Hudba Praha Band - Lidi oceňují to, že jsme nevyměkli

Pánové, jak trávíte podzim (rozhovor jsme pořizovali již před nějakým časem - pozn. red.)?

Vladimír: Podzim života? Odpovědí je písnička "Podzim" na desce. Text k ní dělal Karel Haloun.

Bohumil: Zde je o tom, jak se cítíme. (Podává mi přečíst text.) Nelibujeme si ve sprosťárnách, ale tohle nějak trochu je.

Vladimír: Karel dělal i obal.

Ten mi trochu připomíná krasohled nebo obličej.

Bohumil: Vidím v tom zvláštního motýla a ještě vidím poletuchu.

Vladimír: Já v tom vidím obličej.

Bohumil: Záleží, na co se zaostřím.

Vladimír: Je to snové a snům člověk často nerozumí.

Míváte barevné sny, podle kterých nese název celá kolekce?

Bohumil: Mně se před týdnem zdálo, že jsem potkal sám sebe, ale mladšího, kecali jsme o holkách a ptal se mě na něco osobního, a když jsem mu říkal, že mu to vysvětlím, aby se toho vyvaroval, tak jsem se probudil.

To možná bylo pro vás překvapení, když jste potkal sám sebe. Mně nějak utekla informace, že jste se před šesti lety odloučili od Michala Ambrože.

Vladimír: Michal byl dost nemocný, a když se uzdravil, pozval nás do Okrouhlice, kde jsme zkoušeli playlist na nadcházejících sedmnáct koncertů. Po zkoušce ale přišel s tím, že se koncerty hrát nebudou, že je všechny zrušil, což byla pro nás šílená sprcha. Nechtěl skoro hrát a chtěl dělat jednu šňůru za rok, jednu Akropolis. Chtěl začít nějaký nový psychedelický směr v kapele.

Bohumil: Nemohl hrát, ale přitom za čtrnáct dní hrál s Davidem Kollerem.

Vladimír: Naštvali jsme se a prakticky celá kapela od Michala odešla. Okamžitě se na nás vrhli fanoušci, kamarádi, novináři. Bylo to hustý, protože se to stalo v létě, byla okurková sezóna, tak se toho hned chytli a měli nás za ty špatné. Nikdo přitom neznal pozadí. Oslovili jsme pak s Jirkou Jelínkem Bohouše a Jamajku, kteří odešli už v roce 2009 pro dřívější neshody. Dneska je nás pět z původní Hudby Praha - já, Bohouš, Jamajka Koblicová, Daniela Litváková a Jirka Jelínek ze sestavy, která natočila ty nejzásadnější cédéčka. Doplňují nás frontman Zdeněk Hnyk, bubeník Tomáš Stloukal a saxofonista Kuba Douda.

Bohumil: Nyní hrajeme možná líp, ale vyvíjíme se. Je to trochu jiný, ale sound vždy dělaly kytary a zpěvy, to tam je prostě.

Zaznamenali jste po rozchodu odliv fanoušků?

Vladimír: Ze začátku ano. Ale myslím, že tím, že jsme si zachovali původní zvuk a styl, tak se k nám vracejí.

Bohumil: Pokračujeme v původní Hudbě Praha. Je to modernější, máme jiné myšlení, ale člověk se vrací k tomu podstatnému. Michal hraje teď spíš šansony. Staré písně předělal do komornější podoby. Ale přijde mi, že lidi oceňují to, že jsme nevyměkli.

Teď jste byli donuceni kvůli covidu nekoncertovat. Jak jste to vy, letití rockeři, vydrželi? Jak jste využili nečekaný volný čas?

Vladimír: Byl jsem ve vyhnanství na chalupě a byl jsem nepříjemný na syna a snachu. Asi tři týdny to trvalo, ale pak jsme přemýšleli, že bychom to mohli zužitkovat, a vzniklo z toho cédéčko.

