Holandští trip-rockoví vyslanci The Gathering vydávají desku "Souvenirs". Desku v mnoha směrech výjimečnou, protože naněkolikráte překračující hudební hranice žánrů častokrát velice rozdílných. Desku v pravém slova smyslu moderní, progresivní a nadějnou.
Jméno
The Gathering bude asi mnoha z vás známé, protože tito Holanďané se na evropské rockové scéně pohybují již pěknou řádku let, konkrétně od roku 1989. Za těch čtrnáct let se ovšem hodně změnil nejen jejich zvuk a příslušnost k hudebnímu žánru, ale také personální složení. Dnes je
Shromáždění, jak bychom mohli anglický název přeložit, neodmyslitelně spojeno především se zpěvačkou Anneke van Giersbergen, která ke skupině přišla až v roce 1994 a od té doby má na starosti vokály a většinu textů. Textů k písním, jež mají už jen pramálo společného s původně heavymetalovými experimentátory z počátku "nineties". Sami
The Gathering se označují za průkopníky tzv. trip-rocku, což je poměrně výstižné zaškatulkování.
The Gathering dnešních dní lze vnímat jako kytarovou protiváhu
Massive Attack. Zřejmě nebudou nikdy tak slavní a nebudou prodávat tolik desek, ale muzikální invence obou souborů je až překvapivě shodná. Spřízněnost Gathering s trip-hopem je evidentní už v prvním minutách nové desky "Souvenirs", v momentě nástupu rytmiky úvodní písně "These Good People". Tak jako bristolští progresivci a možná ještě více jako u
Portishead stavějí Gathering na melodiích vykreslovaných zpěvem na hojně prostřeném plátnu hudební rozmanitosti. Onen přídomek (trip)rock je zde naprosto namístě, neboť kapela se nebrání použít, byť nepřímo kytarové riffy, silně rezonující živé bicí a obecně je její muzika přímočařejší, než tomu bývá u elektroniků. Pokud by měl někdy vzniknout "audioslovník" současných žánrů, pod heslem "trip-rock" by se musela skrývat píseň "Even Spirits Are Afraid", jejíž balanc na dvou židlích - na rock'n'rollové a "taneční" - zavání genialitou.
Jedinečný dojem z desky vytvářejí dvě hodnoty - jednak zpěv, jednak atmosféra. Ano, instrumentální výkony jsou neoddiskutovatelné, ale všechny slouží společnému cíly - podmanivé náladě, jíž chce "Souvenirs" vytvářet. Vokál Anneke má všechny atributy, které jsou pro hudbu Gathering potřebné; dokáže kolísat od písničkářské rozháranosti k sentimentálnímu pološepotu, je takovou syntézou
Alanis Morissette a sólistky Bambini di Praga, když mi dovolíte ten příměr. Však si poslechněte "You Learn About It" a pochopíte, o čem hovořím. Ona zvláštní atmosféra do značné míry koresponduje právě s hlasem Anneke a jejím projevem. Deska je díky němu krásně nostalgická, jímavě smutná a nebezpečná, protože se ráda vkrádá do mysli posluchače.
Nemohu než doporučit "Souvenirs". Pro to všechno, co jsem vyjmenoval, pro to všechno, co mě na desce upoutalo a vábí nadále. Gathering vystoupí 12. dubna v Praze v Paláci Akropolis v rámci turné k tomuto albu, čímž se naskytne ideální možnost porovnat živou produkci - dle slov znalých vynikající - s tou studiovou. Není důvodu se obávat jména, které je v očích některých stále spojováno s tvrdou muzikou, neboť novinkou jasně dokazují, že patří k progresivní linii moderních kapel, které dokáží vysát to nejlepší z hudby obecně a použít vše pro vlastní kompozici. Ta potom, jako v případě "Souvenirs", skýtá labužnický posluchačský zážitek.