Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Metronome Festival, Výstaviště Holešovice, Praha, 21.-22.6.2019

Dramaturgie Metronome Festivalu se stále drží zpátky, zvítězila nadčasovost

Vydáno: 25.06.2019 00:08 v sekci Naživo - Jan Trávníček a Veronika Ondečková

Pražský Metronome Festival se pozvolna rozrůstá. Zapracoval na zázemí, dramaturgicky se však drží v zajetých kolejích, které jdou na ruku konzervativnějšímu publiku. Je otázkou, zda se v dlouhodobém horizontu tento přístup vyplatí. Sázka na Morcheebu, Primal Scream či Kraftwerk se ovšem vyplatila.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    

Live: Metronome Festival

místo: Výstaviště, Praha
vystoupili: Liam Gallagher, Primal Scream, Morcheeba, Kraftwerk, Jungle, Anna Calvi, Digitalism, Kamp!, Band Of Skulls a spousta dalších
datum: 21.-22. června 2019
Fotogalerie 1, 2, 3 a 4

Festival Metronome po roce opět vyrostl v prostorách pražského Výstaviště a zatím se zdá, že se moc nepoučil. Evoluce je velmi pozvolná a ano, rozšíření areálu a přemístění stage v hale s příšerným zvukem o pár desítek metrů dál určitě udělaly radost nejenom Khoibě. Přibyly také prolézačky pro děti a sportovní aktivity, stánků s jídlem všech možných druhů je snad ještě více než loni (v tomto je festival proti konkurenci neskutečně napřed) a zdálo se, že v pátek i těch lidí přišlo trochu víc než loni. Staré bolístky ale zůstaly a pár jich ještě přibylo.

Band of Skulls, Metronome Festival, Výstaviště Holešovice, Praha, 21.6.2019
© Jan Kuča
Už u vstupu jste opět museli vystát dlouhou frontu na odbavení, což vyvrcholilo prošvihnutím výborných Band Of Skulls a osobně jsem viděl i pár lidí, kteří to vzdali a šli zase domů. Dle očekávání se jako problematickým opět ukázal i cashless systém od Mastercard. Jelikož se jedná o sponzora, obavy, že se toho zbytečného, otravného a poruchového systému asi hned tak nezbavíme, jsou rozhodně na místě. Těch sponzorů bylo vůbec nějak moc, reklamy na vás útočily ze všech stran, kdekdo se nerozpakoval postavit si v areálu stan na diskotéku, a tak když si scéně Jamesonu zkoušel Travis O'Neill akustickou polohu s IronKapem (mimochodem nic moc, ta irskou muzikou ošlehaná klasika mu sluší víc), skoro jste ho neslyšeli, ani když jste od něj stáli sotva pět metrů. Do zad vám totiž duněl DJ odnaproti. V areálu bylo také podivně mnoho VIP zón, kam se prostě nedostanete.

Největší bolístkou ale zůstává line-up. Zacílení na devadesátkové hvězdy doplněné o umělce vesměs ze scény kolem Radia Wave je prostě málo, takže diváka pod pětadvacet let coby potenciálně největší cílovou skupinu v areálu skoro nepotkáte. Je to škoda, protože Metronome by jednoho dne mohl vyrůst ve velmi zajímavou alternativu k Rock For People, Colours Of Ostrava a dalším, zatím ale jen tak opatrně našlapuje kolem, což je s podivem o to víc, že mu letos návštěvníky ani kapely nepřetahoval Aerodrome, takže měl karty rozehrané dobře. Při srovnatelných cenách za vstupné ale konkurenci bohužel stále kouká na záda.

Morcheeba, Metronome Festival, Výstaviště Holešovice, Praha, 21.6.2019
© Jan Kuča
Naštěstí ale vsadil na Morcheebu. Britská formace už u nás hrála nesčetněkrát a dotaz "Jak se vám líbí moje nové šaty?" si mnozí pamatují ještě z Rock For People 2010, takže snad až na novinku "Blaze Away" ze stejnojmenné desky Skye Edwards nezazpívala ani nepředvedla nic nového. Její osobní kouzlo ale rozptýlilo veškeré chmury. Jemný, soulový hlas se snoubil s popem, R&B, reggae, elektronikou a v případě "Trigger Hippie" i psychedelickými kytarovými sóly a rastafariánským zaříkáváním.

