Rodáci z Říma se slávy nezalekli a neuškodila jim ani menší aférka s drogami přímo během slavnostního večera Eurovize, která ale byla členy skupiny vyvracována a ke které se vtipně vracejí v písní "Feel". Kontroverze a provokování ale zřejmě bude nálepkou pro Måneskin i do budoucna. Ostatně tomu jdou hodně napřed.

Přebal alba. Provokativní? Pobuřující? Nebo dokonce skandálně nechutný? Každý ho bude vnímat asi jinak. Každopádně školačka v sukni přeskakující členy kapely je vskutku zajímavou volbou a jasnou snahou Måneskin rozvířit stojaté vody dnes spíš usedlého rock'n'rollového světa. Tak dalece jako Scorpions se svými přebalem k "Virgin Killer" ale naštěstí nedošli.

I ten, kdo se o tuhle formaci příliš nezajímá, zřejmě někdy zakopl o reporty z odvážných vystoupení zejména baskytaristky Victorie De Angelis, jejíž koncertní modely málokdy vydrží celé vystoupení tam, kde mají. Pokaždé náhodou samozřejmě. O Måneskin se zkrátka mluví a to, jak se chopili šance, je více než sympatické. Jsou ale skutečnými mesiáši současné rockové hudby?

Iggy Pop nebo Tom Morello věří, že ano. Oba se ke skupině vyjádřili nesmírně kladně a oba si zahostovali v některém z jejích songů. Zatímco Iggy to stihl již na předchozí nahrávce "Teatro d'ira: Vol. I", kytarista Rage Against The Machine si s nimi zariffoval v povedené rytmické "Gossip" z aktuální desky, kterou si v osmi různých verzích můžete koupit v našem shopu.

Ta nabízí porci sedmnácti položek, což je na mladou rockovou partu neuvěřitelný nášup. Těžko říct, proč s materiálem trochu nešetřili, protože ač jsou všechny skladby dobré, jen pár jich je vyloženě strhujících. Kdyby stopáž o třetinu osekali, zůstala by kolekce nesmírně chytlavých hitovek a jasný kandidát na rockové album roku.

Jenže vedle strhujících singlů "Mammamia" a "Supermodel", emotivní balady "The Loneliest", výbušného otvíráku "Own My Mind" nebo neuroticky taneční "Don't Wanna Sleep" tu najdeme i ryze průměrné, glamem nebo moderním pop rockem ovlivněné kusy.

Přitom připitomělá "Bla Bla Bla" by mohla klidně být jen nějaký super mega bonus pro (třeba) Gibraltar. Spíš než plnohodnotnou píseň to připomíná opilecký záznam průměrné punkové bandy. A koketování s moderním postpunkem, odkoukaným od Idles, v "Kool Kids" také příliš atraktivně nevyznívá.

Pořád je to ale jízda, která má svěží sexappeal, který současné rockové scéně chybí. Måneskin jsou na "Rush!" zdravě drzí, své songy staví na vibrujících kytarách i mocných vokálních linkách, které Damiano David skvěle zvládá a dodává jim neurvale flegmatický podtón. Navíc z nich pomrkává ta jejich lehce provokativní nálepka. Je to vlastně osvěžující a hlavně zábavné dílo.