Příjemný Kefasfest zatím nenaplnil svůj potenciál

26.06.2022 18:03 - Milan Menčík | foto: DCM

Už deset let zvou organizátoři křesťanského festivalu Kefasfest umělce, kteří nemusejí být ryze tohoto žánru, ale mají co říct současné mladé generaci. Nejinak tomu bylo i letos, kdy zde zahrály mladé hvězdy Michal Horák a Kateřina Marie Tichá a k nim spousta dalších interpretů.

Live: Kefasfest

místo: Rosa Coeli, Dolní Kounice
datum: 24. - 25. června 2022
vystoupili: Michal Horák, Kateřina Marie Tichá, Pavel Helan, Timothy, Adonai, ISAAC Records a další

Kefasfest je třídenním festivalem v nádherném prostředí ruiny kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích. Hudební program probíhá v pátek a v sobotu, v neděli dopoledne pak vše končí mší svatou. Letos organizátoři velmi mile překvapili pozváním Kateřiny Marie Tiché a kapely Bandjeez, kteří měli na starost vrchol celé akce.

Na místo činu jsem se dostavil během sobotního odpoledne. Tento festival nikdy nepatřil mezi masové, vždycky na něj lákaly v podstatě rodinná atmosféra, klid a příjemná muzika, letos však bohužel bylo ještě méně lidí než obvykle. Některé možná odradilo i počasí, které má poslední dobou velké výkyvy - páteční line-up dost narušil vydatný déšť.

V sobotu však navzdory předpovědím v Kounicích nespadla ani kapka. Co lze jednoznačně pozitivně hodnotit, je fakt, že ceny jídla a pití zde byly neuvěřitelně nízké a přitom produkty byly velmi chutné a kvalitní. Vyhlášená italská káva stála pouhých dvacet korun a podávala se přitom do nádherných porcelánových hrníčků, mnohé výborné nealko drinky jste nekoupili dráž než za 70 korun, grilované maso bylo ještě levnější.

Jako první věc mě zaujal workshop s Pavlem Helanem na téma jak napsat dobrou písničku. Hodina velmi poutavého povídání včetně praktických ukázek a možnosti z náhodných slov složit aspoň kousek vlastního textu uběhla jako voda.

Prvním účinkujícím na hlavní stagei byli ISAAC Records. Rozhodně se nepokládám za fanouška hiphopu, takže jsem si říkal, že si je poslechnu tak ve třech skladbách a půjdu se projít po areálu. Jenže tihle slovenští týpci zaujali svým pojetím křesťanského rapu, především silnými texty (fakt se dá dobře rapovat a sprostě nenadávat) a energií, kterou pumpovali do nepočetného publika.

Mezidobí do dalšího koncertu se dalo využít různě - kromě už avizovaných workshopů se v areálu nacházelo třeba sportovní hřiště, krásně vyzdobené prostory čajovny či kaple. Pavel Helan je na podobných akcích jako doma. I na Kefasfestu několikrát hrál. Letos celé vystoupení absolvoval sám, pouze v duetu Simy Martausové Magušinové a Richarda Müllera "Svätojánske mušky" jak kolegyni, tak kolegu skvěle naimitoval. I když od poslední řadovky "Rapper" uběhlo několik let, Helan vydává singly a svůj set začal písněmi z covidového období "Nečekaně darované ticho" a "Směj se očima".

Prozradil že pomalu chystá další album, které pracovně pojmenoval "Připojeno". Zatímco mnozí umělci nahráli své slavné živáky "Unplugged", on chce vydat hřmotnější kolekci, proto tento název. Nabídl dvě nové písně a jinak hrál skladby ze svých tří řadovek. Překvapivě nezahrál svůj největší hit "iBůh", ale koncert ukončil jednou ze svých nejkrásnějších písní "Buď se mnou".

Čekání na největší hvězdu festivalu pomohlo zkrátit vystoupení vynikající bubenické show Ritmo Factory. Ukázali důvod, proč doprovázejí třeba jednu z nejlepších našich tanečnic rytmu latino a samby Veroniku Lálovou, vítězku jednoho z ročníků StarDance.

Kateřina Marie Tichá začala s malým zpožděním a hned od začátku hrála především ze svého velmi úspěšného debutu "Sami". I když je z poslední doby zvyklá hrát s kapelou Bandjeez před mnohasethlavým publikem, tady to vypadalo, jako by i ji uhranuly nádherné prostory Rosa Coeli, a od začátku působili i se skupinou z pódia šťastně.

Zahrála i dva nové songy ze studiovky, kterou by ráda vydala napřesrok, a filosofie Kefasfestu ji navedla k možnosti zahrát skladby, které by jinde na festivalech u lidí, kteří hulákají a popíjejí pivo, tolik nevynikly. Nemohla uniknout ani vzpomínkám na Davida Stypku, po němž převzala kapelu, a i u této záležitosti si člověk uvědomil, že i ty nejbolestnější události mohou být alespoň krapet k něčemu dobré. Závěrečná píseň "Farmářům" tak byla naprostou tutovkou.

Závěr sobotního programu patřil opět přátelům ze Slovenska. Zavedená chválová skupina Timothy však nemohla být zcela dokonalou tečkou, protože zvuk byl naprosto přeřvaný a v mluvených částech frontmanovi často nebylo vůbec rozumět. Co se týče hudby, tohle byla jediná větší kaňka festivalu, který byl letos ještě víc rodinný než jindy. Je na organizátorech, aby popřemýšleli, kde se stala chyba, že byla tak malá návštěvnost, nebo jestli jim to takhle stačí. Potenciál tato akce na místě, které bývá častokrát návštěvníky naprosto napěchováno, určitě má.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY