Oxfordská čtveřice Foals nám odhaluje nekonečné proměny indie rocku už od roku 2008. Právě tehdy vyšel kritikou ceněný debut "Antidotes". Marně byste hledali studiového následovníka, který by nedosahoval na vysoce nastavenou laťku. Co začalo jako nezávislý hudební projekt, se vyšvihlo do přední linie ostrovních kytarovek, o čemž svědčí i zisk několika cen včetně Brit Awards a Mercury Prize.

Na svém kontě má kapela kolem frontmana Yannise Philippakisa sedm alb, z nichž poslední "Life Is Yours" vyšlo zrovna loni. Vybrat pět nejvýraznějších věcí z takto napěchovaného repertoáru je skoro nemožné, následující přehled proto berte spíše jako připomenutí některých nejlepších momentů.

---

What Went Down

Foals se proslavili zejména barvitým indie rockem, který umně kombinuje kytary s tanečním feelingem. V rukávu mají ale stejně tak plnokrevné vypalovačky, které útočí na první rockovou ligu. Vévodí jim živočišná "What Went Down", první singl stejnojmenného alba, které frontman Yannis Philippakis v době svého vydání (2015) označil za "dosud nejhlasitější a nejintenzivnější" desku Foals.

Zajímavostí je, že verze, kterou slyšíte na hotovém díle, je zároveň i první verzí songu, kapela pouze dodatečně přehrála vokály. Podle Philippakise tak muzikanti zažili vzácný studiový moment, kdy se před nimi zhmotnila plně zformovaná nahrávka. "Chtěli jsme, aby to znělo jako okamžik před tím, než dravé zvíře zaútočí. Je v tom divokost," uvedl v rozhovoru s NME. Potvrzuje deset z deseti šelem.

---

Sunday

V roce 2019 skupina vydala ambiciózní dvoudílný počin "Everything Not Saved Will Be Lost". První, jarní část si vysloužila i nominaci na prestižní Mercury Prize. Právě z ní pochází "Sunday", zasněný soundtrack ke konci světa, který své sdělení předává pouze těm, kteří ho chtějí slyšet.

Zní přesně jako letní den u vody, kdy nemáte žádné starosti a užíváte si slunečné neděle, zatímco Země je, přeneseně i doslova, v plamenech. Zpěvák skladbu označil za trojského koně, který má pod záminkou líbivého hudebního podkladu přimět posluchače k zamyšlení nad současnou klimatickou krizí.

---

Spanish Sahara

Vyprahlá krajina. Pomalu se táhnoucí karavana. "Spanish Sahara" dostává svému jménu a na scénu nastupuje se sotva slyšitelnými nástroji a téměř šeptajícím Philippakisem. Na Foals celkem nezvyklá zvuková poloha, ale nemějte obavy. Se sílícím důrazem vůdčího vypravěče a jeho pobídky "Forget the horror here" přidávají na intenzitě i ostatní členové sestavy, až skladba nakonec graduje ve velkolepé finále.

Jak prozradil frontman, název neodkazuje na skutečnou Saharu, ale jedná se o pojmenovaní imaginárního místa. "Je to celkem děsivé a zpustošené místo. Je to o traumatu, které se pokoušíte překonat, ale nedaří se vám to," řekl.

---

The Runner

"The Runner" načíná pokračování druhé části "Everything Not Saved Will Be Lost" (nepočítáme-li instrumentální "Red Desert"). Jako předěl mezi dvěma tvůrčími světy skladbu popisuje i její autor.

"První část končí obrazy ohně a destrukce, druhá část se na to snaží reagovat a ptá se: Jak můžete pokračovat dál ve vraku sežehnuté země? Je to výzva k nalezení smyslu a vytrvalosti navzdory přesile a navzdory potížím, které můžeme najít uvnitř nebo vně nás samotných," odhalil Philippakis. Singl výstižně popsal publicista Mark Beaumont pro The Guardian jako "pustinu ovládanou funky androidem Royal Blood".

---

Inhaler

V roce 2013 se formace představila s nahrávkou číslo tři "Holy Fire". Právě z ní pochází provařená páteční hymna indie mládeže desátých let "My Number", která by měla zaznít i v playlistu pražského vystoupení.

Možná ještě větší pozornost si zasluhuje úvodní singl "Inhaler", který opět jednou pošramocuje image kytarových elegánů. Po neškodném rozjezdu překvapuje v refrénu nepřipraveného posluchače porcí nefiltrovaných emocí a agresivních kytar. A protože i tato píseň by měla zaznít ve Žlutých lázních, už chystejte hlasivky na divoké: "And I can't get enough SPACE!"