V elegantních černobílých šatech a neobvyklých botách s podpatkem vpředu Skye dovedně dokázala spojit majestátní vokální výkon, který svou éteričností hladil po srsti, spolu se svou věčně usměvavou osobností a svérázným humorem, s nímž si návštěvníky omotávala kolem prstu. Když se přes "Otherwise, The Sea" a další skladby rozpustile rozkošná zpěvačka pustila do největšího hitu "Rome Wasn't Built In A Day", bylo při procházení davem zřejmé, kolik duší pookřálo. Tolik úsměvů ve tvářích po skončení koncertu jsem dlouho neviděl. Prozatím nejlepší vystoupení nikoli jen pátku, ale celé historie Metronome festivalu. Fakt.

KAMP!, Metronome Festival, Výstaviště Holešovice, Praha, 21.6.2019
© Jan Kuča
Po něm se návštěvníci rozprchli buď na Pražský výběr nebo na polské elektroniky Kamp!, kteří sice naše festivaly navštěvují stále častěji, musí to ale být snad spíše dobrými známostmi v branži než samotnou muzikou, protože ta je, při nejlepší vůli, jen průměrná. Třetí volbou byla prostorná a dobře nazvučená stage Radia Wave, kde se představila už zmiňovaná Khoiba. Ema Brabcová bezpochyby patří mezi nejvýraznější osobnosti domácí scény zasluhující respekt, když ale někomu v publiku docela rázně sdělila: "Běžte si, prosím vás, povídat ven, děkuju," sympatie ochladly. Řekla to sice slušně a chápu, že ji lidi ve zpěvu rušili, umělci by ale neměli zapomínat, že návštěvníci je platí. To my jsme tady pro ně, ne oni pro nás.

A hlavní hvězda? Liam Gallagher u nás sólově vystoupil poprvé a komu se tím splnil sen, jistě ještě uvítal, kolik skladeb Oasis v setlistu našel. Bylo jich tam totiž více než loni, kdy hrál mimo jiné v Budapešti na Szigetu a v Berlíně na Lollapalooze. V obou případech to byly dobré koncerty, a i když Liam není zrovna sympaťák na první dobrou (což po něm samozřejmě po divokých devadesátkových eskapádách ani nikdo nechce), podával na nich soustředěné, stabilní výkony.

Liam Gallagher, Metronome Festival, Výstaviště Holešovice, Praha, 21.6.2019
© Jan Kuča
V Praze se ale choval divně. Po pódiu se pohyboval nejistým krokem, pořád něco signalizoval na techniky, vadily mu svítící reflektory, jeho promluvy k publiku, které nebylo tak početné, jak asi čekal, také působily zmateně, nesrozumitelně a arogantně a vůbec byl nějaký podrážděnější než běžně. Obvinit ho z opilosti by možná bylo příliš odvážné tvrzení, při tom srovnání s loňskými koncerty ale rozhodně něco nebylo v pořádku.

V setlistu došlo ke změnám i vůči předchozím vystoupením z letoška - zmizel třeba výborný singl "Some Might Say", který v něm jinak bývá, nadvakrát hranou "Roll With It" zase Liam ze závěrečné části přesunul doprostřed vystoupení. Je to mimochodem letos poprvé, co tuto skladbu kdokoli z legendárních bratrů z Manchesteru od roku 2009, kdy se rozdělili, hraje naživo. Dobře fungovala také "Lyla" a sólové singly "Wall Of Glass" s letošní novinkou "Shockwave". Refrény "Wonderwall" odzpívali fanoušci, finální "Champagne Supernova" koncert ukončila. Hudebně tedy docela v pořádku, z těch tří koncertů byl ale tento nejslabší. A to i přesto, že se na boku scény pohybovali členové Morcheeby a hlavně Skye tancovala a zpívala jako pravá fanynka.

Srdcem letošního ročníku byl nepochybně sobotní program, který vyšrouboval laťku zase o něco výše. Konzervativní dramaturgie a zacílení na starší věkovou kategorii přetrvávaly i nadále, celkové vyznění ale bylo oproti pátku výrazně svěžejší. Zatímco Liam Gallagher v kombinaci s předstakujícím Pražským výběrem působil lehce skanzenovitě a spoléhal převážně na nostalgii, sobotní dění nabídlo podstatně vydatnější hudební zážitky, především tedy co se headlinerů týče. Britská diva Anna Calvi zosobnila rockovou women power v tom nejlepším slova smyslu, samorosti Primal Scream si publikum omotali kolem prstu roztančeným setem a Kraftwerk za doprovodu pověstné 3D show nechali nahlédnout do líhně soudobé elektroniky.

