Začnu netradičně - sportem. Koukal ses na zápas Karlose s Attilou?

Samozřejmě, to se nedalo nedívat. Nikdo není neporazitelnej. Karlos udělal pro ten sport strašně moc, hrozně ho zprofanoval, díky němu na to kouká tolik lidí a zápasníci mají větší peníze. Ale za ty kecy si to zasloužil. Předtím mi posílal ze srandy v konverzaci: "Já jsem neporazitelný, mě nikdo neporazí. Pošlu Attilu domů. Kdybych já prohrál, tak chodím v Praze kanálama," a takovýhle kecy. To se prostě vrátí. To je instantní karma. Dodnes tvrdím, že je dobrej zápasník, ale v postoji je špatnej boxer. Od první rány, kterou Attila dal, bylo jasný, že padne KO v prvním kole. Mně se líbí vatikánský káčka, to je, že si po ráně klekneš a padneš na hlavu. Vypadáš u toho, že se modlíš. To miluju. A to přesně Karlos udělal. Je jedno, jak jsi velkej, silnej, ale když trefíš bradu, vypne tě to.

Co říkáš na Kubu Štáfka?

Když jsem se připravoval na Rytmuse, tak jsme spárovali. Udělal kus práce. Obdivuju, že dokázal vypnout práci, vše zrušil a věnoval se tomu.

O tobě se moc neví, že máš rád zbraně. Jak ses k tomuto neobvyklému koníčku dostal?

Mám čtyři zbraně a je to taková nástavba k boxu. Když mi box nepřišel jako dostatečnej velkej adrenalin, začalo mě bavit střílet. Jednu dobu jsem se tomu věnoval aktivně. Trénoval jsem s lidma z armády taktickou střelbu, kdy pobíháš, zaleháváš a střílíš zpoza krytu. Doma mám 9mm Smith and Wesson pistoli, revolver 357 Magnum, klasickej Clint Eastwood, ale ne s tou velkou hlavní, samopal AR15 a brokovnici Remington 870, co měl Arnie v "Commandu". Já jsem případně vybavenej, kdyby někdo přišel na návštěvu. Zbraně mám ale zamčené v trezoru, nikdy je nevyndávám, jen když jedu na střelnici. A nikdy bych neudělal to, že bych přišel domů, hodil tašku na zem a nechal ji tam ležet. K tomu cítím velkou zodpovědnost.

Doslechla jsem se, že když byli Cocotte Minute v plzeňském Divadle pod lampou, promotér se jim zmínil, že jsi jim tam trochu rozbil dveře. Stává se často, že něco rozmlátíte?

Bylo to období, kdy jsem se rozváděl. Frustrace i nas*ání, prostě to ve mně v ten moment bouchlo, a roztřískal jsem celou backstage. Rozmlátil jsem tam sklo a rozříznul jsem si ruku. Prošel jsem pěstí skrz dveře, málem jsem sejmul fanouška, co kolem procházel. Otevřel jsem si prst, chcalo ze mě krve jak z vola. Pak jsem za dva litry sedl do taxíku, řekl, že na to se*u, a jel domů.

O vás je obecně známé, že nevylezete na pódium, aniž byste si nedali něco dobrého. Opravdu to potřebujete?

Když jsem měl před zápasem s Rytmusem, na tři měsíce jsem vypnul kalení. Koncerty byly na hovno, protože všichni byli v náladě, a já ne. Je to stejné, jako když jedeš na mejdan a řídíš. My musíme pít, ale ne až do tý míry, že nemůžeme chodit, prostě si jen dáme pár panáků. Tím se uvolníme, vznikne mezi námi dobrá atmosféra a na pódiu to mnohem líp funguje.

Nejsme jediná kapela, co kalí. Jsme jediná, která o tom veřejně mluví. Spousta kapel fetuje jak o život, chlastá, a nikdo to neřeší. My všechno točíme, a tak to lidi věděj. Ale že bychom někam dojeli a tam to zapálili, to se neděje.

Nedošlo to třeba při tom vašem předkoncertním popíjení tak daleko, že byste se pohádali?

Pamatuju se, jak jsem jednou seřval Wohnouta. Nalil se v Telči tak, že se věnoval pouze slečnám v první řadě, ale tím způsobem, že vůbec nerapoval. Od té doby to neudělal. Jednou jsem mu dal do pití prášek na spaní. Byl jak Homer Simpson v jednom díle - jednu chvíli byl nahajpenej a za sekundu usínal.

Takže si děláte naschvály...

Děláme. My to máme jako zábavu. Je to sice naše práce, ale ta nejlepší, jakou můžem dělat. Ty peníze, co z toho přijdou, jsou jen příjemný bonus.

Působíš sebejistě. Pochybuješ někdy o sobě?

Asi ne. Byl jsem na přednášce Arnolda Schwarzeneggera a ten říká, že lidi neuspějou, protože maj' plán B. A je to tak, protože když máš jen plán A, soustředíš se jen na něj, jdeš si za ním a je ti jedno, co se kolem děje. Myšlenkama si přitahuješ věci, co se dějou. Opravdu to tak mám, že se mi to vyplní.

Co říkáš na generaci Z, která nic neumí a často ani neví, co chce?

Co těm mladým nedáš pod nos, to neudělaj'. Já jsem třeba seděl 14 hodin denně za bubnama, abych se naučil bubnovat, aby na mě kapela byla hrdá. Dneska ti mladí na to se*ou. Naštěstí jsou ale výjimky.

Když jsme u toho bubnování - Chinaski vydali novou desku. Jak se ti líbí?

Vůbec mě to nebaví. A to neříkám proto, že bych měl vůči klukům nějakou zášť. Prostě jsem od toho čekal víc. Říkali, že chtějí hrábnout do kytar a hrát rock, tak jsem se to na to těšil. Dokonce jsem si říkal, že mě mrzí, že u toho nebudu. Ale je to ještě měkčí pop, než jsme hráli my. Mám Michala rád a cítím k němu respekt, ale podle mě už je vypsaný.

Chinaski pojmenovali novou desku "11", vy "DVA", což odráží druhou spolupráci s TroubleGangem. Ta podobnost mi přijde vtipně náhodná. Zaujal mě ale obal vašeho alba. Co představuje?

Zuby. Jak jsme měli problémy s managementem, stala se z nás taková nekontrolovatelná jednotka. Nás nikdo nebude vlastnit, budeme si dělat, co chceme, to je prostě ono - ty zuby, které koušou, nenecháme se sebou vyje*ávat. Jsme kapela, se kterou si nevyplatí zahrávat ve zlým.

Zároveň s deskou má vyjít i dokument. O čem bude?

Původně se to mělo jmenovat "Z O2 až na dno", ale rozhodli jsme se, že budeme dokumentovat dál a vydáme to až po Edenu. Může to tak mít mnohem větší hloubku, ať to dopadne dobře, nebo špatně.

Proč se snímek nakonec bude jmenovat "Je tohle konec?"?

Protože to v jednu chvíli vypadalo na rozpad kapely.

Zmínil jsi změny ve vašem managementu. Teď se o vás stará Bára Falgeová, která dělala manažerku v začátcích Tomáše Kluse...

Chtěl jsem někoho ze staré školy, aby to bylo jako máma, která poctivě odvede svoji práci. S Michalem skončila spolupráce až v létě, byli jsme zaháčkovaní kvůli koncertům. Ale Michal měl i klady - dostal nás tam, kde jsme, podržel mě v O2, kdy jsem se rozváděl. Totálně jsem to vypustil, byl jsem ze všeho v pr*eli a bylo mi jedno, jak to dopadne. On to dal dohromady. Jen po tom O2 jsme se měli rozdělit, každý měl jiný představy o tom, jak by mělo fungování kapely vypadat. Ale Bára je naprosto skvělá! Jsem z ní nadšenej.

Souvisí se změnou managementu i přesun koncertu v Letňanech?

Jeden z důvodů byl, že nám změnili datum, druhým právě management. Nemohli jsme dělat koncert za 20 mega a přitom bejt takto na nože. Jemu se to nechtělo dělat a nám se to nechtělo dělat s ním. Místo Letňan uděláme Eden. Letňany nejsou uplatitelný - co stojí jen oplocení areálu a toiky, to jsou strašný cifry.

Dá se vyjít bez ztráty? Kde na to bereš?

Tentokrát to chceme udělat tak, aby nebyla ztráta, a tak jsme to dimenzovali tak, aby to při počtu 13 tisíc lidí bylo na nule. Pódium se dá ale zvětšit, můžeme to tím pádem udělat ještě monstróznější. Zatím je v plánu stage 50 metrů široká a vysoká jak střecha Edenu. Podle peněz se s tím dá udělat hodně věcí. Ale poprvé musím být rozumný, nemůžu si dovolit zahučet do dluhu pět milionů.

Platí, že tématem budou války a že všude budou tanky?

To ne, s přesunem místa jsme celý koncept opustili. Nechám si to jako překvapení, ale chceme udělat něco, co jsme ještě nedělali.

Když jste zakládali TroubleGang, byla vaše vize sjednotit outsidery. Povedlo se to?

Myslím si, že jo. Hodně lidí mi píše, že jim naše muzika pomáhá. Hodně lidí se díky ní vzájemně skamarádilo. Spousta párů se dala dohromady. Když nevědí, co se sebou a kudy kam, najdou se tady.

U vás asi platí, že v kvantitě je síla, že?

To, že nemáme rádiový hit, je ta síla. Je to jedinečný. Nemusíme dělat muziku, aby se líbila všem, ale tak, aby se líbila nám. A pak se to líbí lidem. Když budu autentický, lidi tomu uvěří.

Nebojíš se, že by se to mohlo vymknout kontrole?

Ono to tak občas vypadá - hučej jako při fotbalovým utkání, ale nikdy nic neničí. Naši fanoušci jsou sice nalití, ale neškodní.

Kolem tebe se během posledních dvou let semlela kupa věcí. Jsi teď šťastný?

Jsem. Proběhl rozvod, uzavřel se management.

Projevily se zmiňované změny do nové desky?

Do týhle ne, šetřím si to na svoji sólovku, kterou vydám buď na podzim 2020, či na jaře 2021. Jsme tři rappeři. Nemůžou mluvit o rozvodu, když ti dva kluci nemaj' ani dlouhodobej vztah. Mám spoustu témat, o kterých bych chtěl napsat, z toho se vyzpovídám ale až na svojí desce. Hledali jsme tak témata, na kterých se shodneme.

Texty jste ale prý psali na poslední chvíli...

Všechno jsme dělali na poslední chvíli. Zlenivěli jsme. Mám ve střídavé péči děti a ty mi zaberou hodně času, protože se jim věnuju naplno.

Předtím ses jim nevěnoval naplno?

Ne, byl jsem workoholik, proto jsem TroubleGang dotlačil tam, kde je, i na úkor rodiny. Fakt se jim teď chci věnovat. Stejně jako novému vztahu. Teď funguju líp jako otec. Je ale v pr*eli, jak nám začala škola: něco dělám do noci, jdu spát ve tři, Emmička, chodí do první třídy, a tak musím vstávat o půl sedmé, nachystat jí i Otíkovi svačiny. Je to síla, jiný režim, přepnout z mejdanovýho módu…

Když jsem žil ještě s rodinou, byla nejhorším dnem neděle. Po koncertě s Chinaskama nebo s TroubleGangem jsem přijel v sedm ráno a v osm už jsem musel vstávat a fungovat jako táta, to jsem byl vyřízenej. Teď mám děti od pondělí do čtvrtka, přes neděli se nabiju a je to hned o něčem jiným.

A jak to tedy bylo s těmi texty?

Měsíc a půl před odevzdáním jsme seděli s lidmi z vedení labelu. Řekli jsme jim, že máme půlku hotovou, že to v pohodě stíháme, a když jsme vylezli z jednání, Marcus mě seřval, co jsem si to vymýšlel, když nic nemáme. Tak jsem mu řekl, ať jede do studia skládat, že za ním pak přijedu. Byl to nejintenzivnější měsíc a půl v kapele, a zvládli jsme to. Hudbu jsme měli hned, ale textů jsem se bál. Měl jsem strach, že je nestihneme nebo že budou stát za ho*no, protože třeba "Man Dead Walking" jsem psal přes rok. Ale povedlo se to a jsem na "DVA" mega hrdej, víc než na "Man Dead Walking". Není tam cringe moment, kdy si říkáš, jak tohle někdo mohl říct a nazpívat takovou blbost.

V úvodní písní "Říkám to naposled" se navážíte do Kapitána Dema. Proč ho nesnášíš?

Je to blbej projekt, kterej kazí lidem lidem vkus. That's it.

V písni "Promiň" se omlouváš mamce. Proč až teď?

Vidím to s dětma. Děti mi odrůstaj', Emma už má prepubertu, začíná odmlouvat, tak si říkám: Mami, jsi hrdina, že jsi to se mnou tenkrát dala. Pamatuju si, jak jsem šel s mámou a tátou na večeři a lidem plival do polívky. Byl jsem opravdu nezvladatelnej, takže klobouk dolů, že to se mnou zvládla.

Co bys dělal ty, kdyby se takhle chovaly tvoje děti?

Dal bych jim na pr*el. Tohle nejde, musí mít respekt. Máma mě řezala furt. A škoda každý rány, která padla vedle.

Ve "Víkendu" mě baví hláška: "Já se potím jak stará prostitutka v kostele…"

Mělo to být ku*va, ale přišlo mi to moc. Máme takový kapelní hlášky a tohle je jedna z nich.

O které ženské zpíváte v "Ďáblově advokátu"?

Nikdy jsem neměnil ženský, mám z toho paranoiu. Včera jsme točili klip a režisér přivedl tři slečny. Když vidím, co holky pod vlivem alkoholu udělaj', říkám si: Do pr*ele…. Dnešní generace holek je úplně jinde.

Na albu jsou písně věnované Praze, ale i šikaně. Které to jsou?

Všichni zpívaj' o Praze, jak je město krásný, jakej byl krásnej život, ale pod pokličkou v noci na Praze 4 nebo ve Vršovicích je to trochu jinak. "Klub rváčů" je přesně o tom. Zažili jsme to jinak a chtěli jsme o tom povyprávět.

O šikaně je písnička "Nejsi sám". Emma přišla jeden den ze školy s tím, že její nejlepší kamarádku, která je o rok starší, šikanovali, naráželi ji na zeď, podráželi jí nohy. Děti jsou v tomhle parchanti. Chtěl jsem o tom mluvit, protože nás poslouchají paradoxně i děti. Chtěl jsem jim něco zanechat, ať se nad sebou zamyslej, že ne každý dítě má život jednoduchý. Jednou mi Wohnout s Kapem říkali: "Eehm, ty, kterej jsi šikanoval, chceš zpívat o šikaně..." Je fakt, že jsem byl největší šikanátor široko daleko. V jádru jsem měl ale dobrý srdce. "Nebudeš si se mnou hrát?" Nechtěl, tak jsem ho ztloukl. Mámě jsem se pak doma rozbrečel, jak mi to bylo líto, a druhý den jsem se šel omluvit.

Vydobyl sis tím něco?

Lidi mě poslouchali.

Desku jste stvořili ve stejném producentském složení, jaké pracovalo na "Dead Man Walking". V čem ti to vyhovovalo?

V Česku je hodně lidí, kteří si myslí, že sežrali Šalamounovo ho*no, ale přitom toho moc nevěděj. Clint je geniální a pracovitý. Hrozně mě na něm baví to, že tu byl 14 dní, spal ve studiu a pro věc byl zapálenej. Klidně šel spát ve dvě, než se to dodělalo. Když jsme dopisovali texty za běhu, neměl co dělat, a tak byl na nervy. Pro Čecha zlatý, dám nohy nahoru, nemusím nic dělat. Hrozně nás hnal a dostal nás za komfortní zónu. Furt po mně chtěl, ať něco zazpívám. Díky němu se mi můj zpěvový rozsah posunul, ve zpěvu jsem silnější, pohodlnější, o půl oktávy se mi změnil rozsah.

Začal jsi zpívat už na debutu. Chodíš někam na zpěv?

Ne, ale chtěl bych. Zaplatil jsem si hodiny s Melissou Cross, která učí scream. Chtěl jsem se naučit technicky screamovat do písniček. Teď jsem se vyřval tak, že jsem nemohl týden mluvit. Lenka mi dala různý aplikace na hlasový cvičení, protože si ku*vím hlasivky. Chci ještě nějaký pátek hrát a nechci za deset let chrchlat. Tlačím to silově - když to nejde po dobrým, tak si to dovyřvu.

Mluvila Lenny do desky ještě nějak?

Pomáhala nám s refrénama. Je dobrý, že to můžeš doma pustit někomu, kdo tě v tom podpoří a neřekne: "To mě nezajímá, sorry." A že ti to ohodnotí i z toho profesionálního hlediska. Byla ze všeho nadšená a líbilo se jí to.

Výsledek je v porovnání s předchozím počinem tvrdší. Co bylo impulsem pro tenhle posun?

Country je moje, to kluci neposlouchaj', takže nemá cenu jim cpát něco, co nemaj' rádi. Tohle byla vize posunout to dál. Přijde mi, že je tam zvuk, který udává tempo i ve světě. Nechtěli jsme kytary ve stylu Limp Bizkit, nařvaný, s dlouhýma přezvukama. Ctěli jsme, aby byly zagejtovaný a více elektronický, že si říkáš: Je to kytara, nebo synťák?

Krom hudby ses měl věnovat ještě aktivitám z jiného ranku. Povíš víc?

Měl jsem točit film, ale stane se to asi až na podzim 2020, stále se shánějí peníze. Není to debilní komedie, na kterou se prachy shánějí jednoduše, bude to drsný, jsou tam hodně vostrý scény, až za hranou. A na to prachy nikdo dávat nechce, protože dopředu nevíš, jak to dopadne. Podle mě to bude lidi zajímat, protože nikdo nechce koukat na trapný komedie, se kterými se v poslední době roztrhl pytel. Tohle je úplnej opak, nekončí to happyendem, ale tragicky. Budu tam hrát bývalýho boxera, je to druhá hlavní role, dělám parťáka bývalýmu policistovi, kterého by měl ztvárňovat Radim Fiala.

Je to pro tebe výzva?

Chtěl jsem si to zkusit. Američtí rappeři všichni hrají ve filmech. Je to pro mě challenge. Když se herečky se*ou do muziky, proč bych se já nemohl nas*at do filmu? (smích)