Kladenští Zrní vydali prostřednictvím záznamu "Zrní a Filharmonie HK živě ve Foru Karlín" ohlédnutí za svým největším samostatným koncertem. Před necelými dvěma lety křtili desku a přizvali si k tomu orchestr nebo třeba tanečníky. Výsledek je příjemně znějící vzpomínkou, na které nenajdete jedinou chybu.
10/10
Zrní - Zrní a Filharmonie HK živě ve Foru Karlín
Skladby: Před náma, Když se ztratíš, Lazar, Deště, Nezoufej icoukej, Vězni, Jabloně, Autobus, Musí to být, Jiskřící raketa TOTO, Rychta
Vydáno: 31.5.2019
Celkový čas: 61:00
Vydavatel: Zrní s.r.o.
11. 10. 2017 - ono magické datum, které bude zlatým písmem zapsáno v historii kapely Zrní i celé alternativní scény. Ten den Kladeňané vyprodali Forum Karlín, aktuální nejžádanější koncertní prostor, jakousi novodobou metu, a to ještě předtím, než byl tento klub tak v kurzu. Jednalo se o jejich dosud největší samostatné vystoupení a to bylo pádným důvodem k jeho uchování v paměti díky záznamu.
Ten je tedy zejména připomínkou toho, jak krásně Zrní souzněli s hradeckou filharmonií. Nejednalo se přitom o premiéru s tak velkým tělesem, už v minulosti měli Jan Unger & spol. s východočeskou i s Janáčkovou filharmonií co do činění. Toho říjnového večera pokřtili tehdy aktuální desku
"Jiskřící". Set byl rozdělen na dvě poloviny - první část odehráli s filharmoniky a druhou sami. Cédéčko tedy logicky přináší tu orchestrální půlku, doplněnou o bonusy, kdy hráli členové kladenského bandu sami. Škoda že živák nevychází i na DVD - byli bychom svědky nevšední podívané plné baleťáků a bikera, která v závěru vygradovala
překonáním vlaštovkového rekordu.
Hudebníci si k
filharmonickému zpracování vybrali klasicky průřez svojí diskografií. Písně nemuseli nijak moc oprašovat, protože je mají stále ve svém koncertním repertoáru. Kreativitě popustili uzdu v závěru "Autobusu", kdy se členové orchestru - především houslisté - rozvášnili natolik, že výsledek může působit nesourodě, skoro až nekompaktně, ale to je na tom to kouzelné.
Stejně jako tehdy večer i desku otevírá skladba "Před náma", která v úvodu jemně, až hororově bublá a postupně se semele v jednu velkou vlnu. Poté songy následují kus po kusu přesně podle tehdejšího playlistu. Přidání nástrojů a další úpravy jednotlivé kusy pozvedly, byť změny v tomto případě nebyly tak razantní, jako když se o nahrávku s orchestrem pokusí třeba Metallica. Filharmonie dodává výsledku dramatičnost - například "Když se ztratíš" je okořeněná údery gongu, ve "Vězních" dominuje jindy méně výrazná harfa, spirituální "Deště" jsou plné šamanských výkřiků, "Nezoufej icoukej" odstartují žestě.
Zrní tehdy předvedli strhující show a a i přes velikost prostoru dokázali udržet svůj minimalismus na uzdě. Byli sví a i přes pompézní zvuk stále introvertní, prostě tací, jaké je milujeme. Spojením s orchestrem a kvalitním zvukem album "Zrní a Filharmonie HK živě ve Foru Karlín" představuje rozmanitou krajinu jednotlivých skladeb. Dává prostor pro souznění a zasněnost. Je to velmi procítěné, soustředěné, křehké. Jako když chytáte bubliny z bublifuku, aniž byste měli záměr je prasknout.