Tori Amos se toulala Amerikou

03.04.2003 05:00 - Lukáš Beldik | foto: facebook interpreta

Nejen na sever a na jih, ale i na východ a západ USA se na své nové desce vydala písničkářka Tori Amos v podobě své "dvojnice" Scarlet. Splétá na ní své typické popové melodie s kousavými a těžko uchopitelnými texty. "Scarlet's Walk" svým klidem a něhou potěší především milovníky jejích prvních dvou alb.
6/10

Tori Amos - Scarlet's Walk

Skladby: Amber Waves, A Sorta Fairytale, Wednesday, Strange, Carbon, Crazy, Ampum Prayer, Don't Make Me Come To Vegas, Sweet Sangria, Your Cloud, Pancake, I Can't See New York, Mrs. Jesus, Taxi Ride, Another Girl's Paradise, Scarlet's Walk, Virginia, Gold Dust
Celkový čas: 74:07
Světlé letní šaty pokryté barevnými vzory a pohled, který láká k následování. Nad dlouhými rusými vlasy letí bouřkové mraky a za botami na podpatku ubíhá v dál prašná silnice. Myra Ellen Amos se vydává na cesty křižující Ameriku od západu na východ. Tedy pardon. Na pouť míří její alterego Scarlet, Tori čekají dlouhé, více než sedmdesátiminutové, hudební toulky. A zabloudila na nich zpátky na začátek své tvorby. Vrátila se k prvním dvěma deskám oplývajícím lahodným popem i sžíravými texty - "Little Earthquakes" a "Under The Pink". Pokud by vás její začátky a průřez tvorbou zajímaly, najdete vše v recenzi předposledního alba "Strange Little Girls".

I pro ni však platí, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Naplnit tolik času dostatečně kvalitní hudbou jde jen stěží. Americká písničkářka se bude muset naučit, že ne každé album to snese tak jako výjimečná trojka "Boys For Pele" (1995). Klíčem je členitost a rozmanitost a právě v nich Tori Amos propadla. Osmnáctku momentek, fiktovní americkou "roadmusic", tvoří vesměs klidné, vlažné skladby s typickými fragmentoidními texty. Takřka nerozšifrovatelné vzkazy a příběhy dávají dohromady neslanou a nemastnou hmotu. Jemné tóny piana, něžný tlukot perkusí a bubnů, temnější hlas baskytary a bolavý vokál jsou krásné i monotónní zároveň.

Typickým příkladem předchozích vět je například něžný a příjemný song "Your Cloud". Podobně chutná i druhá "A Sorta Fairytale" s chytlavým refrénem. Snad jen jednou dvakrát vás ale něco vytrhne ze sladkého spánku. Určitě je tím vzrušením trojka "Wednesday", hravá, se zpěvem i hudbou, které chvílemi pádí rychlostí splašeného koně a o pár vteřin později už jen tak cupitají v písku. Většina ostatních skladeb mě ale dokázala bez problémů uspat.

Tori na desce využívá služeb starých známých jmen. Paličky v rukách třímá osvědčený Matt Chamberlain a baskytaru obsluhuje Jon Evans, pokud zmíníme ty nejvýznamnější pomocníky. Rekapitulace - Tori si ukousla příliš velké a sladké sousto, než aby ho zvládla celé sníst. Ale její hudební hody přesto vždy stojí za pozornost.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY