Vypsaná fiXa sklízí jeden vavřín za druhým. Díky desce "Kusy radosti" se stala v podstatě skupinou roku za uplynulý rok. Shodly se na tom ankety Anděl a Žebřík. Z alba teď předkládá další singl - poklidně melancholicky laděný "Sen", ke kterému udělala opět neotřelý vizuál. Jako by se řídila pravidlem co klip, to jiný styl...

"Písnička 'Sen' byla úplně první věc, kterou jsem na naši poslední desku napsal. Jednou jsem se během začínajícího covidovýho bezčasí probudil uprostřed noci a nemohl jsem spát. Koukal jsem do stropu nebo z okna do prázdný ulice a nakonec jsem načmáral pár prvních vět textu na papír. Během pár dní jsem píseň dodělal a nakonec jsme ji úplně bez zkoušení zahráli na online koncertu," vzpomíná frontman Márdi.

"Následně jsme odjeli do studia a tam jsme ji nahráli taky jako první. V té době jsme ještě neměli basáka, a tak basu a následně i mandolínu nahrál Ondřej Ježek, kterej měl úplně modrej oteklej prst, protože byl s kočkou u veterináře a ta ho tam do něj brutálně kousla. Možná proto to zní tak zajímavě," dodává.

Za 3D animovaným videoklipem stojí trojice studentů Štěpán Bareš, Michal Tinhofer a Ondřej Veselý. Hlavní tvůrce a režisér Štěpán Bareš ke svému počinu říká: "Klip je o chlapci, který sní o tom, že bude astronaut, a zároveň o astronautovi, který sní o tom, jaké to bylo, když byl chlapcem." Ten pak letí zachránit svět. Anebo je to opravdu jen sen?

Práce na videu trvala čtyři měsíce. Tvůrci mysleli na (skryté) detaily, celé se to točí kolem vesmíru - viz tematické knihy, odkaz na "The Dark Side of the Moon" od Pink Floyd. Mezi knihy zařadili i Márdiho oblíbený "Kaleidoskop" od Raye Bradburyho, dále tu můžeme vidět odkaz na jejich oblíbence The Cure - přeškrtnutý nápis "Friday I'm in Love", který předtím využili v klipu "Krabička", časopis Limits bude mít zřejmě souvislosti s písní "Limity", hlavní hrdina má tričko se "San Piego City"...

Sám zpěvák k tomu dodává: "Mně osobně se to moc líbí a hlavní hrdina má stejnej pokoj, jako jsem měl já s bráchou v období týnejdžrovských let. Akorát ten náš byl menší, a vždycky když tam teď přijdu, tak vůbec nechápu, jak jsme se tam mohli vejít." Proto ve snímku můžete najít spojnice s tou dobou, jako jsou Rubikova kostka, kazeta, plakáty na interprety, co tehdy frčeli.

Píseň je podle mě o padající melancholii, o dlouhých cestách, o (bez)naději. Sound souzní s tím, jak si frontman představuje zvuk, když raketa letí vesmírem. Je to možná trochu jiné zpracování, než jaké mnozí očekávali, ale proč ne. Je vidět, že si na tom dali záležet, a ta spousta odkazů, které u sledování můžete hledat, je jen příjemným bonusem. Tak neváhejte, zasněte se a nechte se unášet...