Desky této na první pohled exotické, chováním však britsky střídmé písničkářky jsou vždy plné něhy, emocí a jejího sytého a nádherně zabarveného vokálu, který je sám o sobě důvodem, proč je poslouchat. Příjemný obláčkový pop nabízí i "Album No. 8", natočené čtyři roky po předchozím vánočním soundtracku "In Winter", což je vůbec nejdelší prodleva Katie Meluy mezi jejími počiny.

Novinka jí posloužila jako porozvodová terapie, během které se od nepříliš příjemných pocitů pokusila oprostit novou tvorbou. Vypovídající je hned úvodní píseň "A Love Like That", v níž si zpěvačka klade otázku, "jak udržet hořící a vášnivou lásku naživu". Naléhavost umocňují téměř filmové aranže a jemná kytarová linka.

Neméně poutavá je skladba "English Manner", která hravými melodiemi a smyslným vokálem vypráví o milostném trojúhelníku. Zábavné jsou i žánrové přesahy do country v případě "Joy" nebo jazzu ve "Voices In The Night" s výtečně zakomponovaným zvukem klarinetu. Hlubokou sondou do dětství Meluy je melancholicky nostalgická "Heading Home" postavená na klavírní lince. Zpětně se ohlíží také v srdceryvné "Leaving The Mountain", v níž se vrací ke vzpomínkám na společnou cestu s otcem po Kavkazských horách. Díky atmosféře skladby je snadné se s nimi na cestu podél Černého moře vydat.

Na zvuku nahrávky se výrazně podílel producent a hudebník Leo Abrahams, který se v minulosti nejvíce proslavil jako spolupracovník Briana Ena. O líbivé, přesto velmi jemné aranže, které stylu britské hudebnice svědčí, se postarala Georgian Philharmonic Orchestra.

Za mírné zklamání lze považovat absenci výraznějšího hitu. Na každém z předchozích děl jich Katie Melua mnohdy přinesla hned několik. Osmička spíš než výjimečné písně nabízí kompaktní a vyrovnaný materiál, plný tradičně kouzelného popu.