Sarah Brightman je dokonalou iluzionistkou, která svým hlasem těší mnoho fanoušků na této planetě. Pryč jsou ty časy, kdy se naplno věnovala opeře a muzikálům, ke kterým má však stále velmi kladný vztah. Od svého debutu "Dive" přes další desky "Fly", "Timeless", "Eden" a "La Luna" se vypracovala v popovou divu, která ve své hudbě nechává promlouvat mnoho žánrů. Díky velkému úspěchu duetu "Time To Say Goodbye (Con Te Partiró)" s Andreou Bocellim se stala hvězdou, která však neusnula na vavřínech a pustila se do další práce. Velkým pomocníkem se jí stal Frank Peterson, který se díky různým aktivitám (Gregorian, nebo spoluautorství na megahitu "Sadness" projektu Enigma) stal zručným studiovým producentem. Na novém albu "Harem" se chtěla Sarah Brightman vydat bádat v hudebních kulturách Asie a Dálného východu. Tento nápad ji dlouho bloudil hlavou a nové dílko muselo postupně uzrát. "Harem" je výpravou do různých koutů světa a setkalo se na něm několik hostů.

Převážnou část smyčcových partů i tentokrát nahrál Pražský symfonický orchestr, natáčelo se ve Smečkách. Jednotlivé party smyčcových preludií zaranžoval Jaz Coleman (člen Killing Joke, u nás známý i díky spolupráci s Čechomorem), který do nahrávky vtěsnal ono kouzlo dálek. Své nadání v tomto oboru excelentně předvedl už v roce 1991, kdy společně s Anne Dudley (členka legendárních Art Of Noise) natočil skvělé album "Songs From The Victorious City". Proto volba přizvat na natáčení tohoto experta v oboru bylo na místě. Dále na nahrávce hostují London Symphony Orchestra, The Bach Choir, Natasha Atlas, Kadim Al Sahir, Nigel Kennedy (houslová megastar), Shweta Shetty a posmrtně Ofra Haza. Návštěva pestrá, co říkáte?

Tak jak jsme již u Sarah Brightman zvyklí, pro své písně hledá inspiraci nejenom v popu, vypůjčených skladbách, ale nechává se i inspirovat díly vážné hudby. V titulní písni "Harem" je použita část portugalského tradicionálu "Cancao do Mar". Část kompozice "Un bel di" z Pucciniho "Madam Butterfly" se vtěsnala to příjemné "It's A Beautiful Day". Převzatých písní je také docela požehnaně, od "Stranger In Paradise", přes "The Journey Home" od skladatele A.R. Rahmana, byl to velký hit z West End Bollywood muzikálu "Bombay Dreams", který produkoval Andrew Lloyd Webber, a konče u přenádherné "What A Wonderfull World", kterou určitě znáte v podání Louise Armstronga. Zde však najdete přemrštěně oslazenou verzi v typicky "enigmovském" rytmu (Frank Peterson je nepoučitelný), která s originálem má společný pouze text a kouzlo původní krásy se dokonale vytratilo, osobně bych řekl, že se jedná o nejhorší věc na celém albu. Nedobře též dopadla přepracovaná verze pohodičky projektu Mandalay "Beautiful" (hledejte ji například na "Café del Mar 6"), ani nabubřelá předehra "Misere Mei" to nezachraňuje.

Song "What You Never Know" napsal zručný tvořitel hitů Stephan Moccio (napsal například titulní hit alba Celine Dion "A New Day Has Come"), který vznešeně přelétá éterem společně s nádherným hlasem Sarah Brightman. Výtečným kousek je duet "Mysterious Days" s Ofra Hazou nebo lehce protiválečný song "The War Is Over", v níž se zajímavě doplňují hlasy Sarah Brightman a Kadima Al Sahira. Rozsáhlá kompozice "Arabian Nights" s hostující Natashou Atlas nebo píseň "Free" (v úplném závěru vás ještě čeká její francouzská verze "Guéri De Toi") jsou taktéž příjemné kousky. Emocemi nabitou tečkou za celou deskou je velmi vydařená "Until The End Of Time", kde se vtěsnal punc kvalitního a lehce hymnického ploužáku.

Sarah Brightman na svém album "Harem" přišla zatím s nejucelenějším nápadem. Celá nahrávka je pohodovým posloucháním pro magií nabitou noc, řekl bych, že se jedná o nejpovedenější kousek v diskografii této dámy. Když byla Sarah malou holčičkou, četla tyto pohádkové Šeherezádiny příběhy, nechala se inspirovat kouzly a část paralel převedla i do textů. Při natáčení se povedlo skloubit mnoho žánrů, od inspirací Dálného východu, přes povedené popové písně, které byly doladěny moderními postupy a třeba i náznaky prvků tanečnějšího europopu. "Harem" je povedené dílko, dokonalou radost však kazí stín několika předělávek, které se na takto koncipovaném albu nemusely objevit. Sarah Brightman, Frank Peterson a spol. vám to však vynahradí v původních písních, které mají tentokráte laťku hodně vysoko a nechme se tedy napnout, co pro nás nachystají pro příští návštěvu pohádek Tisíce a jedné noci.