Odpověď je poměrně krutá - společnost YG Entertainment, která kvarteto doslova vyrobila, by něco takového nikdy nepřipustila. Osvědčený recept, v němž Jisoo, Lisa, Jennie a Rosé míchají energickou líbivost a rapové vsuvky, byl do této chvíle natolik úspěšný, že jakékoliv experimenty by znamenaly až příliš vysoké (obchodní) riziko.

Osmička nových skladeb, jejichž stopáž čítá neuvěřitelných 24 minut a 30 sekund (o celé dvě sekundy více než na předešlé desce!), proto nabízí přesně to, co fanoušci očekávali: rychlý, přidrzlý, dokonale vyprodukovaný pop.

Blackpink se i tentokrát buďto snaží vymezit proti haterům (jako v "Shut Down" s výborně vysamplovaným Paganinim), anebo zpívají o lásce (třeba v "Pink Venom" či chytlavé "Hard To Love", kde překvapivě uslyšíte pouze Rosé). Přibylo angličtiny (a také několikeré použití slova fuck) a oproti debutu "The Album" ubylo hostů (na rovnou nulu).

Snad jediné hudební překvapení nabízí "The Happiest Girl", první plnokrevná balada v útlé diskografii jihokorejské formace. Osvěžující je zejména textem, jenž působí sdělně a autenticky. Na opačném konci spektra naopak stojí závěrečná "Ready For Love". Ta rozjíždí tak generickou (a sonicky vyčpělou) diskotéku, že se všichni fanoušci žánru EDM budou při jejím poslechu kroutit nepohodlím.

Znamená výše uvedené, že "Born Pink" je špatná deska, co u fanoušků vyvolá zklamání? Určitě ne. Má ale cenu nahrávku (která délkou připomíná spíše našlápnutější EP) poslouchat, pokud nejste posluchači k-popu či zkrátka hledáte hudbu s jakýmkoliv přesahem? Také ne. Kdo by se ovšem proti něčemu takovému bouřil, že? Děvčata vždy sázela především na svou mladistvou energii a zábavu. A na tom se ani tentokrát nic nemění.