Při poslechu varhanního koncertu je dobré se zamyslet nad tím, z čeho jsou vyrobeny nejdůležitější části varhan, tedy píšťaly. Nejčastěji se jedná o slitinu cínu a olova. Plechy pro výrobu píšťal mohou mít různý obsah cínu, uvádí se v procentech. Nabývá hodnot od 1 do 16. Obsah cínu v po sobě jdoucích vzorcích lze vypočítat vynásobením 6,25 % „číslem“ vzorku (vzorek 1 obsahuje 6,25 % cínu; vzorek 2 - 12,50 % cínu, vzorek 3 - 18,75 % cínu atd.). Vzorek 16 ukazuje na nepřítomnost příměsi olova; tento materiál je složen výhradně z cínu (100 %). Používá se velmi zřídka a má především okrasné vlastnosti. Čím vyšší je obsah cínu, tím nižší je hustota slitiny a tím je světlejší. Naopak čím více olova, tím větší je hustota slitiny a tím tmavší barva.

Na fotografii jsou varhany zobrazeny zespodu, od základny k vrcholu, v pozadí je klenba kostela. Mohutné stříbrné kovové píšťaly s otvory asi ve čtvrtině výšky se tyčí vzhůru, obklopené dalšími konstrukčními prvky z hnědého dřeva.

Ve spodní části varhanních píšťal jsou stěny často silnější než nahoře. To jim umožňuje odolávat vysokému tlaku korpusu píšťaly na její spodní část, což zabraňuje její deformaci (zploštění).

Někdy se velké píšťaly vyrábějí ze zinku, který je lehčí a levnější než olovo, ale pak mají horší kvalitu zvuku a matný, nelesklý povrch, protože zinek na vzduchu pasivuje.

Žesťové nástroje, jako je trombon nebo trubka, se nejčastěji vyrábějí z mosazi, což je slitina mědi a zinku, méně často z drahých kovů.

Altové flétny mohou být vyrobeny z tzv. zlaté mosazi (s vysokým obsahem mědi), díky níž jsou lehčí než tradiční nástroje a mají optimální zvuk.

Ilustrace skládající se ze čtyř fotografií zobrazuje nástroje z mosazi, číslované zleva.

Číslo 1 je trombon,
číslo 2 je trubka,
a číslo 3 je saxofon.
Číslo 4 je altová flétna vyrobená ze zlaté mosazi.

Kovové slitiny používají také výrobci kytar, kteří neustále hledají nové způsoby, jak zajistit, aby struny těchto nástrojů byly odolnější a měly stále lepší zvukové vlastnosti. Většina dnes vyráběných strun pro elektrické kytary je vyrobena z niklové oceli, která poskytuje dobrou kvalitu zvuku. Novinkou posledních let jsou struny z nerezové oceli – velmi pevné, odolné a tvrdé.

Zajímavost - Proč jsou kytarové struny potaženy plastem?

V minulosti se kytarové struny vyráběly ze zpracovaných zvířecích střev, dnes se u klasických kytar nejčastěji používají nylonové struny a u ostatních typů ocelové nebo bronzové. Špína, pot a mastnota pokrývající struny během hraní je vystavují korozi. Proto jsou chráněny před znečištěním potažením plastovými povlaky.

Ilustrace ukazuje konstrukci kytarové struny, která se skládá zleva z jedné počítačové grafiky a dvou fotografií. Počítačová grafika ukazuje stavbu struny v průřezu: silnější ocelové jádro ovinuté velmi tenkým bronzovým drátem. Na prostřední fotografii je zblízka zobrazena skutečná kytarová struna z bočního pohledu. Mezi přilehlými pruhy bronzového návinu jsou vidět nečistoty z lidské pokožky a špína. Třetí fotografie vpravo ukazuje část struny stejným způsobem jako druhá fotografie, ale struna je čistá a zdá se hladší, protože na ni byl nanesen ochranný plastový povlak.

Velkým distributorem nerezové oceli, kterou lze použít při stavbě hudebních nástrojů, je společnost Stainless Europe. Nerezové trubky, tyče a další položky jsou k dispozici také v maloobchodním množství v e-shopu.