Poté co se So Solid Crew po vzoru Wu Tang Clan rozběhli po sólových projektech (Harvey, Romeo, Asher D i Lisa Mafia už vydali vlastní desky), nastala šance pro jejich mladší kolegy. V záplavě nových skupin vzešlých z garageové scény jsou nejviditelnější dva spolky - Big Brovaz a Blazin' Squad. Není to tím, že by byli nejlepší, ale jsou pod ochrannými křídly velkých nahrávacích společností, které je tlačí nahoru. Big Brovaz zatím sledují jasnou trajektorii závratného úspěchu za cenu kompromisů. Na pirátských stanicích je uslyšíte dost těžko, zato komerční rádia s nimi nemají problémy. Jejich album "Nu Flow" je ukázkou toho, že se dá dělat kvalitní a přitom komerčně úspěšná urban music i mimo USA.

Šestka rapperů a dva producenti vykrystalizovali z původně třináctičlenné partičky, která se před pěti lety rozhodla dělat hudbu. Nejprve dali předloni dohromady napůl album napůl demo "Big Brovaz Watching You", kterým vzbudili pozornost nahrávacích společností. Nakonec se upsali pobočce Sony a první regulérní album "Nu Flow" natočili loni. U nich doma vyšlo letos v březnu, po velkém úspěchu singlů "Nu Flow" a "OK". Na letošních Brit Awards jim jen o vlásek unikl titul v kategorii Britský urban umělec/skupina.

Big Brovaz vychází hudebně z UK garage, ale stejně jako jejich starší bráchové a sestry So Solid Crew překračují i oni two step směrem k hip hopu. Zatímco americké hvězdy válcují na ostrovech hitparády, domácí hip hop je pořád v plenkách. Alba jako "Run To Save Me" (Roots Manuva) nebo "Original Pirate Material" (The Streets) ukázaly, že čistě anglický (a tedy kulturně i hudebně specifický) hip hop je možný. "Nu Flow" je ale spíše pokusem o anglickou verzi komerčního rapu P Diddyho nebo Ja Rule. Klidně můžeme "Nu Flow" charakterizovat jako pozitivní hip hop se silným vlivem ostrovního soundu.

Těžko střelím vedle, když řeknu, že oba singly jsou nejlepší skladby na desce. "Nu Flow" těží z nápadu, se kterým před dvěma lety přišli So Solid Crew (v "21 Seconds"). Každý z party dostal prostor, aby se představil posluchači a všechno dohromady drží refrén provolávající jméno skupiny. Singl je to chytlavý a po zásluze měl úspěch (v UK se ke konci loňského roku držel skoro dva měsíce v Top Ten). Je v něm slyšet (stejně jako na celém album) silný vliv amerických hitmakerů OutKast, ale je samozřejmé, že výrazné místo má i typický zvuk dnešního Londýna - two step. Druhý singl "OK" je bližší právě two stepu a je jako dělaný pro stanice s urban music (i když dost nepokrytě "vykrádá" hlavní sampl skladby "It Takes More" Ms. Dynamite). Další povedené věci? Dívčí R&B jízda v "Don't Matter" a ke konci konečně i trochu drsnější garageový zvuk v "Don't Watch That", která jakoby vypadla z "They Don't Know" jejich souputníku So Solid. Někdy je možná až příliš slyšet, že deska je tak trochu směřována na teenagerské publikum (nejspíš těm, kterým se So Solid a jejich pohrobci zdají moc drsní). Třeba R&B žvýkačka "Baby Boy" mi moc nesedla a o závěrečném rockovém remixu "OK" je také lepší pomlčet. Ono je to i vidět - malovaný obal.

Big Brovaz bohužel selhávají v tom nejdůležitějším - v originalitě. Zatímco u trojice MCs Flawless, J Rock a Randy je jasná inspirace rappery jako DMX nebo Dre z OutKast (jejich kvalit ale samozřejmě nedosahují), dívčí rapperky/zpěvačky Cherise, Dion a Nadia v sobě mají hodně z Destiny's Child, TLC nebo En Vogue. I na tom je vidět, že Big Brovaz spojují pouliční naštvanost hip hopu a emocionální pozlátko R&B. Za hudbou stojí jejich vlastní producentská dvojka Skillz & Fingaz, která úspěšně okoukala triky amerických producentů a chvíli dělají z BB jižanské gangstery ("Summertime") jindy zase losangelské thugs v romantické náladě ("I Know You Are There").

V Anglii jsou na Big Brovaz velmi pyšní a hudební tisk je vzal za své. Ještě se ukáže, jestli vydrží nátlak nahrávací společnosti a nesklouznou do obskurity. Čeká je ještě dlouhá cesta a "Nu Flow" je první krok.