Spoustu CD a vinylů z rozsáhlé diskografie Scorpions, včetně novinky "Rock Believer", si můžete koupit v našem shopu.

Návrat fanoušků do klubů a hal není tak snadný, jak jsme všichni doufali, a ani O2 arena nebyla na vystoupení evropské hardrockové legendy úplně zaplněná, byť k tomu neměla daleko. Skladba návštěvníků byla každopádně předvídatelná, jádro tvořili starší rockeři v džínových bundách s nášivkami Iron Maiden, Judas Priest nebo právě Scorpions. Ale našla se i celá řada mladších ročníků, dokonce i těch náctiletých, kteří si hrdě kupovali kapelní merch.

Večer otevíral dívčí kvartet The Agony. Předkapela byla vybrána z ankety, kdy ji do užšího výběru společně s dalšími několika formacemi vybrali fanoušci, ze kterých si pak tyto holky vybrali už samotní Scorpions. Porazily třeba i populární rockery Krucipüsk, kteří se do ankety rovněž přihlásili. Pro The Agony tak jde o ohromný úspěch, který si muzikantky na pódiu náležitě užily.

Jejich téměř půlhodinový set měl docela šťávu. Poctivý hardrock klasického střihu s přesahem do metalu přítomné bavil a cenil výrazné kytarové riffy. The Agony jsou sice hlavně klubovou formací, ale s velikostí O2 areny si poradily více než dobře a svou úlohu splnily znamenitě.

Scorpions začali s německou precizností přesně na čas. Po stržení opony s logem kapely se vtipně objevila další s nápisem "Are You Ready To Rock?". Za ní už se ale skrývaly skutečně hlavní hvězdy, kteří hned zkraje daly ochutnat z nové desky "Rock Believer". Skladba "Gas in the Tank" je nejtvrdším kouskem novinky a na rozjezd koncertu dobrou volbou. Nicméně konzervativní fanoušci nové písně příliš nevítali. Alespoň jejich reakce byla spíš vlažnější.

Společně s první písní si ale diváci mohli užít ohromné obrazovky s trochu kýčovitou, ale velice efektní grafikou, která se s každou skladbou měnila. Hned s otevírákem jsme tak mohli sledovat obřího digitálního škorpiona klapajícího klepety do rytmu bicích Mikkeyho Dee.

Kapela kromě "Gas in the Tank" zahrála další čtyři novinky rozházené po celé délce setlistu. Nechyběly ani singly "Peacemaker" nebo titulní "Rock Believer". Úsměvný moment nastal při akusticky zahrané "The Language of My Heart", kterou kapela do svého programu zařadila teprve podruhé. Zpěvák Klaus Meine se totiž krátce po jejím začátku zasekl a zapomněl text. S úsměvem se fanouškům omluvil s vysvětlením, že se jedná o novinku. I ti nejzkušenější rockeři se holt někdy spletou.

Podruhé už to klaplo a poklidná balada přenechala prostor jednomu z největších hitů formace "Send Me an Angel", který si zazpívala i celá aréna. Další hit "Wind of Change" pak kapela věnovala Ukrajině, a dokonce v její prospěch pozměnila text. Na obrazovkách se na závěr objevil symbol míru ve známých žlutomodrých barvách.

Ještě než došlo na dva přídavky, v podobě další balady "Still Loving You" a samozřejmě hymny "Rock You Like a Hurricane", střihl si výtečné sólo nejdříve basák Paweł Mąciwoda, ale především bubeník Mikkey Dee, který řádil na pódiu dobrých patnáct minut.

Pokud Klaus Maine a jeho parta ten den sledovala hokejovou prohru Německa s naší reprezentací, na jejich výkonu to nebylo znát. Nechyběly osvědčené recepty v podobě svíticí české vlajky, několika slov v naší řeči či projevení úlevy nad koncem pandemie. Kytarista Rudolf Schenker navíc kromě svého instrumentálního řádění potěšil tričkem z našeho hlavního města.

Scorpions, i přes možná trochu chladnější publikum, odehráli povedený koncert. Sama kapela se snažila, běhala po pódiu, burcovala fanoušky a klacky pod nohy jim neházel ani zvukař, který v někdy komplikované O2 areně odvedl dobrou práci. Po devadesáti minutách se divák mohl odebral domů s pocitem, že viděl kus rockové historie a slyšet hity, které nestárnou. A asi ani nezestárnou, přestože některé z nich brzy oslaví půlstoletí.