Slovenské megahvězdy Gladiator nejsou neznámé ani v Česku, i když o masovosti nemůže být řeč. Nicméně v porovnání s Desmod, Horkýže Slíže nebo Vidiek se zde těší relativně slušné popularitě. Té pomohl především rádiový úspěch několika jejich singlů v tuzemském rozhlase. Průřez tvorbou jste zase mohli zaslechnout na výběru toho nejlepšího "Single 1994 - 2002" z loňského května, kterým se skupina rozloučila se starým vydavatelstvím. Nová deska na sebe nenechala dlouho čekat - kapela také slibovala její včasný příchod - na podzim vyšly na Slovensku (u nás až na jaře) "Črepy". Nový label, nová muzika, ptáte se? Vlastně ne, Gladiator pokračují v osvědčené pop-rockové linii, která jim získává stále další a další fanoušky, na několika místech alba ovšem zavládne nádech historického stigmatu kapely - tvrdý rock.

Hudebními a především lidskými spřízněnci skupiny jsou nitranští Desmod, jejichž zpěvák v rozhovoru pro MusicServer poznamenal, že právě Gladiator je jednou ze slavných skupin, které se přiklánějí zpět k hutnějšímu zvuku, resp. k nu-metalu. To sice není tak úplně pravda, neboť proti současné produkci Gladiator jsou jinak líbezně uhlazení Linkin Park ohlušující nátřesk, avšak v několika málo momentech lze rozpoznat, že v hloubi duše Mika Hladkého a Georgia Babulice bije rockerské srdce. Naznačují to úvodní pecka "Vzbura" (ostřejší popík s docela robustním refrénovým riffem) a hlavně třetí vypalovačka "Hluchý Nemý Slepý" s vydařeným, zvukově neotřelým kytarovým spodkem. Ostatních deset písniček jsou přesně ti Gladiator, na které si zvykli posluchači českých a slovenských rádiových stanic - nenáročný, melodický, chytlavý popík, jaký bude populární asi vždycky.

Podobně jako všechny jejich předešlé počiny, i "Črepy" je deska více dobrá než špatná. Není se čemu divit, protože Gladiator jsou zářnými příklady slovenské písničkářské školy, kterou spolu s nimi aktuálně symbolizují třeba No Name, Team nebo již zmínění Desmod. "Črepy" je deska bez určení, bez uvedené doby platnosti, a to z prostého důvodu - solidní text (pochopitelně nic složitého, natož šokujícího), "zkušená" melodie a vyvážený balanc na hraně popu a rocku jsou hudební atributy, jež budou ještě dlouho zárukou jistoty. V takové situaci netřeba řešit otázku svébytnosti, umělecké nápaditosti nebo skutečné progresivity. Gladiator by jistě řekli, že chtějí pobavit lidi a dělat pěkné písničky, na což jim nelze namítnout ani zbla.

Jak vidno z výše uvedených řádek, nepovažuji "Črepy" za nikterak úchvatnou platňu. Na druhou stranu respektuji, že někdy je obtížnější složit a natočit chytlavou skladbu, která nebude dělat z posluchače idiota. Právě proto vnímám novinku kapely mírně nadprůměrně, vždyť denně vycházejí desítky minimálně desetkrát otravnějších desek.