Tento týden patří v Ledárnách Braník kapele Mig 21. Ta tamní prostory zaplnila svým tradičním trojákem, kterým sobě i fanouškům kompenzuje odsunuté pražské jarní koncerty. Heslo pro úterní večer bylo: "Počasí nám přeje." Ještě než začaly létat vzduchem blesky, přišly na řadu kalhotky...
Live: Mig 21
místo: Ledárny Braník, Praha
datum: 29. června 2021
setlist: Malotraktorem, Diskobůh, Skejt, Těsněvedlesebe, Hej kámo!, Hyjé!, Venkovan kluk, Sviť sviť světlomete, Máma se vrací, Člun, Periferním pohledem, Jaro, léto, podzim, zima, Karafiát, Snadné je žít, Kalhotky si sundej, Svoboda není levná věc, Štěstí hejbe planetou, Tančím, Hurá!, Ho-Ka-He, Chci ti říct, Slepic pírka
Fotografie mobilem jsou pouze ilustrační, omluvte proto prosím jejich kvalitu, na koncertě jsme neměli profesionálního fotografa.
© Hana Bukáčková Diskobozi Mig 21 aneb
"oblíbená taneční, pěvecká a striptérská skupina z Prahy 5 - Smíchova" patří k formacím, kterou mají rádi posluchači napříč generacemi. Umí totiž rozproudit krev v žilách jednak dnes již zlidovělými písničkami, jednak tanečními kreacemi rozdováděného zpěváka Jirky Macháčka, jednak tematickými proprietami od Pavla Hrdličky.
Nejinak tomu bylo i v úterý. Setlist začal svižně "Malotraktorem" a pokračoval roztancovanou modlitbou "Diskobůh". Při "Skejtu" začal Macháček pobíhat po pódiu a tradičně hrát na nafukovací kytaru, poté vzal vlajku s názvem kapely a v závěru se spustila mexická vlna, která je zárukou pro odhození bariér a studu (nedotkne se jen pár ignorantů).
Před "Světlometem" začal tradiční hec mezi návštěvníky (
"I love you" -
"I fuck you"), který se linul už průběžně celým večerem. To samé by mohlo platit i pro hlášku:
"Počasí nám přeje."
© Hana Bukáčková A taky přálo, meteorologové předpovídali velké bouřky. Prahu měly zasáhnout už během odpoledne, naštěstí poznamenaly až samotný závěr vystoupení - při "Slepic pírka" se zvedl silný vítr s předzvěstí ničeho dobrého, technici tak sklízeli plachty z okolí pódia a návštěvníci začali hromadně prchat.
Ale zpět ke koncertu pod širým nebem. Frontman bavil přítomné historkami o tom, co předznamenalo vznik písně "Venkovan kluk" (spolužačku Hanku mu vyfoukl Franta). Vzpomínka na "Karafiát" se vázala k okamžiku, kdy ho v Litoměřicích znásilnily ženy. Dodal, že teď by jim to s chutí vrátil, ale že asi už nežijí. Černý humor, však znáte Juru.
Na jeho osobu se při písni "Kalhotky si sundej" snášely desítky kalhotek, musí jich mít už notnou sbírku. "Chci ti říct" nečekaně ozvláštnila
Tonya Graves, která předtím v publiku stála kousek ode mě. Jednalo se spíše o improvizaci, ale mělo to své kouzlo. Při "Hurá!" se doprovodným elementem staly rozsvícené mobily. A nechyběla ani hitovka "Snadné je žít", která zazněla před pár dny během rozloučení s filmovou Popelkou Libuší Šafránkovou...
© Hana Bukáčková Během večera skupina představila i tři novinky včetně té poslední "Těsněvedlesebe", která reagovala na období vládních restrikcí a na chybějící kontakt. Toho jsme si tady užili celkem akorát, lidí přišlo požehnaně.
Kapelu
Mig 21 a její písničky znám nazpaměť. Chodím na ni pravidelně. Stále si tak trochu nemůžu zvyknout, že za basou nevidím Adama Stivína, ale Rasťu Uhríka. I tak to bylo příjemné vystoupení. Pánové sice hrají víceméně neustále to samé, hrají to ale dobře.