08.02.2020 11:20 - Jiří V. Matýsek | foto: facebook interpreta
Z domácí alternativní scény se čas od času vynoří spolek, který v ledasčem zaujme. Někdy názvem, někdy přístupem. V případě formace Čočka je to obojím. V druhé polovině loňského vydali tito muzikanti album "Svítání měsíce". Na něm jejich svojský přístup dostává i odpovídající zvukové kvality.
8/10
Čočka - Svítání měsíce
Skladby: Ouce, Zhasni a nedýchej, Kanáry, Minerální voda, Ovád, Čočka, Aromagedon, Pravěk, Hudba jde, Gangster, Dejte mu to, Archivář, Šua sem šua, Kuřácká, Silver,
Vydáno: 1.9.2019
Celkový čas: 41:38
Vydavatel: Polí5
No, že bych měl moc rád čočku (s malým č - to jídlo), to úplně nemám. U té s velkým Č je to trochu jinak. Dosti proměnlivé a žánrově obtížně zařaditelné jihomoravské uskupení je každým coulem unikát.
Čočka má v sobě něco z přímočarosti a nekomplikovanosti undergroundu, lidovou obhroublost, hospodské nadšení pro muzicírování i ozvěnu pravěkého atavismu. V undergroundu ostatně skutečně koření a sama sebe označuje jako
agropunk. Těžko tak najít na místní scéně někoho, kdo by se jí alespoň vzdáleně, přirozeným slučováním výše uvedeného, blížil.
Produkci čerstvého alba s názevm "Svítání měsíce" si vzal do parády ostřílený
Ondřej Ježek. Společně s ansámblem se na den zavřel do pražského klubu Punctum a výsledkem je živá nahrávka, jen bez publika. Podařilo se tak dosáhnout technické čistoty studiového natáčení bez rušivých zvuků a zároveň uchopit a konzervovat živou energii, která z téhle kapely čiší.
Nástrojovým obsazením je Čočka v jádru akustický band s výraznou dominancí rytmiky, nicméně její přístup a drive jsou spíše punkové. I díky svému výraznému tahu na branku deska vtahuje svými až šamansky hypnotickými rytmy. "Svítání měsíce" tak celkem rychle strhává a baví po celou stopáž. A to si vystačí celkem s málem a v podstatě útočí na jakousi kmenovou prapodstatu v každém z nás. Pomáhá jí v tom i mocný zvuk, který, navzdory jednoduché instrumentaci, způsobí, že Čočka dělá mnohem větší rambajs než leckterý rockový band.
Tvorbě Čočky neschází humor. Lehce filozofující texty (třeba o čočce) střídají hospodské popěvky na první dobrou ("Minerální voda") i romantika, kde nad kýčem převáží nadhled ("Ovád"). A hraje si i na rovině formální, třeba
špatně vyslovované l v písni "Šua sem šua".
Výhoda téhle bandy, tak jak je konečně v odpovídající kvalitě zvukové a produkční zaznamenána na albu "Svítání měsíce", je v její unikátnosti. Na druhou stranu je potřeba se na její undergroudově-folkově-hospodský přístup naladit. Nenechat se odradit bečením ovcí (ne, lidovky z Moravy to fakt nejsou). Tahle
Čočka totiž chutná docela dobře.