V roce 2012 rozrazil Jonáš Červinka dveře tuzemským rapperům do rádiového éteru. To když se jeho singl "Ležím v tvé blízkosti" s Debbi probojoval do čela oficiální české hitparády. Úspěch to byl nečekaný a Lipo v návaznosti na něj začal s DJ setem obrážet diskotéky, kde měl svými často idealistickými texty bavit podnapilé návštěvníky v pozdních nočních hodinách. Šlo o bizarní kombinaci, ale na regulérní koncertování tehdy zkrátka nebyl připraven.

O dva roky později na své druhé sólové desce "O duši" vstoupil na neprobádané území - rozhodl se, že se při své tvorbě vycházející z rapu nebude omezovat na beaty. Do většinou melancholických a náladotvorných skladeb s producentem ODD zařadil spoustu živých nástrojů, díky čemuž si vytvořil charakteristický a u nás jedinečný rukopis. V tomto duchu pokračoval i na třetí studiovce "Lyrika" z roku 2018, a navíc se v té době poprvé pokusil dát dohromady doprovodnou kapelu.

Její sestava se po několika změnách a letech ustálila a nyní, pět měsíců po vydání čtvrtého alba "Příběhy", vyrazila na krátké turné po čtyřech českých městech. Pražský křest v Malostranské besedě vyslal zprávu, že pódiová prezentace už není umělcovou Achillovou patou, ale stává se naopak jeho silnou stránkou.

Hned začátek navodil intimní klubovou atmosféru, na kterou Lipo lákal v březnu vydaným živým EP "Kino Varšava". Jako intro posloužil úvodní klávesový motiv v podání Jana Brauna, k němuž se záhy přidala vokalistka Yanna a hlavní vystupující. Večer otevřeli songem "Vím, že jsi tam někde", který zachycuje bezútěšnou náladu končící páteční noci.

Minimalistickou scénu zdobilo jen červeně nasvícené písmeno L. O to více se mohli návštěvníci zaposlouchat do muzikantových textů, které často vyžadují posluchačovu plnou koncentraci.

Ve starších hitech, například ve zmíněném "Ležím v tvé blízkosti" nebo ve "Štěstí", které si s Lipem přišla zazpívat Debbi, autor nejčastěji zpracovával pocity odehrávající se v lidech ve stavu zamilovanosti nebo při rozchodu. Už tento samotný fakt je pro určitý typ hudebních konzumentů důvodem ke kritice, protože texty o lásce a vztazích považují za banální.

Lipovy slovní obraty však v českém mainstreamu patří k těm nejdůmyslnějším, až na výjimky si nevystačí s uchu lahodící lyrickou vatou, ale jdou k autentickému jádru sdělení, fanoušci na základě vlastních zkušeností objevují jejich hloubku a nadčasovost. Výše jmenované songy v minulosti rapperovy koncerty uzavíraly, ten však v průběhu let svůj repertoár obohatil dalšími velkými hity, a proto na ně tentokrát došlo už v úvodním bloku.

Skladby z loňské koncepční desky "Příběhy" se svým obsahem liší, Červinka se tentokrát při psaní nesoustředil na vlastní emoce, ale pokusil se vžít do rolí postav ze svých sociálních mikrodramat. V písni "Tajný místa", kterou svým hlasem podpořila pěvecky stále jistější a osobitější Kateřina Marie Tichá, je to dívka, kterou problematické rodinné poměry předurčily k tomu stát se prostitutkou. Ve skladbě "Bůh na nás zapomenul" se vypravěčem stává muž z oblasti Sudet řešící existenční otázky.

V Malostranské besedě potěšilo nejen zjištění, že starší a nová tvorba vytváří při živé prezentaci smysluplný a kompaktní balíček, ale i to, jak dobře Lipovy songy v kapelním podání znějí. Zmíněný "Bůh na nás zapomenul" vyčníval svou aranžérskou propracovaností i syrovým podáním, "Odešla láska" s Yannou o domácím násilí zase do setlistu vnesla nádech rocku. Jako trvalka se ukázala píseň "Ve vzpomínkách", jejíž nakažlivý countryový rytmus snadno strhne.

Zřejmě nejenergičtější moment obstaralo hostování ODDho ve "Vidíš, co jiní nevidí", motivační skladbě připomínající, že jinakost není nevýhodou, ale darem. K vrcholům večera ale patřila především komorní balada "Salome" o tajuplné femme fatale. Lipo ji odrapoval vsedě a svým jímavým vokálem ji v refrénu povznesl supertalent jménem Jan Braun. Právě v poloze barového vypravěče působí liberecký rodák obzvlášť přesvědčivě.

Koncert v Malostranské besedě byl po všech stránkách vydařeným zážitkem pro ten typ posluchačů, který nepotřebuje, aby se jim interpreti zavděčovali okázalými gesty nebo se je snažili prvoplánově zabavit estrádními scénkami či jinými vylomeninami.

Lipo pochopil, že není třeba se podbízet. Nemusí se ohánět vyprodanými O2 arenami či jinými marketingově vděčnými metami. Vybral si vlastní způsob, jak se svým působením na hudební scéně naložit. Na pražském křtu, kterého se jako kmotr zhostil Jindra Polák ze spřátelené kapely Jelen, zkrátka civilně, bez pozlátek a s potřebnou řemeslnou kvalitou odprezentoval svoji tvorbu. Fanoušci nemohli odcházet spokojenější.