Metalisté a obecně příznivci temných tónů přísahají už na bezejmenný debut Black Sabbath, tím zásadním průlomem se ovšem stalo až jejich druhé album. "Paranoid" je jedním ze základních kamenů raného heavy metalu a kapela na něm představila některé ze svých nejslavnějších skladeb.
Singl "Paranoid" - natočený narychlo jako vycpávka volných minut na již hotové nahrávce -, "Iron Man", "War Pigs", … To jsou dnes kusy, které patří do pomyslného zlatého fondu tvrdé muziky a které skupině
Black Sabbath vydláždily cestu na vrchol. Úspěch jedné z pěti britských formací (vedle
The Beatles,
Rolling Stones,
The Who a
Led Zeppelin), které ukázaly Americe sílu ostrovní rockové muziky, byl ale, jak už to tak bývá, otázkou štěstí a náhody.
Sestava
Ozzy Osbourne,
Tony Iommi,
Geezer Butler a
Bill Ward začínala jako jedna z mnoha kapel birminghamského hudebního podhoubí - hrála v podstatě generický blues rock. Její členové se scházeli v klubu Henry's House.
"To místo sršelo energií," vzpomíná v dalším dílu dokumentárního cyklu Slavná alba majitel prostor a první manažer Black Sabbath Jim Simpson.
"Všichni jsme jim věřili. Věděli jsme, že je to dobrá skupina, lepší než většina ostatních. Bylo na nich cosi výjimečného, zároveň ale poněkud tápali," dodává.
Tehdy si říkali Earth, název změnili až vlivem vášně basáka Butlera pro okultní tematiku. Díky vystoupení v pořadu DJe Johna Peela se jim podařilo získat smlouvu na dvoudenní nahrávací frekvenci. Nakonec jim stačila polovina, druhý den se mixovalo, ale již bez účasti muzikantů. Ti už byli na cestě do Švýcarska.
Později hráli i ve slavném Star Clubu v Hamburku, který byl jednou z prvních štací The Beatles. Realita ale byla poněkud jiná.
"Přišel na nás jeden místní pošuk a prostitutka. Začínali jsme ve dvě odpoledne," popisuje neutěšenou realitu Iommi. To doma v Británii se děly věci podstatně jiného druhu. Eponymní album se totiž dokázalo probojovat do hitparád. Nejvyšší čas přiložit pod kotel druhou řadovkou.
Natáčet se začalo čtyři měsíce po vydání "Black Sabbath", opět pod dohledem producenta Rodgera Baina. Výborná tvůrčí symbióza členů kapely se projevila i zde. Základem všeho byly originální riffy Tonyho Iommiho, na něž se nabalila rytmika Butler-Ward. Vokální melodie (při prvotním jamování ve studiu pouze provizorní) dával přímo za běhu Osbourne.
Definitivní texty pak dodal většinou Geezer Butler, který se nechal inspirovat vším možným: od války ve Vietnamu ("War Pigs") přes vědeckofantastický příběh pomsty ("Iron Man") až po snové představy dvou milenců putujících vesmírem ("Planet Caravan"). Verše ke skladbě "Fairies Wear Boots" dodal Ozzy - a rozhodně nejsou o vílách. Napsal je na základě napadení partou skinheadů. A pak došly nápady a song se proměnil v popis drogového tripu.
Deska vyšla v září 1970 pod názvem "Paranoid". Původní titul "War Pigs" přes manažery labelu Warner neprošel. Úspěch u fanoušků byl značný, recenze ale pozitivní nebyly.
"Kritici byli ohledně Black Sabbath prakticky zajedno a zaujímali k nim výhradně negativní postoj. Jejich ponurou, raně heavymetalovou tvorbu nikdo nechápal," vzpomíná na dobové ohlasy hudební novinář Geoff Barton.
"Psali, že poslech připomíná nucený pobyt na přistávací dráze. Nebo že jsou Sabbati čtyři zfetovaní zedníci, co vás vybízejí, abyste do sebe cpali pomyje," cituje z dobového tisku hudební historik Chris Phipps.
Publikum, zejména mladé, mělo přesto jiný názor. Čtyři šupáci ze zaplivaného Birminghamu, jakási antiteze jejich souputníků Led Zeppelin či
Deep Purple, a jejich lákavá hudební temnota si Británii - a následně i celý svět - podmanili. Jejich vliv trvá dodnes.
Pohled do zákulisí vzniku kolekce "Paranoid" včetně detailní anatomie některých slavných riffů Tonyho Iommiho přináší další díl cyklu Slavná alba. Odvysílala jej ČT art v pátek 28. května.
Cyklus článků vzniká ve spolupráci s Českou televizí.