Barbora Poláková otevřela sérii letních koncertů na lodi, které pokračují v loni zavedeném módu pocovidového rozvolňování. Vystoupení jsou určená pro omezenou kapacitu lidí (maximálně sto) a panuje na nich speciální rodinná a uvolněná atmosféra. A jako bonus k uměleckému zážitku dostanete pohled na pražská panoramata z jiné perspektivy.

Někteří z interpretů na soupisce jedou dvojáky, což byl i Bářin případ. První její set startoval v 17 hodin. Nástup byl na Rašínově nábřeží, jen místo známé lodi Odra plula náhradnice. Jelikož koncert nebyl úplně vyprodaný, nemačkalo se na palubě mnoho lidí, což je fajn i mimo covidové období.

Ve srovnání s loňskými koncerty se tentokrát první půlhodinu ze slíbené dvouhodinovky jen plulo - nic se nedělo, kapela ani Bára nikde. Až to budilo podezření, zda je vůbec na palubě, respektive očekávání, zda vyrukuje s něčím neobvyklým, třeba že připluje na loď z nějaké jiné. Lidé ale neprotestovali, nepískali, ale nenuceně pokračovali ve svých konverzacích. I počasí bylo příjemné - v závěru se z mraků vyklubalo azuro.

Pro Báru to byl letošní první koncert. A hned netradiční - v premiérovém složení, kdy doprovodné vokály nebyly pod patronací holek zpěvaček, ale zastoupil je plnohodnotně Peťouch a u některých kousků David Hlaváč. Ten vsadil na nenucenou improvizaci jako třeba v "Krávě". Přítomné bavil grimasami, na nichž bylo vidět nasazení, anebo gestem nadzvednutých kláves v závěru "Nafrněné", které často předvádějí kytaristé. Bára taky dobře načasovala pasáž "Když hodim vostrou šipku v Podolí..." ze songu "Generace", když jsme jmenovanou pražskou lokací proplouvali.

Hned v úvodu odzbrojil interpretku lehce ovíněný fanoušek, který halekal trochu mimo v domnění, jak je vtipný. Při druhé "Poď si" zpěvačka sestoupila z pódia k bubnu, na který se doprovodila. V setlistu ji překvapila napsaná písnička "Voda" - přiznala, že s ní vůbec nepočítala, a nakonec ji ani nezahrála. Ale těsně předtím jí jeden posluchač přinesl tác s pivem, což vtipně vyznělo v kontextu s názvem songu.

Setlist byl pestrý. Muzikanti vsadili spíše na věci z druhé desky "ZE.MĚ", kterou až na výjimky přehráli celou.

Barbora Poláková, patří k hudebnicím, které neslýcháte na každém druhém festivalu, je velmi osobitá, jedinečná, křehká. A jakkoliv to může znít jako klišé, byl středeční koncert milým a jemným pohlazením.