Kromě práce pro kapelu a moderování v rádiu jsi také produkčním v Paláci Akropolis. Jak dlouho pro tento pražský klub pracuješ? Co tato pozice vlastně všechno obnáší?

V Akropolis budu už přes dvacet let. Vzal jsem to úplně odspoda. Od údržbáře přes produkčního, gastroprovozního, zástupce šéfproducenta, divadelního producenta, až jsem teď momentálně skončil jako booker čili správce fermanu Paláce Akropolis. Asi nikdy nikdo jinej si v tom baráku nedal takhle komplexní prohlídku provozu. Ale vlastně mi to přijde dobrý. Vím o tom klubu a obecně o fungování klubů asi skoro všechno z mnoha úhlů. A co právě dělám? Teď už momentálně půl roku trávím nekonečným přesouváním a rušením akcí. A další minimálně tři měsíce to budu dělat i nadále. To, co nám teď ti diletanti v souvislosti s covidem naložili, je reálná poprava český nezávislý kultury. V případě Akropolis se bavíme už skoro o dvou stech akcí, kterých se to dotklo nebo ještě dotkne. Některý z nich se pak přesouvají i několikrát. Je to celý úlet!

Lze za současné situace hledat pro tento typ práce vůbec nějakou motivaci? Musí to být vzhledem k neustálým změnám náročné.

Ne, nelze. Je to už jenom o nějaký profesní kázni a odpovědnosti za ty lidi, co živíme. Nebo se teď spíš pokoušíme aspoň trochu živit. Jsem nebetyčně nas*anej na tu tupost a zpupnost, kterou ti, co ty zákazy házej jak králíky z klobouku, doje*ávaj českou kulturu. Oni totiž vůbec nerozuměj tomu, co a jak děláme a co všechno svojí hloupostí podělávaj. A přitom to šlo řešit mnohem inteligentněji a s mnohem menším likvidačním potenciálem. Úplně zbytečně pošlou desetitisíce lidí na pracák. Doufám, že to aspoň vydrží těm divadlům, aby tam mohli aspoň trochu hrát (rozhovor jsme pořizovali ještě v době, kdy se do divadel mohlo - pozn. red.).

Asi není potřeba se dále ptát na míru rozčarování ze současného stavu v době proticovidových opatření. Jak moc ale tuzemskou scénu tento kulturní blok ovlivní do budoucna? Jaká je vlastně současná vize fungování Cocotte Minute?

Cocotte Minute jsou zastavený. Jednak veškerej svůj čas ztrácím v těch nekonečných pokusech zachránit aspoň něco málo v Akropolis, načež mi to každej druhej tejden další blb shodí dalším nesmyslným prohlášením ze stolu, jednak prostě nesmíme hrát. Což je v našem případě úplnej základ. My jsme klubová kapela. Živý hraní - to jsou Cocotte Minute. Nás nehrajou rádia ani televize. Kapela žije jenom z toho hraní a z prodeje merchandisingu. A to teď prostě stojí a mnoho měsíců stát bude. A tu scénu jako takovou to položí. Desetiměsíční stopku bez pomoci státu nikdo nepřežije. Tihle lidi odejdou jinam a spousta z nich se už nikdy nevrátí. Ty škody se budou napravovat léta.

Jak se obecně díváš na své kolegy umělce v hudebním průmyslu, kteří se vyjadřují veřejně k politické situaci či se dokonce k některým politickým barvám hlásí?

Tak pokud se nehlásej k mr*kám typu SPD nebo KSČM, tak na politickej názor mají samozřejmě právo. Moc bych si přál, aby si ti, co volili ANO nebo ČSSD, při dalších volbách uvědomili, kdo jim zapálil krám. Obecně vůbec nechápu, jak může někdo, kdo má všech pět pohromadě, volit ANO. Obzvlášť teď. Ale myslím, že v té kultuře nejsou debilové, kterým stačí kobliha. Naštěstí. ANO je pro mě zlodějský spolek, jehož autokratickej vládce vede tuhle zemi do kolapsu, rozkrádá veřejně státní majetek, nerespektuje právo tohoto státu a ještě z toho má tak trochu pr*el.

Na podzim jste měli odehrát šňůru společných koncertů s kapelou Gaia Mesiah. Lze turné považovat za zrušené, nebo se na něj mohou fanoušci těšit třeba příští rok?

Turné je zrušený. Když to půjde, zkusíme udělat nový na podzim 2021. Ale buďme realisté. Nikdo neví, jestli bude kde tu tour udělat. Ty kluby současnou situaci, pokud se k tomu stát nepostaví čelem, totiž nemají šanci přežít.

S kapelou jste nedávno odehráli akustický koncert. Jaké z něho máš pocity? Přibudou další?

Cocotti akusticky hráli vždycky, prostě jsme si jednou za pár let udělali pro radost akustický turné. A baví nás to. Je ale pravda, že teď jsme to třeba sedm let neudělali. Letí to jak voda. Kdyby to ty jelita nechaly aspoň na to sezení s rouškama, tak jsme ten akustik jeli třeba hned. Ale teď nikdo nic neví, takže těžko něco plánovat.

Za sebou máte poměrně dlouhou tour k patnáctému výročí vydání debutu "Czeko". Jak jsi vnímal reakce fanoušků na starší, ne tak často hrané písně? Přece jenom rukopis kapely se za ty roky trochu proměnil. Překvapily tě reakce - ať už kladné, či záporné - na některou z nich?

