Čtete správně, skutečně se jedná o kvartet a nikoli kvintet. Ten svou kariéru zdárně završil třinácti vyprodanými Lucernami a nedávno vydaným výběrem "Zpívat se nepřestane". Z poslední sestavy zůstala dvojice Veronika Součková a Jiří Holoubek, kteří k sobě přizvali multiinstrumentalistu a pro současné potřeby kapely kontrabasistu Zbyňka Bureše a kytaristu Honzu Jandu.

Proslovy měl logicky především na starosti (mimo jiné taky) rozhlasový moderátor Jiří Holoubek, který narovinu řekl, že tito čtyři nejsou žádným Spirituál kvintet revivalem. Samozřejmě hrají jejich písničky, ale nejen jejich, několikrát dali ochutnat i z vlastní autorské tvorby.

Svůj koncertní set sice odpálili hitovým "Starým příběhem", nadále však vybírali spíš méně známé skladby ze spirituálovského repertoáru typu "Krutá válka" či "To, co zbývá, lásko". Vokálně to kvartetu dohromady velmi dobře barví a popravdě jako celek předčil očekávání. Představy mohly svádět k tomu, že uslyšíme výběr známých hitů a šmytec, ale to byl velký omyl.

I Hradišťan vydal před nedávnem desku - živé dvojalbum se sourozenci Ulrychovými, kteří mají svůj blok na Prázdninách v Telči na programu právě dnes (ve středu). Pravidelný návštěvník jeho koncertů (či - jak guru festivalu Milan Kolář říká - mší) mohl získat v posledních letech dojem, že se jejich vystoupení docela dost podobají, nová alba nemá tento soubor už v současnosti potřebu chrlit, ale letošní večer byl jiný.

"Lásko milá, lásko" byl celkem tradiční začátek, poslední studiovka "Vteřiny křehké" z roku 2014 byla i letos zastoupena mnoha skladbami, už tady však došlo k jednomu překvapení - Šalamounovu "Píseň písní" totiž Hradišťan naživo nehrál, až letos si ji vzali do parády David Burda s Alicí Holubovou. A takových zajímavostí bylo během téměř dvouhodinového setu daleko víc. Patřila k nim i vzpomínka na zakladatele souboru Jaroslava Staňka a ukázka toho, jak hutně a ryčně na začátku padesátých let opravdu hrával.

Nemohla chybět ani vzpomínka na období Velké Moravy, příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje, ale i alespoň ve výrazných náznacích připomínání toho, že dnešní doba je kromě naděje taky plná nervozity, válek a nejistoty. Skladby "Beránek a vlk" předvedly obě skupiny. Jenom byla každá od jiného autora a z jiné doby. Ale blok Hradišťanu se nesl hlavně pod záštitou dvou slov: láska (i kdybys všechno měl a lásku ne, nic nejsi) a dialog, a to nejen hudební. Primáš Jura Pavlica se dokonce svěřil, že nechce jejich vystoupení nazývat koncertem, ale spíš setkáním.

K závěru potom v písních "Rozpomínání" a "Lítáte v tom" vzpomněl na skvělého textaře Dušana Vančuru, jehož žena Zuzana v současnosti nese odkaz jeho tvorby prostřednictvím songů formace Antikvartet. Došlo i na vzpomínku na geniálního textaře Jana Skácela, prostřednictvím níž (a představení "O slunovratu", které bylo k vidění na Smetanově Litomyšli) došlo i k tvorbě nových písní a jednu z nich kapela odehrála i v Telči.

K tomu přidala "Sonet o lásce a modrém portugalu" a večer začal gradovat. Nejprve hity, bez kterých by žádné vystoupení uherskohradišťského souboru nebylo úplné - "Krátký popis léta" a "Modlitba za vodu" jsou právě takovými.

Pak se na pódium znovu vrátil i Spirituál kvartet a lidé dostali příležitost pořádně provětrat hlasivky při skladbách "Soudný den" a "Jednou budem dál". Závěrečné dva přídavky byly víc než symbolické. Notorického "Pocestného" si přišel na pódium zazpívat i vzpomínaný zakladatel slavícího festivalu Milan Kolář a Hradišťan vše uzavřel nejkratším kouskem "Vinšujem vám".

I prostřednictvím tohoto takřka tříhodinového vystoupení si člověk uvědomuje, že tyhle koncerty, možnost sejít se ve velkém množství, ve zdraví nejsou samozřejmostí. A festivalu Prázdniny v Telči můžeme být vděčni, že je zprostředkovatelem takových krásných setkání.