 5, kteří hráli v Praze o den dříve, na tom nic nemění.