Jak byste posluchači, který nikdy neslyšel o stylu fado, tento hudební styl popsali?

Lina: Fado je tradiční hudba z Portugalska, která je více než dvě století stará. Přirozeně žije v typických čtvrtích Lisabonu. Jedná se o intenzivní píseň, která nejčastěji přenáší pocity melancholie a smutku, ztráty i žalu. Fado zpívají převážně ženy, ale jsou i mužští interpreti. Je to ten nejkrásnější způsob, jak slyšet poezii.

Raül: Fado je úzce spojené se zlomeným srdcem a těžkými chvílemi v lidských životech. Je to velice katarzní způsob vnímání hudby a poezie.

Kde jsou počátky vašeho společného projektu Lina_Raül Refree?

Lina: V Lisabonu. S Raülem jsme se potkali v Clube de Fado, zprostředkoval to můj manažer Carmo Cruz z agentury Uguru. Carmo měl představu spojení dvou odlišných hudebních světů. Už jsem část Raülovy práce znala, ale byla jsem nadšená z představy udělat něco jiného. A zafungovalo to skvěle.

Raül: Carmo Cruz se mě zeptal, jestli si dovedu představit jinou fado nahrávku, jestli bych dokázal stvořit nový svět kolem klasických skladeb tohoto stylu. A udělat to s Lininým hlasem. Odpověděl jsem, že ano.

Dokážete svůj hudební záměr popsat? Jak pracujete s touto tradiční hudební formou?

Lina: Koncept je jednoduchý. Vzít dva rozdílné muzikanty, kteří jsou ale ve vnitřním souznění a kteří jsou navzájem propojeni hudebním vkusem. Uvědomili jsme si, že tradiční fado a svět analogových nástrojů, klavíru a rhodes piana, dokonce zdůrazňuje pocit, který tento žánr přenáší. Dodává mu dramatičtější tón. Kombinace mě samé a Raüla ukázala jinou cestu, jak se dá fado dělat.

Raül: Záměrem bylo pracovat se znalostí fada, kterou Lina má - zpívala fado už coby malá holčička -, a stvořit nové hudební krajiny kolem jejího hlasu.

Opíráte se o repertoár zpěvačky Amélie Rodrigues. Proč právě ona?

Lina: Amália Rodrigues má velice bohatý repertoár a je to právě ona, díky komu je fado známé po celém světě. Navíc souzním se spoustou jejích písní a se způsobem, jakým zpívá. Amália bude už navždy moje královna fada.

Raül: Protože je to největší umělkyně ve stylu fado, a stále není dostatečně uznávaná. Byla to taky experimentátorka, takže kdo jiný by mohl být naším majákem.

Máte nějaké další zpěváky fada, které byste rádi přepracovali ve svém stylu? A jsou už nějaké plány na druhou desku?

Lina: S tímhle projektem chci opravdu pokračovat, máme toho teď ještě hodně před sebou a v budoucnosti teprve budeme přicházet na to, jakou cestou se vydat dál.

Raül: Chceme udělat druhé album, ale stále máme dojem, že v tom všem, co se semlelo v poslední době, jsme nemohli tenhle materiál hrát tak moc, jak bychom měli.

Reakce na vaši hudbu jsou veskrze pozitivní. Očekávali jste to, nebo to pro vás bylo překvapení?

Lina: Já vlastně nečekala vůbec nic. Samozřejmě chceme, aby byla hudba, kterou děláme, dobře přijata veřejností. To je to, co chci především. Ale je tu také tým, který pro nás pracuje na tom, aby se o nás vědělo. Mám velkou radost ze všech cen a nominací, které jsme získali.

Raül: Doufal jsem, že bude deska pochopena a dobře přijata. Byl jsem překvapený tou spoustou mezinárodních cen a pozitivními recenzemi.

Dozajista jsou nějací fado puristé, tradicionalisté. Co na vaši desku říkají? Líbí se jim?

Lina: Vyhráli jsme první ročník ceny Carlose do Carma, což byl jeden z nejlepších zpěváků fada, který zemřel začátkem tohoto roku. Uděluje ji Portugalská společnost autorů. Věřím, že se jim tedy album líbilo.

Raül: Neslyšel jsem z jejich strany cokoliv negativního. Ale nežiji v Portugalsku, takže nejsem tak blízko tamní scéně.

Koncem července odehrajete v České republice hned dva koncerty. Už jste tu někdy vystupovali?

Lina: Já ne. Ale těším se na to, až zemi poznám a podělím se s vámi o to, co děláme.

Raül: Nejsem si jistý, ale myslím, že jsem v Česku nikdy nehrál. A vážně se na to těším!