Uznávaný zpěvák David Koller byl ve středu dalším z plejády interpretů, kteří tvoří soupisku série vystoupení Lucerna Open Air v pražských branických Ledárnách. Zahrál a zazpíval jak pánbůh, ale kvůli chybějícímu kontaktu to nic dalšího zřejmě v mnohých fanoušcích nezanechalo.
Live: David Koller
místo: Ledárny Braník, Praha
datum: 28. červnence 2021
setlist: Nic není nastálo, Lehká, Lajka z I. P. Pavlova, Planeta bez paměti, Milá, Čas nejde vzít zpátky, Až ti řeknu, Gypsy love, Recidiva, Na mě zapomeň, My se vám ozveme, Vona říká jó, Řetězy, Pouta, Majolenka, Šrouby do hlavy, Chci zas v tobě spát, Černí andělé, Konec nočních toulek
Fotografie mobilem jsou pouze ilustrační, omluvte proto prosím jejich kvalitu, na koncertě jsme neměli profesionálního fotografa.
© Hana Bukáčková Středeční koncert jako takový byl super, muzikanti hráli znamenitě. Zazněl průřez celým repertoárem
Davida Kollera včetně novinek, které vyšly během covidu, a nechyběly ani hity
Lucie ("Šrouby do hlavy", "Černí andělé", "Vona říká jó"). Z tohoto šedesátníka sálá energie srovnatelná s hudebníky o generaci mladšími.
Už během koncertu jsem si ale říkala:
Co já o tom napíšu? Proč? Protože Koller vůbec nemluvil, kupodivu se zdržel i politických narážek, a to i těch týkajících se premiéra i prezidenta. A vlastně nic neřekl ani v žádné jiné pauze. Jen v úvodu poznamenal, že neví, kdy naposled hráli naživo v Praze. A toto povzdechnutí zůstalo bez odpovědi.
© Hana Bukáčková Nemluvnost a nulový kontakt s fanoušky, to je nešvar nejen Kollerův, ale de facto i celé Lucie, jejíž členové taky jako by se báli ukázat emoce. Songy byly zahrané rutinně, bez přidané hodnoty, která by je více zlidštila.
O Kollerovi je obecně známo, že není kdovíjaký řečník ani bavič a že si nepotrpí na zbytečné povídání. Ale bez kontaktu s diváky to přece nejde! Nestačí je vybídnout, aby houpavě mávali rukama nad hlavami, ani na ně otočit mikrofon, aby zpívali. Takto to chodívalo dřív (možná)… Samozřejmě není potřeba, aby hlavní protagonista skotačil na pódiu nebo měl velkoplošné projekce. Ale nějaká komunikace s těmi, kteří byli ochotni si koupit vstupenku, by byla vhodná - minimálně i jako lákadlo, aby došli příště.
© Hana Bukáčková Koncert jako takový odsýpal a sto minut uteklo jak voda.
David Koller sázel jednu píseň za druhou, všechny znamenitě zahrané i zazpívané. Střídal kytaru s bicí soupravou, za kterou zasedl třeba v "Majolence", "My se vám ozveme" nebo "Ona říká jó". K Matějovi Belkovi se přidal hraním na syntetizátor v novince "Vězenkyně" o domácím násilí. "Až ti řeknu" mají možná někteří spojenou spíše s
Hentai Corporation, kteří před pěti lety udělali dravější cover. Celkově mě bavily songy, které vynikaly například disco spodky - třeba "My se vám ozveme" nebo "Pouta". Zaujalo reggae v "Majolence", potěšily moje milované klasiky "Recidiva" či "Nic není nastálo".
Jak už to bývá zvykem, první sloku "Chci zas v tobě spát" nechal Koller zpívat fanoušky. A podobně jako u "Černých andělů" bylo vtipné sledovat diváky, jak si nestárnoucí hit natáčejí na mobil - kolik se jich pak bude divit, že zaznamenali pouze
pěvecký výkon souseda. Když už nic, tak si aspoň člověk zazpíval a v myšlenkách se zasnil...