Dalším, kdo vystoupil v bránických Ledárnách, byla pardubická Vypsaná fiXa. Kapela ze slavného San Piega rozpumpovala návštěvníky natolik, že se vrhali mezi sebe - pogovali jak smyslů zbavení a došlo i na divácký stage diving. Prostě klasický koncert fixího lidu.
Live: Vypsaná fiXa
místo: Ledárny Braník, Praha
datum: 29. červnence 2021
setlist: Klid a mír a ticho, Inkoustový ruce, Show pana Loba, Diskokaktus, Stereoid, Měla krátkou ofinu, Ivan Trojan, Holka s lebkou, Štěstí Jimi Dixona, Limity, Siky Romero, Už dlouho nemluvíš, Komik Lobotomik, Darling, Trampolína, Papírová hyena, Detaily, Kostel, biohazard, McDonald, Čtyři slunce, Nina, Antidepresivní rybička, Lunapark, Ledňáčci, Domácí motokrosař, Drogový večírek, Barová turistika, 1982, Babička, Dezolát
Fotogalerie
© Tomáš Parkan / musicserver.cz Den předtím
Vypsané fiXy jsem byla na
Davidu Kollerovi, jemuž jsem vytkla
sterilní přístup k fanouškům a jeho mlčenlivost mezi songy. Ve čtvrtek to byl pravý opak.
Márdi vhodně uváděl každou další písničku, působil vtipně a nekřečovitě.
Měla jsem to štěstí, že jsem byla na jednom z prvních povolených vystoupení, které odehrála právě skupina ze San Piega formou
autokoncertu v pražských Holešovicích. Ten byl dobrý, ale jiný. Pamatuji si, že jsem měla husí kůži po každém hromadném zatroubení, jež sloužilo místo potlesků jako ovace. Bylo to chladné, přitom vřelé. Živý normální koncert je ale k nezaplacení, tomu se nic nevyrovná. Sálá z něj daleko větší energie na obou stranách.
© Tomáš Parkan / musicserver.cz Večer začal pozvolna, hodně melancholickou "Klid a mír a ticho" a následnou "Inkoustový ruce". Pak postupně gradoval. FiXa umí překvapit dramaturgií. Když zahrála svižnější rock'n'rollovou vypalovačku, lidi se rozparádili, a tak to utla pomalejší věcí, což nebylo úplně na škodu.
Ostatně o kapele se ví, že si nepotrpí na žádné setlisty, frontman jen každý song uvede. Tím nahrává novému basákovi Kryštofu Maškovi, aby nebyl úplně zaskočen. Ten si vlastně zažil svou větší pražskou premiéru, když nebudu počítat zmíněný koncert pro auta. Předtím hrával v doprovodné kapele
Mekyho Žbirky, a tak je muzikantsky poměrně hodně ostřílený.
Naopak se může stát, že se i mistr tesař utne. To narážím na frontmana, kterému vypadla první sloka v songu "Stereoid", načež nenápadně použil
svahilštinu, aby zakryl okno, které by se u tak známého songu nemělo stát. Ale stalo se. Jsme lidi, vybruslil z toho svým huhňáním dobře.
© Tomáš Parkan / musicserver.cz Uvolněně působilo i publikum, které se už od začátku dobře bavilo. Při třetí "Show pana Loba" už se začalo tradičně v kotli pod pódiem pogovat. Aby
Márdi ochránil přítomné děti před případným úrazem, povolil, že je rodiče můžou přenést před bariéry.
U "Štěstí Jimi Dixona" návštěvníky vybídl (podobně, jak to stojí v textu), aby se nebáli a políbili někoho vedle sebe. Další pobídka následovala u písně "Kostel, biohazard, McDonald": přítomní fanoušci měli na své mobily natáčet, jak si užívají koncert. Záběry se posléze sestříhají a vznikne z nich klip k této skladbě. Právě tehdy došlo i na dlouho zanedbávaný stage diving. Zanedbávaný ne proto, že by se nechtělo, ale proto, že se nemohlo... Tohle jsem kvůli covidu neviděla už opravdu dlouho. Jen předtím zpěvák musel okřiknout securiťáka, aby holčinu, která do toho šla první, nechal, že to zvládne sama.
© Tomáš Parkan / musicserver.cz Spontánní
dřepkings doprovázel první polovinu kultovní "Antidepresivní rybičky", při zrychlování a formulce
"A potom přijde DJ PUNK" už lidi vyskakovali z podřepu. "Lunapark"
Márdi věnoval všem kapelám, které už můžou zase hrát. "Čtyři slunce" poslal Mirce Slámové, aby ji čtyři slunce nabila potřebnou energií.
Energie bylo vidět a slyšet spoustu.
Vypsaná fiXa ten večer přehrála hromadu songů, nedošlo jen na starší a ověřenou tvorbu, naopak přidala i zhruba měsíc starou novinku "Už dlouho nemluvíš". Dva přídavky úderem hodiny nočního klidu koncert ukončily. Bylo to skvělé vystoupení. Jako za starých časů.