Schodiště jdou "Kupředu!" s nebývalou energií

21.01.2020 11:00 - Ondřej Hricko | foto: facebook interpreta

Více než pětatřicet let funguje kapela kolem Martina "Doktora" Krajíčka Schodiště (dříve Nahoru po schodišti dolů band). A na nějaký hudební důchod to zatím nevypadá, protože její lednová novinka "Kupředu!" doslova srší energií a baví neotřelými nápady.
8/10

Schodiště - Kupředu!

Skladby: Mám sto chutí, Vyhlídkový let, Kupředu!, Don Kichot, Samotář, Co se stalo, Díra v těle Kousnul mě pes, Model 76, Není čas, Dvě nasraný kočičky, Stíny
Vydáno: 1.1.2020
Celkový čas: 43:12
Vydavatel: Galén
Muzikanti z letité skupiny Schodiště jsou stále samé překvapení. Ještě než svůj název zkrátili z původního Nahoru po schodišti dolů band, postupně opouštěli původní hudební jádro tvořené novou vlnou s tehdy u nás revolučními prvky ska. Nyní mají daleko rockovější sound, který rozvinuli již na předchozím počinu "Roztoky" z roku 2011. Oproti němu je ale "Kupředu!" tematicky ráznější, ironičtější a s marginální melancholií.

Velkou devízou novinky jsou hravé a zároveň poetické texty Miroslava Klímy, který je součástí kapely a tvůrčím jádrem od roku 1987. Jeho talent kličkovat mezi metaforami a jasným sdělením je neocenitelným pilířem tvorby Schodiště a zdá se, že nápady mu ani zdaleka nedocházejí.

Ostatně hned úvodní rebelská "Mám sto chutí" vykouzlí asi nejednomu posluchači úsměv na tváři: "Mám sto chutí začít s novým návykem, zdravit lidi vyplazeným jazykem, procházet se na řemínku s králíkem." Stejně tak i v titulní "Kupředu!": "Ať život není jedna velká šeď! Ať v čistých řekách zase plavou candáti a sleď, ať z montoven se ozývá smích šťastných tátů, ať uklízečkám příjemná je vůně saponátu!"

Ale nejsou to jen zdařilé texty, ale také hudební složka, která je díky plejádě nástrojů a instrumentálnímu umu jednotlivých členů formace zvukově bohatá a pestrá. Třeba "Vyhlídkový let" je rytmicky nakažlivý i díky podmanivé akordeonové lince.

Schodiště je na "Kupředu!" v opravdu nebývalé formě a servíruje jednu povedenou píseň za druhou. Na albu nenajdeme slabého místa, naopak mnohé z nich patří k tomu vůbec nejlepšímu, co kapela za dlouhé období napsala ("Kupředu!", "Díra v těle", "Není čas"). Z materiálu je cítit pozitivní energie a chuť hrát. Nepochybně k tomu přispěla i omlazená sestava v podobě klarinetisty Jaromíra Linharta (od roku 2005) a kytaristy Ondřeje Fencla (od roku 2007). Deska tak kromě klasické poetiky pražské skupiny nabízí i moderní aranže a zvuk. Lépe ten rockový rok začít nemohl.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY