Na nahrávání se mozek kapely Trent Reznor začal připravovat krátce po návratu z turné, na němž Nine Inch Nails prezentovali hlavně kousky z povedeného debutu "Pretty Hate Machine" a následného EP "Broken". Vystoupení koncipovaná jako kompletní likvidace aparátu plná zloby a agrese platila za koncertní události, které stojí za to vidět. Zároveň odrážela Reznorovo vnitřní rozpoložení - na jedné straně ho sužovaly deprese a myšlenky na sebevraždu, na straně druhé bojoval se závislostí na drogách a alkoholu. To vše naznačovalo, v jakém duchu se bude odvíjet připravované album.

Místo standardního studia si kapela pronajala dům v Los Angeles, ve kterém gang Charlese Mansona zavraždil těhotnou manželku režiséra Romana Polanského Sharon Tate a několik jejich přátel. Dům byl sice po čase zbourán, Reznor si ovšem odnesl domovní dveře a nechal je zasadit do pantů svého nahrávacího studia. Podle krví napsaného vzkazu od vrahů ho pojmenoval Le Pig.

Vedle frontmana se dohledu nad natáčením ujal uznávaný Flood. O věhlasném producentovi, známém ze spolupráce se zvučnými jmény formátu Depeche Mode, PJ Harvey nebo U2, se traduje, že umí z neznámých skupin udělat superhvězdy prvního řádu. Pravdou ale je, že šlo o jejich poslední spolupráci. Reznorovy představy byly na Flooda trochu moc.

Trent byl odjakživa fanatik do počítačů a elektroniky, vždy pracoval s tím nejlepším, co bylo právě k dispozici. "The Downward Spiral" je jakousi sondou do technologií, které se zkraje devadesátých let v hudbě používaly. Je fascinující, že ani po téměř třiceti letech nejsou na desce patrné známky stárnutí. Kapely kombinující elektroniku a kytary v dnešní době vycházejí z tehdy definovaných postupů. Použité ruchy, disharmonie a zvuky připomínající poškozený reproduktor vyvádějí neznalého posluchače z rovnováhy dodnes.

Skládání písní bylo pro Reznora vždy formou psychoterapie a i tady každý song funguje jako samostatná stránka deníku. "The Downward Spiral" lze ale brát rovněž jako pouhý seznam prohraných bojů s vnitřními démony. Texty plné metafor odkazujících na téma sexu, násilí, sebepoškozování, drog, náboženství a smrti zastřešuje všeobecný nihilismus.

Pilotním singlem se stal kus "March Of The Pigs", metalový výplach s elektronickým podkresem a několikasekundovou pauzou uprostřed. Následovala skladba "Closer", perverzní zpověď k Bohu zpívaná do strojově přesného rytmu bicího automatu a basové linky. Společně s "Piggy" tvoří nosnou konstrukci celé kolekce. Mezi zásadní patří i závěrečná a všemi milovaná "Hurt", o které si, díky skvělé coververzi, řada lidí dodnes myslí, že ji složil Johnny Cash.

I když je "The Downward Spiral" primárně koncepční album, najdeme tu řadu písní fungujících zcela samostatně. Již zmíněnou "Closer" lze považovat za rozpoznávací znak formace. "Spirály" se po celém světě prodaly milióny kopií a v různých anketách byla tato nahrávka opakovaně zařazená mezi nejdůležitější alba deváté dekády minulého století a hudební historie vůbec. Oprávněně.