Epydemye energicky zakončila podařený slavnostní víkend v Martínkově

07.09.2021 18:58 - Milan Menčík | foto: Petr "frankie" Čech

Epydemye nemusí být pouze odstrašujícím slovem dneška. Kapela z Týna nad Vltavou je díky desce "Kotlina" v širším povědomí hudební veřejnosti a to, že dělá hudbu pro radost, přijela dokázat i do malé vesničky Martínkov. Završila víkend, na který se těžko zapomíná.

Live: Jordán, Zvonky dobré zprávy, Epydemye

místo: Martínkov
datum: 5. září 2021

Právě tahle víska totiž slavila kromě tradičního setkání rodáků i sedm set let výročí od první písemné zmínky o ní. Už od pátku zde vyhrávala hudba rozličných žánrů. V pátek se představila cimbálovka Rathan, v sobotu známá dechovka Šohajka a v neděli dostala prostor hned trojice rozličných uskupení.

Jako první vyšel na scénu domácí sbor Jordán, který si pod vedením Petry Řepové připravil půlhodinový set folkově-akustického ražení. Diváci si tak mohli zanotovat skladby sourozenců Ulrychových "Modlitba", Hradišťanu "Vstávej, haleluja" či "Stará archa" od Spirituál kvintetu. Obzvlášť poslední skladba je pořádně navnadila a roztleskala. Následující vystoupení však bylo určeno hlavně hudebním fajnšmekrům.

Zvonky dobré zprávy - jak už název napovídá - jsou souborem hrajícím na ruční a chrámové zvony. Před deseti lety jej založila evangelická farářka J. Wiera Jelinek a od té doby se soubor rozšiřoval a vzkvétal. Hodinové představení, které si připravil pro Martínkov, okořenil svébytnými hudebními ukázkami z nejrůznějších žánrů. Od Beethovenovy "Ódy na radost", skladby "Mary, did you know" (u nás známé díky Lucii Bílé, která ji s textem Radůzy nazpívala pod názvem "Marie, zda víš" na svou zatím poslední vánoční desku), Cohenovy "Hallelujah" či aktuálních záležitostí "Fireworks" od Katy Perry nebo "Clocks" od Coldplay došlo až k závěrečné Straussově "Radertzky March".

Krása hudby má prostě různé podoby a je úžasné, jaké všelijaké zvuky a harmonie se dají díky nástrojům, dovezeným za nemalý peníz z USA, vytvořit a propojit. Stojí za tím ohromné množství práce, strhané mozoly na rukách hráček (vždyť nejtěžší zvon váží 4,5 kg), navíc je zde potřeba mít výborný cit pro rytmiku a přesnost v kombinaci s precizností, protože je zde slyšet každý, byť droboulinký přehmat. A těch kateřinický soubor předvedl jako šafránu.

Pestrý program potom završila stále ještě mladá folk-rocková formace Epydemye (na titulním obrázku), která za své album "Kotlina" obdržela už v roce 2015 žánrového Anděla. Od té doby stihla vydat další skvělou desku "Milé děti" a nyní má na kontě horkou novinku "Prosklený nebe". Skupina se ústy kontrabasistky Lucie Vlasákové v průběhu vystoupení přiznala, že očekávala klidný, hodinový koncertík pro sedící občany, jenže to se zatraceně přepočítala. Martínkovští se totiž umějí bavit, takže po čtvrté písničce jeden z nich zahlásil: "Tancovalo se i včera, jdeme zase!" a spustil řetězovou reakci. Jaké pak bylo překvapení kapely, když lidé neopustili parket až do samého závěru koncertu, který trval nakonec téměř dvojnásobek předpokládaných minut.

Epydemye prostě lidi strhla svou energií, srdečností a nakažlivou pozitivitou. Střídala vážná témata z desky "Kotlina", na níž reflektuje dobu fašismu a komunismu ("Milada", "Skočil jsem do tmy"), s veselými a odlehčenými songy ze života ("Dík, tvoje máma", "Milé děti") a to vše prokládala novinkami ("Farmář", "To chce neklid"). Tancovaly a bavily se všechny generace, od nejmenších po největší, ochotní muzikanti se pak vyfotili se všemi, kdo měli zájem, podepisovali desky a hlavně měli chuť hrát (aniž bych chtěl parafrázovat momentálně moderní politický slogan) až do roztrhání těla.

Tento přístup se jim v budoucnosti určitě bohatě vrátí, vždyť podobné reakce zažívají ve všech koutech země. Bodejť by ne, když radost se z našeho života v posledních letech skoro vytratila a Epydemye ji nabízí na svých deskách a vystoupeních plnými hrstmi.



DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY