Schodiště jdou "Kupředu!" s nebývalou energií

Více než pětatřicet let funguje kapela kolem Martina "Doktora" Krajíčka Schodiště (dříve Nahoru po schodišti dolů band). A na nějaký hudební důchod to zatím nevypadá, protože její lednová novinka "Kupředu!" doslova srší energií a baví neotřelými nápady.

8/10

Schodiště - Kupředu!

Vydáno: 1.1.2020
Celkový čas: 43:12

Skladby: Mám sto chutí, Vyhlídkový let, Kupředu!, Don Kichot, Samotář, Co se stalo, Díra v těle Kousnul mě pes, Model 76, Není čas, Dvě nasraný kočičky, Stíny

Vydavatel: Galén

Muzikanti z letité skupiny Schodiště jsou stále samé překvapení. Ještě než svůj název zkrátili z původního Nahoru po schodišti dolů band, postupně opouštěli původní hudební jádro tvořené novou vlnou s tehdy u nás revolučními prvky ska. Nyní mají daleko rockovější sound, který rozvinuli již na předchozím počinu "Roztoky" z roku 2011. Oproti němu je ale "Kupředu!" tematicky ráznější, ironičtější a s marginální melancholií.

Velkou devízou novinky jsou hravé a zároveň poetické texty Miroslava Klímy, který je součástí kapely a tvůrčím jádrem od roku 1987. Jeho talent kličkovat mezi metaforami a jasným sdělením je neocenitelným pilířem tvorby Schodiště a zdá se, že nápady mu ani zdaleka nedocházejí.

Ostatně hned úvodní rebelská "Mám sto chutí" vykouzlí asi nejednomu posluchači úsměv na tváři: "Mám sto chutí začít s novým návykem, zdravit lidi vyplazeným jazykem, procházet se na řemínku s králíkem." Stejně tak i v titulní "Kupředu!": "Ať život není jedna velká šeď! Ať v čistých řekách zase plavou candáti a sleď, ať z montoven se ozývá smích šťastných tátů, ať uklízečkám příjemná je vůně saponátu!"

Ale nejsou to jen zdařilé texty, ale také hudební složka, která je díky plejádě nástrojů a instrumentálnímu umu jednotlivých členů formace zvukově bohatá a pestrá. Třeba "Vyhlídkový let" je rytmicky nakažlivý i díky podmanivé akordeonové lince.

Schodiště je na "Kupředu!" v opravdu nebývalé formě a servíruje jednu povedenou píseň za druhou. Na albu nenajdeme slabého místa, naopak mnohé z nich patří k tomu vůbec nejlepšímu, co kapela za dlouhé období napsala ("Kupředu!", "Díra v těle", "Není čas"). Z materiálu je cítit pozitivní energie a chuť hrát. Nepochybně k tomu přispěla i omlazená sestava v podobě klarinetisty Jaromíra Linharta (od roku 2005) a kytaristy Ondřeje Fencla (od roku 2007). Deska tak kromě klasické poetiky pražské skupiny nabízí i moderní aranže a zvuk. Lépe ten rockový rok začít nemohl.

• hněv (Feyer, 21.01.2020 15:18) Reagovat

  No nééé? Po osmi (!!!) letech se kapela konečně usebrala k vydání pár nových písniček? Já myslel, že už všichni umřeli, rozpadli se a zmizeli...
  
  

  • Re: hněv (Ondřej, 21.01.2020 16:22) Reagovat

    Mezitím vyšlo pětipísničkové EP poloKruh (2013).
    
    

• Asi jsme poslouchali každej jinou desku, mě se n... (Jan V., 31.01.2020 19:38) Reagovat

  Asi jsme poslouchali každej jinou desku, mě se nelíbí. Texty pořád špatný, Klíma buď neumí psát, nebo Krajíčkovi jeho texty nejdou do huby. "Dvě nasraný kočičky" jsou stejně děsný jako "Zakládáme kapelu". "Vyhlídkový let" hodně čerpá ze starší pecky "Ze zvyku". Bubeník rád otevřenou hajtku, že jo?
  
  

  • Re: Asi jsme poslouchali každej jinou desku, mě se n... (boleslav.hnipirdo, 23.11.2020 13:53) Reagovat

    Úplně souhlasím. Já za poslední dobrou desku považuju "Mokrý prádlo", a to ještě jen půlku. Odešla z toho ta lehkost ve sdělování závažnýho. Tvorba z 80. let jako vtipně sarkastický veršovánky tehdejší reality, od kabaretu k "Ukazováku" plnýmu tý jejich hravý hořkosti a "Pržole", kde podle mě - narozdíl od recenze aktuálního alba - právě tam nebylo slabého místa a bylo úplně vyjímečný - hudebně, textově, atmosférou... Sleduju to pořád se zájmem od vysoký už 20 let a vůbec to nechci psát apriori zle. Jen mám pocit, že se s "Tancem" jako předělem trochu vytratil vkus, celkově v ex-NPSDB převládla jistá fádnost a navíc podle mě taky zbytečná, silově "rockerská" poloha, která skupině nesedí.
    
    

Naživo: Palaye Royale už si v Česku zase namáhali hlasivky Ač je Wikipedie stále ještě vede jako pětici, respektive hlavní trio plus dva nájemné muzikanty, v Praze si zahráli už jen ve čtyřech. Jeden z posledních zahraničních koncertů tohoto roku v Praze obstarala skupina, které po... čtěte zde

Vydáno: 11.12.2024 19:30 v sekci Naživo

Nové desky 49/2024 - od Rosé přes Lauren Mayberry po Duu Lipu Nové desky tentokrát ovládly živáky Rolling Stones, Duy Lipy, Tori Amos, Interpol nebo Tarji. Studiovky vydávají hudebníci, které známe z různých kapel, jako Rosé z Blackpink, Cameron Winter z Geese nebo Lauren Mayberry z Chvrches. Tipem... čtěte zde

Vydáno: 11.12.2024 14:30 v sekci Novinky | Nové desky

Česko bude v Eurovizi v roce 2025 reprezentovat ADONXS Také v příštím roce se Česko zapojí do mezinárodní, hojně sledované písňové soutěže Eurovision Song Contest. Zastupovat nás bude zpěvák ADONXS. Pod tímto pseudonymem se skrývá devětadvacetiletý Adam Pavlovčin,... čtěte zde

Vydáno: 11.12.2024 10:23 v sekci Novinky

7/10

Recenze: I přes nedotaženost ční Gottův výběr "Snění o Vánocích" nad ostatními svátečními tituly jako maják Jestli si někdo myslel, že se po smrti Karla Gotta o Vánocích zbaví jeho hlasu, dost se mýlil. Češi ho pořád milují, jako kdyby tu stále byl, takže nadále vycházejí knihy, ale i hudební nosiče formou reedic a nejrůznějších... čtěte zde

Vydáno: 10.12.2024 19:00 v sekci Recenze

Naživo: Faithless v Praze vzpomínali na devadesátky. A taky trochu na Maxi Jazze Faithless se po dlouhých čtrnácti letech vrátili do Česka. Do naší metropole dorazili poprvé bez své nejvýraznější postavy, zpěváka/rappera Maxi Jazze, který bohužel před dvěma lety zemřel. I když se během koncertu dost tančilo... čtěte zde

Vydáno: 10.12.2024 11:00 v sekci Naživo