Bohumil: Měl jsem to jinak, moje žena byla na operaci s kyčlí a v momentě, kdy začal covid, přivezl jsem si ji domů po měsíční rehabilitaci. Sledoval jsem, co bude, tak jsem se sebral, vzal ženu a odjel s ní taky na chalupu. Nikdy jsem neměl prázdniny, dovolenou, tak jsme si to vynahradili.

Jaké to je vydávat svým způsobem debut (pro kapelu s dovětkem 'Band' - pozn. red.) po tolika letech a deskách?

Bohumil: Já to tak neberu, prostě pokračuju v tom, co jsem tam dělal dřív.

Kdo se podílel na obsahové stránce s texty?

Vladimír: Texty dvou svých skladeb napsal Zdeněk Hnyk, jednu písničku napsala Jamajka. Jinak jsou tam textaři, kteří s námi už dříve spolupracovali. Antonín Kašpar - sochař, který psal i pro Jasnou páku, Jarda Astr, dále Richard Maška, Pavla Jonsson, Jan Sahara Hedl, Karel Haloun a Tomáš Čestmír.

Bohumil: Taky přispěl Michal Staša, který stojí i za texty pro Vláďu Mišíka.

Přistupovali jste k práci na materiálu tentokrát jinak?

Bohumil: Celý proces nahrávání byl jiný. Bylo to v absolutním klidu, my dva jsme si řídili celé natáčení, nebyl tam žádný konflikt. Dostali jsme vynikající podmínky ve studiu Propast Petra Jandy.

Vladimír: Velký dík patří i mistrovi zvuku Petru Kovandovi.

Bohumil: Bylo znát, že dělá se světovými jmény. Dal nám možnost se projevit. Všichni byli připraveni, například bubeník Tomáš Stloukal přišel, sedl si a vše rovnou zahrál.

(Přichází zpěvák Zdeněk. Zrovna jsme vzpomínali na jejich písničku "V pivu je totiž bůh" a bavili se o pivu.)

Zdeněk: Kvůli covidu jsem nemohl jít ani na pivo, tak jsem napsal písničku "Zrzka" s podtitulem "A přece se točí". Zrzka s bílou čepicí.

Bohumil: Hudba Praha byla vždycky známá kladným vztahem k pivu.

Zdeněk: Dobře jsem tam zapadl.

Vladimír: O nás se říkalo, že jsme jednak moc hlasití a jednak že s námi jít na pivo je náročný.

Zdeňku, jaké to je s pány spolupracovat?

Zdeněk: Spolupráce je super. Znám se s klukama už dlouho, šest let spolu hrajeme a je to pohoda. Kapela se hodně pozná i díky cestám na koncerty a domů. Natáčení a tvůrčí atmosféru ve studiu jsme si hodně užili. Je to taková radost a bonbónek nahrávat spolu desku.

Vladimír: Zdeňka znám delší dobu, protože dělá mimo jiné i zvukaře, a když jsem hrál ve skupině Echt!, párkrát nás zvučil. A také se Ztracenýma iluzema (folková formace bratrů Zatloukalových společně s Jamajkou Koblicovou - pozn. red.). Po rozchodu s Michalem jsem si na Zdeňka vzpomněl a řekl jsem si: Ten má dobrej hlas, ten kdyby s námi zpíval! Na internetu jsem našel informaci, že má skupinu Bedřich a zoufalci, a zavolal mu.

Zdeněk: Mám tu kapelu pro radost už spoustu let, hrajeme rock 'n' roll a blues, ale samozřejmě sleduju muziku obecně. Na Hudbu Praha a předtím i na Jasnou páku jsem chodil celý léta. A protože už třicet let dělám moderátora a DJe na Radiu 1, s Michalem Ambrožem jsem v průběhu let dělával rozhovory o nových deskách Hudby Praha a uváděl nové písničky někdy i jako první. Ale to jsem ještě jako fanoušek stával v první řadě pod pódiem. Teď pro změnu stojím v první řadě na pódiu. Z fanouška frontmanem, taková nabídka se neodmítá.