Hned zkraje reportu z vystoupení Rolling Stones na pražské Letné budu trochu břitký a to na adresu pořadatelů koncertu a managementu Rolling Stones. Ne kvůli dlouhatánskému čekání na začátek představení hlavních hvězd večera, to je věc obvyklá a chápu, že světla vyniknou nejlépe až po setmění. Jedná se mi o politiku udělování akreditací - MusicServer ji neobdržel s odůvodněním od Interkoncerts, že management Rolling Stones akreditace neposkytuje internetovým médiím. Nevím přesně, které masmédia akreditaci obdržela, ale laskavý čtenář nechť v nejbližších dnech sám posoudí úroveň a hloubku zpráv o koncertu, která se objeví v některých našich novinách a časopisech. Tím samozřejmě nechci velkohubě protěžovat MusicServer a říkat, že jsme jediní a ti nejlepší, ale dovolím si tvrdit, že náš server má jistou kvalitu a pozici na trhu hudebních médií. Pánové trochu zaspali dobu a vy si budete (téměř) všude moci přečíst, že Jagger oslavil šedesátku v Duplexu, na Letné pršelo, Stouny uvedl ex-prezident Havel a že kapela zahrála dvouapůlhodinový průřez svými největšími hity a bylo to super. Ale já se teď budu snažit ve svém článku nebýt povrchní.

Dost lamentování - autor tedy sáhl do peněženky, koupil lístek na plochu za devět set peněz (sorry, ale dát několik tisíc, abych pak seděl na tribuně někde z boku, to nežeru) a báječný koncert si hezky užil. I s onou krátkou průtrží mračen před hlavním programem, kdy se pod kamarádčinu pláštěnku vměstnalo šest lidí včetně dvoučlenné dívčí delegace z Polska. Bouřka měla postranní efekt v nádherných blescích nad scénou, jež vypadaly jako plánovaná součást show. Ale to jsem trochu předběhl, alespoň krátce zmíním předkapely, které nebyly vůbec špatné. Brainstorm (nezahráli svůj největší hit "Waterfalls") i Olympic byli evidentně potěšeni, Petr Janda i přes problémy se zvukem mohl být dojat a spokojen. Pravda, nic proti uvedenému supportu, ale na předešlých koncertech v západní Evropě předskakovaly skupiny Cranberries, Stereophonics, Pretenders a AC/DC...

Pražský koncert byl speciální ve své skladbě a valná většina z těch asi osmdesáti tisíc posluchačů si to možná ani neuvědomovala. Na všech stadiónových štacích je totiž pevně dané pořadí první a třetí třetiny, obměny skladeb se týkají prostřední části. Obvyklým finále a jediným přídavkem bývá "Jumping Jack Flash", na Letné to byla skvělá "Satisfaction" (mimochodem, ohňostroj na konec byl nádherný, ale strašně krátký - nebylo to před osmi lety na Strahově mnohem lepší?). Výjimečné bylo zařazení pecky "Neighbours" na menší scéně uprostřed plochy, Richardsem zpívaná "The Nearness Of You" byla poprvé uvedena na open koncertě (jinak ji hrají v nejmenší koncertní variantě v klubech). Zaznělo devatenáct písní, chyběly například koncertní jistoty "Miss You" nebo "Angie".

Osobně jsem nejvíce oceňoval lahůdky, v nichž báječná rytmika Charlie Watts / Darryl Jones vytvářela stabilní pevnou plochu pro skopičiny dovádějících kytaristů Richardse a Wooda. Vrcholem byla nekonečná fantazie "Midnight Rambler", která se v nových a nových přívalech vracela zpět v několika tempech. Krásná byla "Wild Horses", Richardsova kytara zvonila a na obrovské obrazovce se mihotaly nostalgické obrazy - pěkná chvíle. Opět nezklamala Lisa Fischer ve svém parádním čísle, mrazivé "Gimme Shelter", velmi mne potěšil našlápnutý odpich jediné novinky "Don't Stop" (mimochodem, z posledních tří řadovek zazněla jen jediná skladba, "You Got Me Rocking", což je velká škoda - nebylo by od věci udělat jedno výjimečné klubové vystoupení jen z novějších písní?). Obrazové a světelné kejkle je snad zbytečné zdůrazňovat, byly úžasné a já jsem několikrát poťouchle politoval Elán s jejich zářijovým Megakoncertem na stejné pláni... No ano a Micka musíme jistě pochválit, že mu to v šedesáti tak hezky jde (Všechno nejlepší!).

Ze strahovského koncertu v roce 1995 jsem byl více odvařený (bylo to koneckonců pro mne poprvé), teď jsem si to spíše labužnicky užíval. Jsou to staré páky, hrají desítky let oprašované hity, ale je to fajn. Koncert na Letné byl jeden velký cirkus, všude kolem vypláznuté jazyky, světla, ohně a serepetičky za vskutku evropské ceny. To k tomu patří, ale stejně je (alespoň pro mne) nejdůležitější jejich rokenrol, který mám rád. Jo a zapomněl jsem říci - možná to bylo (zase) u nás naposled...

Setlist: Brown Sugar, Start Me Up, You Got Me Rocking, Don't Stop, Wild Horses, You Can't Always Get What You Want, Midnight Rambler, Tumbling Dice, The Nearness Of You, Happy, Sympathy For The Devil, Neighbours (B-stage), Little Red Rooster (B-stage), Street Fighting Man (B-stage), Gimme Shelter, It's Only Rock'nRoll, Honky Tonk Women, Jumping Jack Flash, Satisfaction

Rolling Stones, Letenská pláň, Praha, 27.7.2003