Nečekaný, fanoušky však o to nadšeněji přijatý reunion skupiny Lucie přinesl nejen spousty koncertů, novou, docela povedenou desku "EvoLucie", ale nyní i rozsáhlejší podobu projektu Lucie v Opeře. Co na tom, že formace nehraje ve skutečné opeře jako před dvěma dekádami, ale ve velkých halách, všichni alespoň vědí, co mají přibližně čekat. A nejde jen o to, že je nyní vše větší a hlasitější.

Na začátek je ale třeba se zastavit u návštěvnosti ostravského večera. Pokud byste čekali, že úvodní koncert covidem o dva roky odložené šňůry bude praskat ve švech, mýlili byste se. I když třeba pražská zastávka v O2 areně, která je naplánovaná na 12. října, je už dlouho téměř vyprodaná, do Ostravar Arény si ve sváteční den fanoušci cestu hledali jen zvolna. Optimista by řekl, že bylo plno ze dvou třetin, pesimista matematik by asi prohlásil něco o větší půlce. Levá část arény byla téměř prázdná a spousta volných sedaček by se našla i na ploše. Byla to škoda, protože kapela a Filharmonie Hradec Králové pod vedením Kryštofa Marka, který se postaral i o aranže, předvedly skvělý výkon, který nenabídl jen hity, ale i několik překvapení.

Oproti původní podobě nyní nešlo o akustické vystoupení, ale o rockovou show, na svém místě ale samozřejmě zůstal velký orchestr. Dění na pódiu vzdálenějším divákům přibližovaly dvě po stranách zavěšené ledky. Na několik velkých plachet, které visely přes celou šířku pódia, se občas promítalo logo bandu nebo jednoduché vzory, ale žádných projekcí či jakékoli doprovodné show, vyjma světel, jsme se nedočkali. Ne že by to v tom případě vadilo - důraz byl kladem na muzikanty a samotnou hudbu.

Lucie si tentokrát připravila opravdu skvostný setlist. Že se nedočkáme pouze balad, v nichž velké těleso zvukově samozřejmě vynikne nejvíce, bylo jasné hned zpočátku. Filharmonie si nejdřív samostatně střihla beatlesáckou "Lucy In The Sky With Diamonds" (Lucy jako Lucie, chápete... :-) ) a po nutném "Medvídkovi" to všichni rozpálili v kytarových nářezech "Vona říká jó" a "Krev a r'n'r". Pro některé tak vrchol koncertu přišel už na jeho začátku.

Velký prostor dostala také poreunionová deska, z níž jinak skupina naživo moc nehraje. Ze šesti kousků zněly skvěle a do setlistu bez problémů zapadly hlavně "Chtěli jsme lítat" nebo "Než tě rozkradou", poněkud nadbytečně ale vyzněla repetitivní "Já to nemám spočítaný". "Sen" místo Lenky Dusilové svým zpěvem ozvláštnila dívka Tereza z dětského domova, kterou na pódium přivedla Tereza Maxová. A všechna čest, pěveckého partu se mladá zpěvačka zhostila na výtečnou.

Největší radost ale mně osobně muzikanti udělali zařazením nádherné "Rouháš se bohům", kterou považuji za téměř utajený klenot jejich repertoáru. I když v ní David Koller v jednu chvíli zapomněl text, jednalo se o jeden z nejlepších okamžiků večera. Finále obstarala trojice "Chci zas v tobě spát", "Šrouby do hlavy" a "Dotknu se ohně", které už s kapelou zpívali snad všichni návštěvníci, kteří byli jinak po většinu večera spíše chladní.

Zvukově se celý koncert povedl tak, jak se asi dalo čekat - nebyl to průšvih, ale ani žádný zázrak. Vokálům šlo vždy výborně rozumět, při kytarově-smyčcových bouřích se ale občas z pódia valila velká zvuková koule. Po většinu času si však znalí posluchači mohli vychutnat orchestrální aranže, které se rozhodně neomezovaly jen na jemný podkres hlavních hvězd.

Stojí tedy návštěva Lucie v Opeře za to? Určitě. Po ostravském koncertu skupina ve středu 12. října rozburácí pražskou O2 arenu a osm dní nato potěší slovenské fanoušky na zimním stadionu Ondreje Nepely v Bratislavě. Čtvrtá koncertní zastávka je plánována na 26. října v pardubické Enteria Areně. Výjimečné turné vyvrcholí 5. listopadu v Brně ve Winning Group areně.