Britští Duran Duran se nemohli objevit v lepší dobu. Británie se na začátku osmdesátých let vzpamatovávala z hospodářské krize i války o Falklandy a všichni s nadějí vyhlíželi očekávanou změnu. V hudbě válel punk, svou sílu stále měly těžké váhy progresivního rocku jako Pink Floyd, tedy v podstatě temnější muzika. "Coby teenageři jsme instinktivně toužili po slávě a zlepšení naší životní situace," vzpomíná klávesák Duran Duran Nick Rhodes. "Současně jsme chtěli vnést trochu světla do života ostatních, pokusit se o to, aby mezi námi vznikl vřelý a spokojený vztah."

A právě kapela, kterou v roce 1978 v Birminghamu - což je paradoxně také místo zrodu hudební temnoty zvané heavy metal - založili Nick Rhodes a John Taylor, se stala jedním z věrozvěstů optimismu a barev, které se staly pro osmdesátá léta typické. Sestava se uzavřela v roce 1980 s příchodem zpěváka a autora textů Simona Le Bona.

Ve stejné době začala formace, která už tehdy proslula svým následováním módních trendů (později spolupracovala i s Vivienne Westwood a Giorgiem Armanim), získávat pozornost kritiky, a dokonce rivalitu mezi dvěma nahrávacími společnostmi. A ne zrovna ledajakými - o přízeň skupiny se přetahovala britská EMI a holandský Phonogram. Nakonec zvítězil patriotismus a láska k The Beatles, a Duran Duran se upsali EMI.

Eponymní album vyšlo v následujícím roce a přitáhlo pozornost zejména erotikou a sexuálními fetiši nabitým videoklipem k písni "Girls on Film". A byl v tom jasný marketingový záměr. "Management kapely nám jasně řekl, že to má být velmi svůdný a erotický kus, který bude určený pro promítání v klubech, kde nebude muset být cenzurován jen proto, aby přitáhl pozornost a lidi o něm hodně mluvili," vzpomínali na striktní zadání tvůrci z filmařského a hudebního dua Godley & Creme. A zabralo to - i přes notně cenzurovanou verzi, která běžela na tehdy čerstvé MTV ve Spojených státech, kam záhy skupina vyrazila na klubové turné.

Světovou proslulost ale Duran Duran získali až díky druhé desce "Rio". Ta se dokázala trefit do zmíněné optimistické nálady osmdesátých let a v mnoha ohledech ji i předurčit. Proměnu, kterou pětice muzikantů přinesla, dobře vystihl fotograf a režisér Denis O’Regan. "Točit punk mě děsně bavilo. Byl velice obrazotvorný a z mého pohledu černobílý. Všechny své punkové snímky jsem natáčel na černobílý film. U Duran Duran jsem přesedlal na barvu. Na podobnou změnu se chystala i společnost. Po černobílé hospodářské recesi, nezaměstnanosti a válce o Falklandy se všichni připravovali na návrat barev. To byl podle mě hlavní kontrast," popisuje.

A důraz na barevné obrazy plné jachet, pláží, džunglí, prázdninové pohody i dobrodružství ve videoklipech mu dává jasně za pravdu. "Rio", vydané v roce 1982, je i po čtyřech dekádách uvolněným dílem, které je přeplněné chytlavými nápady a hravými vokálními harmoniemi.

Velice správně dovedlo zachytit svou dobu - a to nejen svou atmosférou, ale i hudebně. Nahcází se totiž na přechodu mezi rockem a synth popem. Výrazné klávesy se opírají o rockové, živé bicí, byť dobově příznačně zahrané na bicí pady - ostatně sound, který se Rogeru Taylorovi podařilo stvořit, v mnohém určil zvuk bubnů celých osmdesátek. Zvuk obohacuje basa, která boří přímočaré rockové či punkové stereotypy synkopovanými rytmy, celek pak koření kytara a vokál. Ve své době nahrávka prozkoumávala nové cesty a připravovala zvukovou paletu i stylové možnosti pro celou následující dekádu.

Mánie kolem birminghamského bandu na sebe nenechala dlouho čekat, hudební novináři se dokonce vytasili s přezdívkou The Fab Five, jasnou narážkou na The Fab Four, tedy The Beatles. Hned čtyři singly z alba - "My Own Way", "Hungry Like a Wolf", "Save a Prayer" a "Rio" - se probojovaly do britské hitparády Top Twenty, za svou nejoblíbenější skupinu označila Duran Duran princezna Diana.

Úspěch za oceánem byl náročnější, první vydání nezabralo, pomohlo až remixování alba podle amerických zvyklostí a jeho prezentace jako tanečního. A svůj podíl na tom měla i MTV. Jak ve své době poznamenal časopis Rolling Stone: "Duran Duran jsou první rockovou kapelou, která se dokázala svézt na video vlně." A věděli, jak tohoto nového média využít. "Rio" je deska, která je dodnes považována za jednu z nejkvalitnějších ukázek popu osmdesátých let.

Detailní pohled do zákulisí vzniku nahrávky "Rio" od Duran Duran, včetně odhalení toho, jaký vliv na úspěch muzikantů může mít to, když na jedné straně ulice mají MTV a na druhé ne, přináší další díl cyklu Slavná alba. Odvysílala jej ČT art v pátek 7. ledna 2022. Série pokračuje za týden vyprávěním příběhu desky "Coming Up" od Suede.

Série článků vzniká ve spolupráci s Českou televizí.