Co se nedá Demovi upřít, je fakt, že svojí předposlední deskou vystřelil do první ligy, ve které se drží doteď. Alter ego producenta a hudebníka Jiřího Buriana stoupá do přesně takových výšin, jaké si příběhem o vymyšlené postavičce stvořil. Pro mnohé kontroverzní osobnost, které je všude doslova plno. Půlka národa ho bude milovat, druhá v tom bude vidět pózu muzikanta, který neuspěl ve svých intouškých kapelách, a tak sáhl po recesi a zesměšňuje žánr, který aktuálně bortí hitparády. Musím se přiznat, že když jsem o jeho klipech začínala psát, štval mě tak dlouho, až jsem mu přišla na chuť. Svými blbinkami motá hlavy lidí různého věku a smýšlení.

Kapitán Demo je komerční mainstreamový produkt, založený na podbízivém celku zabaleném do hezkého obalu, přesto jeho hvězda nešla nahoru nijak strmě. Na scéně je už deset let, což je dostatečná argumentace a slovo proti všem nepřejícím škarohlídům (nemyslím tím bratry z Hentai Corporation). Burian nalezl díru na trhu, lidé se chtějí bavit, odběhnout od myšlenek všedního dne a zadovádět si, stejně jako samotný interpret.

"Řekni mámě, ať ti koupí Bentley" je vzkaz všem, co chtějí být in. Slova zabalená do dětského naivního dialektu jsou peprnou odpovědí na aktuální témata týkající se nejenom dětské populace - Burian zde zpívá o rozvodu, nevěře rodičů, penězích, materialismu, sociálních sítích a podobně. Těžko odhadnout, zda se jedná o jednorázovku pro děti, nebo o projekt delšího trvání.

Demovi ve studiu pomohla jeho crew ProGram a GiviKross, děti a Léna Brauner. Kolekci rámují intro a outro dle klasického modelu. "Čtyři miliardy" je přetextovaná dětská písnička "Komáři se ženili", kterou si budete jistě pamatovat ze školky. Stejně jako ukazovací říkanku "Hlava rameno koleno loket". A dětské básničky připomínají vlastně všechny texty - jsou založené na opakování a na jednoduchých, snadno zapamatovatelných popěvcích.

Titulní kus "Řekni mámě, ať ti koupí Bentley" je porozvodovou prosbou o pořízení nejrůznějších věcí a o více pozornosti. V rockovém nářezu "Young Money" hostuje dětský sbor pojmenovaný Raparát (objevuje se i v písních "Fousy", "Hlava rameno koleno loket" a dalších). Tato skladba zaujme svou electro částí, v níž si autor utahuje z peněz, ale třeba i z kolegy Marpa, který ho hejtoval na desce "Dva" v tracku "Řeknu to naposled" (Demovi vyčítal, že jim vlezl na scénu). U "AD/HD" mě baví kytarový podmaz. Jak název napovídá, je o hyperaktivních dětech, stále častějším to fenoménu. "Mecheche" je o plánovaném mejdanu, který uspořádáte, jakmile rodiče nebudou doma. "Vosy" vyprávějí o všudypřítomném otravném hmyzu, v jedné pasáži citují popěvek "Bosa Nova".

Úvod "Ducati" zazpívaný Lénou Brauner připomíná výherkyni Eurovize z roku 2018 Nettu a její "Toy". Jedná se o vtipnou předělávku duetu "Znám jednu dívku" z "Prodané nevěsty", tématem jsou ovšem dnešní zlatokopky. "Fousy" přibližují skoro až životopisný příběh Demova porostu. Následující "Šikana", postavená na rozpočítadlové melodii, je o strastech, které musejí někteří denně ve společnosti zažívat. "Jsme jen lidi" vypráví o vyměšovacích lidských potřebách a okamžicích, kdy to občas každému ulítne, obzvláště v raném věku. V závěru je slyšet povědomý hlas herce Jiřího Cieslera. V "Demoji" se Demo se svou crew pitvoří, aby jejich hlasy zněly dětsky. "Naši nejsou doma" odkrývá poklady šuplíků. "Hlava rameno koleno loket" je ódou na vydírání. Naivní plány odhalí "Až budu velkej". Tečku za vším udělá výkřik "Hotovo".

"Řekni mámě, ať ti koupí Bentley" je roztancovaná deska. Stojí na silných, řízných beatech a jakoby povědomých až nakažlivých melodiích a nutí posluchače poskočit si do rytmu. Celý ten bizár navíc trefně doplňuje booklet. Výsledek je zpestřením ve světě, v němž to ostatní muzikanti myslejí příliš vážně. Je to dětská deska nejen pro děti, ale pro všechny, co se chtějí bavit, výlet do jiné galaxie a propracovaná legrácka.