"Czeko" je totem a srdce Cocotte Minute. To je jasný. A možná mě ani nepřekvapuje, že jsme ty koncerty nedojeli, protože přišla světová pandemie. "Czeko" mělo vždycky strašný koule. Takže i vzpomínkový turné musí být nějak speciál. Nakonec jsme to ukončili video streamem, protože zbytek tour nám už zakázali. Ta atmoška na tom koncertě byla neskutečná. Reakce na starší věci nevím, nijak jsem to nesledoval. Je mi to jedno. Jsem rád, když se to těm lidem líbí, ale je mi jedno, když se jim to nelíbí. Já za sebe vím, že jsem do každý pecky dal maximum, a neovlivním pak, co s ní bude dál. Ten příběh u mě skončí, když to pošlu do světa. Pak už je to totiž příběh těch lidí. Na ně pak ta písnička promlouvá a oni s ní komunikují a v nich něco probouzí.

V jednom z rozhovorů jsi zařadil první desku vaší skupiny až na čtvrté místo ve svém osobním žebříčku oblíbenosti. Dvojku "Proti sobě" jsi dokonce zařadil na úplný chvost. V čem je horší než zbytek tvorby Cocotte Minute?

Zařadil jsem to tam v nějakým kontextu. A taky jsem říkal, že to, že je něco na konci nebo těsně před ním, neznamená, že je to špatný. Mně osobně jsou teď nejbližší ty nový desky, protože to je období, který teď taky žiju. "Czeko" jsme s Czendou napsali před těma asi patnácti lety. A tehdy to byla prostě čistá pravda. A dodneška i mě překvapuje, jak je to furt silný. Ale teď už jsme zase lidsky i hudebně dál. Nemůžeme a ani nechceme stát na místě. Spousta jinejch kapel to tak z vychca*osti dělá, ale naše cesta to není.

Jaké bylo pro tebe letošní léto bez festivalů a koncertů? Měl jsi čas na nějaké jiné aktivity?

Tak zrovna my jsme to léto měli super. Spousta větších festivalů vyházela drahý kapely a udělali si headlinery z těch levnějších, takže i z nás. A stihli nám zakázat jen dvě akce, takže jsme to odehráli víceméně podle plánu. Ovšem ten plán tedy vznikal neskutečně divoce a extrémně rychle. Ta situace byla - a bohužel stále je - fakt složitá a ultra blbá. Ale léto proběhlo jako zázrakem a taky díky neskutečnému úsilí těch pořadatelů nad očekávání dobře. Velký respekt všem, co měli tu odvahu. Všichni šli do neskutečného risku.

Je s přibývajícím repertoárem těžké složit setlist pro nadcházející vystoupení? Hádáte se v kapele, kterou píseň zařadíte?

Tak my se v kapele v první řadě vůbec nehádáme. To je, myslím, úplnej základ všeho. Každej z nás má na starosti svoji agendu a ostatní se mu do toho nese*ou, protože vědí, že ten, kdo to má na starosti, je prostě ten nejlepší v týmu na tu věc. A playlist skládáme logicky už jen ze singlů a schováme si tam jednu dvě věci pro naši radost. Takže je to vlastně dost jednoduchý. Mě baví hrát naše hity, protože to prostě strašně funguje. A kdo chce jít víc do hloubky, dá si ty vymazlenější věci z desky. Naživo by to stejně tolik nefungovalo. Naživo prostě fungují singly.

Vaše koncerty bývají opravdu strhující a nabité energií. Je ještě vůbec nějaký prostor je na klubové úrovni někam posunout?

Light design, choreografie, video projekce. Tam je určitě ještě velkej prostor. Už si na to brousíme zuby.

Inspiruješ se v pódiové prezentaci třeba u některých zahraničních kolegů?

Ne. Já jsem strašnej ignorant a samorost. Neposlouchám v podstatě už žádný kapely. Nezajímá mě show někoho jiného. Nezajímá mě, jak to kdo dělá. Je mi to prostě jedno. Já to mám nějak v sobě. Prostě to tam je a vím, že to samo vyleze, když to vyvolám. Netvrdím, že není dobrý být otevřený a bránit se inspiraci a novým vjemům, ale já to prostě stejně nakonec všechno vyberu zevnitř sebe. A vždycky to dopadlo dobře. Prostě to nějak vím. Jenom nevím, jak to vím.

Mnoho kapel využilo koronavirovou pauzu ke skládání nového materiálu a práci ve studiu. Jak jsou na tom Cocotte Minute s nástupcem ípíčka "Veď mě"?

Nová muzika teď není na pořadu dne. Teď se věnujeme záchraně holý existence. Jak naší osobní, tak kapelový. Máme kancelář, e-shop hosting, zkušebnu, kapelové auto, tým lidí a tak dál. Abychom mohli fungovat na takový úrovni, na jaký fungujeme, už musíme mít svůj silnej podpůrnej ekosystém. To se nedá jen tak vypnout a pak zase někdy rychle zapnout. Když to všechno teď rozpustíme a prodáme, nebude to tak, že pak za tejden zase všechno nahodíme a budeme se tvářit, že se nic nestalo. Takhle to v kultuře nefunguje. Bylo by fajn, aby to těm debilům, co nám tak nakládají, došlo. Metal dětem a nesmíme se nechat zlomit. To je teď to nejdůležitější!