Ariana Grande se snaží na "Positions" šokovat, výsledkem je ale jednotvárná nuda

07.11.2020 08:30 - Jan Pikous a David Böhm | foto: Facebook Ariany Grande

Ariana Grande je ikonou současné hudební scény. Kdo tomu nevěří, ten si měl minulé září zajít na její pražský koncert. Kdyby viděl stovky náctiletých (mnohdy ani ne) holčiček snažících se svůj idol napodobit, pochopil by, že tohle není jen tak ledajaká zpěvačka. Tohle je symbol. A teď přichází s albem "Positions".
5/10

Ariana Grande - Positions

Skladby: shut up, 34 + 35, motive (with Doja Cat), just like magic, off the table (with The Weeknd), six thirty, safety net (with Ty Dolla $ign), my hair, nasty, west side, love language, positions, obvious, pov
Vydáno: 30.10.2020
Celkový čas: 41:14
Vydavatel: Universal
Znáte proslulé klišé o tom, že nejlépe se muzikantům tvoří v depresi? A naopak že když jsou šťastní, inspirace najednou zmizí? Ariana Grande je ukázkovým příkladem - v dobrém a bohužel i ve zlém.

Její poslední řadovky "Sweetener" i "Thank U, Next" byly poznamenané mnoha nepříjemnými věcmi a událostmi, které se v Arianině životě udály. Atentát na koncertě v Manchesteru, smrt bývalého přítele Malcolma Millera, rozchod se snoubencem Petem Davidsonem. To všechno se promítlo do tvorby. Výsledkem byly dvě více než povedené desky, na nichž zpěvačka chytře naskočila na moderní vlnu trapu, zároveň byla ale schopna vytvořit songy, které mají duši a přesah. Ten se ale na nejnovějším výběru, který je jejím třetím albovým počinem za dva roky (takhle produktivní byli naposled snad jen Brouci), jaksi vytratil.

Ari je šťastná, spokojená, sebevědomá a je jí všechno jedno. Jo, a má ráda sex. To je zhruba poselství nové studiovky. Ne že bychom jí to nepřáli, je to ale trochu málo. Čtrnáct položek kolekce vznikalo dle zpěvaččiných slov v karanténě, kterou trávila s novým přítelem. A co má člověk doma celé dny dělat, když v televizi nic nedávají, chápeme.

I tak je ale důraz na sex a explicitní texty docela přes čáru. Nikdo umělkyni nebere svobodu projevu, ale verše o vagíně či pokyn oslovenému, aby ji "š*kal až do rána", zkrátka k této slečně nějak nepasuje. Podobných témat je přitom na albu celá řada, ostatně jedna píseň se jmenuje "34+35" (výpočet si proveďte sami).

Ale budiž, nejsme puritáni, sex máme rádi, a navíc - kdo jsme my, abychom Arianě říkali, o čem má zpívat (byť rodiče v úvodu zmíněných posluchaček, které tvoří bezpochyby ohromnou část fanouškovské základny, by se asi trochu divili). Potíž je v tom, že "Positions" příliš zábavy nenabízí ani po hudební stránce. Každá ze skladeb je až příliš vyumělkovaná, o čemž svědčí obrovský počet spoluautorů i producentů - u každého songu je podepsáno osm až deset tvůrců.

Výsledkem je tak sice řemeslně parádně zvládnuté dílo, které však působí až příliš umělohmotně. Celá nahrávka zní jako jedna dlouhá píseň, a když si ji pustíte na pozadí k práci nebo do sluchátek při jízdě ve vlaku, mnohdy ani nepoznáte, že už začal další track. Hitů a skutečně povedených kusů, kterými disponovaly předchozí desky, tu najdete jen pomálu.

Aby bylo jasno - "Positions" není blbé album. Má dobrý zvuk a Ariana samozřejmě umí svým zpěvem zaujmout (byť trochu zamrzí, že tu nemá více možností naplno ukázat svůj výjimečný hlas a rozsah). Zároveň to ale není něco, co by vás chytilo za srdce, k čemu byste se po čase vraceli. Fanoušci budou spokojení, nikomu dalšímu ale tentokrát popová princezna nemá co nabídnout.

Druhý pohled Davida Böhma

Ariana Grande
Ariana Grande už dokázala, že krátká doba mezi vydáváním jejích jednotlivých řadovek nemusí znamenat nízkou kvalitu - "thank u, next" jednoznačně překonala tehdy jen půl roku starou "Sweetener". Většině nového materiálu z "Positions" by ale delší zrání ve studiu prospělo. Vzhledem k často krátké stopáži zavání dílo až kalkulem. Což o to, letos kratší písně nabídla i Lady Gaga na své "Chromatice", tam ale nepůsobily z jednoho či druhého konce useknuté, jako nic neříkající nedodělky (ukažme si na "west side").

Ari sice nahrála své zvukově nejkompaktnější album, bohužel je kompaktní tak moc, že se slévá do jednoho hutného, na prvních pár poslechů dost ubíjejícího celku. Zvolila si totiž uloudané R&B v kombinaci s nezajímavými trapovými beaty. Ani na další poslechy, které tomuto počinu nejspíš věnujete jen pro to, že ho vytvořila jedna z největších popových hvězd současnosti, příliš neoslní. A přitom když občas zaznějí smyčce ("love language"), nebo elektronika ("just like magic"), hned je lépe. Kvůli nezáživnému podkladu si kolikrát ani možná nevšimnete, jak pěkně to přitom interpretce zpívá.

Textově se mladá Američanka věnuje lásce a tentokrát i několikrát zpívá o sexu. Což by vůbec nevadilo, na posluchače se ale tolik potřebná energie vůbec nepřenese. Ani hostům se ty tři songy nedaří nijak významně obohatit, zúčastněná Doja Cat navíc působí jen jako laciné chytání trendů (pamatujete, jak před pěti lety museli mít všichni na desce Nicki Minaj?).

Celkově se tak bavíme spíše o zklamání. "thank u, next" totiž dokázalo hodně namlsat. Uvidíme tedy, jestli se bude v diskografii této zpěvačky jednat o výjimku.

Hodnocení: 6/10



DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY