"Díky za každé nové ráno" i za každý další koncert Javorů

04.08.2022 15:13 - Milan Menčík | foto: Jirka Polehla / polehla.cz

Další z vystupujících legend na Prázdninách v Telči byli sourozenci Ulrychovi. Ti k tomuto festivalu také neodmyslitelně patří, stejně jako jejich písně, myšlenky či melodie. Společně s předkapelou - dvojicí Jitka Čudlá a Radim Zenkl - slibovali další nezapomenutelný večer.

Live: Jitka Čudlá a Radim Zenkl, Javory

místo: Zámecké nádvoří, Telč
datum: 3. srpna 2022

Radim Zenkl je protřelým multiinstrumentalistou a tentokrát si vzal na pomoc sympatickou kolegyni a vynikající klavíristku Jitku Čudlou, která má zkušenosti s vedením mnoha sborů doma i v zahraničí. Radim umí hrát v podstatě na cokoli, co mu dáte do rukou, a taky zahraje cokoli. V jeho podání se znovu potvrzuje, že hudba je pouze dvou druhů - dobrá a špatná. Hrál ukázky z klasiky, nabídl filmové melodie i světové popové hity.

Jednou jedinkrát proložil instrumentální vystoupení zpívanou písničkou, to když vzal do ruky slovenskou fujaru a se svojí kolegyní dvojhlasně zapěli "Vienok". Tomuto světoběžníkovi se pozvání do Telče hodilo pěkně mezi vystoupení v Estonsku a ve Francii. Vzpomněl na to, že na festivalu poprvé zahrál v roce 1993 s Druhou trávou, a ta půlhodinka, kterou měl vyhrazenou, uběhla jako voda.

Příprava pódia na hlavní hvězdy zabrala sotva pár minutek. Pravda, Petr Ulrych k mikrofonu nepřikráčel zrovna jistým a ladným krokem, ale po tolika zdravotních peripetiích, co ho hlavně v posledním období provázejí, se ani nebylo moc co divit. Vliv na jeho výkon to ovšem mělo absolutně minimální. On a zbytek Javorů pak návštěvníky přenesli na skoro dvě hodiny do svého světa.

Do světa, kde zní neskutečně silný a pevný hlas vitální a energické Hany Ulrychové, ušní bubínky hladí krásné houslové tóny usměvavé víly Katky Štruncové, znějí parádní cimbálové aranže Dalibora Štrunce a lidé si zpívají písně Petra Ulrycha, jejichž sílu poznají ještě generace po nás. A zapomenout nelze ani na Jakuba Šimáněho, který tvrdí muziku na své bezpražcové basové kytaře.

Začátek byl tradiční - "Nechoď do kláštera" a "On na mě zapomíná". S touto akustickou sestavou nebyly Javory v Telči mnoho let a přiznám se, že z nabízených variant (Ulrychovi hrají i v elektrickém obsazení jako Javory Beat) je mi tato bližší. Možná škoda, že nezahráli nic z lidového repertoáru, který nazpívali na dvě alba "Zpívání" a "Zpívání při vínečku".

To byl však jenom malý detail. Kapela umně střídala pomalé, lyrické věci s hybnějšími a energičtejšími, a i když byla v akustickém složení, hrála a zpívala i pecky z dob, kdy k ní bigbít neodmyslitelně patřil.

Jsem přesvědčen, že si na své přišli všichni, kdo nalezli cestu na toto vystoupení za účelem zazpívat si, poslechnout si nádherné souznění hlasů Hanky a Katky v duetu "Lípa" anebo jen prostě obdivovat krásu melodických písniček. Už v průběhu koncertu bylo vidět, jak publikum soustředěně hltá každý tón, aby formaci vždy odměnilo stále frenetičtějším a delším potleskem.

Po přídavcích "Zvon" a "Modlitba" se zdálo, že je konec, protože právě druhá jmenovaná bývá typickým zavírákem Javorů, ale publikum si vynutilo ještě jeden bonus v podobě skladby "Putovali hudci". Parádní tečka za dalším večerem a taky pozvánka do nádherné letní noci pod hvězdami. Tak snad jich ještě letos v Telči pár prožijeme.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY