Tribulation letos načínají druhou dekádu své existence a za tu dobu vydali pětici desek. Jonathan Hultén aktuálně sólově debutuje a od své domovské kapely se snad nemohl odlišit více: dvanáctka písní na "Chants From Another Place" stojí na hlase a akustické kytaře, občas vypomůže náznak smyčců, elektroniky nebo klavíru, je to však jenom střídmě použité koření.

Autor na mnoha místech připomene chameleonského Becka někdy kolem období "Morning Phase". Oba muže spojuje poněkud melancholický pohled na svět, jakýsi do sebe uzavřený, posmutnělý a zahloubaný. I tady se Hulténova upírská image z Tribulation proměňuje, tentokrát do vnitřně rozervaného androgynního alter ega, znepokojujícího a svou secesní vizualitou svým způsobem povědomého.

Jakkoliv může přehnaná melancholie velice jednoduše sklouznout k otravné unylosti, švédskému muzikantovi se tomuto pádu daří vyhnout. Je to zejména díky chytře použitému zdvojování (a vůbec násobení) hlasů. Hultén tak často zpívá v harmoniích, které celému albu propůjčují jakýsi středověký, vznešený nádech, melodické inspirace severským folkem jsou nepřeslechnutelné (viz bezeslovná a cappella skladba "Ostbjorka Brudlat").

Výsledkem je deska se značně unikátní atmosférou, která na každém rohu překvapuje. Křehká duše je ten Jonathan Hultén. Kdo by to do toho ďáblíka, který opanuje jeviště společně se smečkou Tribulation, řekl?