Jungle, Metronome Festival, Výstaviště Holešovice, Praha, 22.6.2019
© Jan Kuča
Ještě před nástupem hlavních hvězd večera main stage patřila electropopovým Jungle. Britská parta, v jejímž ústředí John and Tom, dvojice kamarádů z dětství, předvedla profesionální výkon, kterému technicky vzato nebylo co vytknout. Bylo znát, že rok od roku je jejich show vyzrálejší, přesvědčivější a že se na vlnách funky soulu a elektroniky cítí jako doma. Horečku sobotní noci se jim ale zažehnout nepodařilo. Zčásti byl možná na vině brzký start, roli ale nepochybně hrála především žánrová sešněrovanost, kvůli níž měl jejich setlist tendenci slévat se do jediného dlouhého songu. Ve výsledku tak jejich vystoupení vyznělo spíše jako kulisa k pozvolnému scházení na druhý festivalový den, byť příjemně roztančená.

To v případě Anny Calvi vše probíhalo v diametrálně odlišném módu. Osmatřicetiletá zpěvačka a kytaristka přijela do Prahy vybavená mimořádně povedenou nahrávkou "Hunter", jíž se věnovala po většinu svého vystoupení, které překypovalo sexappealem a rozkošnými kytarovými party. Není tak divu, že všechny oči i uši v hledišti na Aničce, jak ji nejeden fanoušek častuje, nepřetržitě visely jako přikované. Anna Calvi nesporné kvality potvrdila již na předchozích dvou albech, teprve na poslední řadovce však objevila zlatý grál. Dynamickými, instrumentálně propracovanými a geniálně vygradovanými peckami se to na ní jenom hemží. A co především, všechny do jedné vynikají neuvěřitelnou chytlavostí, díky níž se okamžitě dostanou pod kůži. Jako kdyby je ze sebe vychrlila na první dobrou během jednoho dlouhého jamu. Pryč jsou dřívější kytarová sóla, která místy působila dojmem, jako by byla do počtu, a jistá nastavovanost melodií. "Hunter" má spontánní ráz, který neodolatelně vtahuje do svého vlastního světa. To vše navíc Anna korunuje tématem objevování i těch nejskrytějších zákoutí ženskosti, které je přitažlivé samo o sobě. V jejím uhrančivém podání se však proměňuje ve zbraň hromadného podmaňování.

Anna Calvi, Metronome Festival, Výstaviště Holešovice, Praha, 22.6.2019
© Jan Kuča
Právě díky zmíněným faktorům, které se beze zbytku podařilo přenést i na pódium, umělkyně drobného vzrůstu ovládla stage do posledních zákoutí. V Praze vystoupila za doprovodu bubeníka a multiinstrumentalistky, tedy v notně hubenějším uskupení, než jaké by se za jejími zády vzhledem k epičnosti jejích skladeb dalo očekávat. Bylo však zřejmé, že nepotřebuje armádu muzikantů k tomu, aby vystavěla show do monumentálních výšin. Bohatě by si byla vystačila i jen sama s kytarou, živočišným hlasem a spalujícím pohledem. Snažit se vyjmenovat nejlepší skladby na jejím setlistu by bylo pošetilé. Jak silně začala peckou "Hunter", tak skončila skvěle pojatým coverem hypnotické vypalovačky "Ghost Rider" od Suicide. Mezi nimi ale přece jen nastaly momenty, které zarezonovaly více než jiné - jako například hymnicky odzpívaný refrén singlu "Desire" nebo samotný závěr koncertu, kdy klesla na kolena, mikrofon proměnila v trsátko a na rozloučenou jím potrápila struny své kytary... Jen tak, jakoby nic.

Je s podivem, proč vystoupení Anny Calvi zůstalo odsunuto na menší ČT stage, zatímco hlavní pódium organizátoři vyhradili jednorázovému koncertu s názvem Hlasy svobody. Během něho se představily například Barbora Poláková, Emma Smetana, Charlie One, Kaia Browns, Lenka Filipová či Tereza Černochová, aby na svém repertoáru demonstrovaly sílu českých žen. Myšlenka je to hezká, její realizace ovšem zůstala daleko zamýšlenému mezigeneračnímu jiskření, které mělo být jejím záměrem. Na vině nebyly výkony jednotlivých dam jako spíše rozdrobenost samotného konceptu, který na line-upu poněkud vyčníval a chladnoucí publikum zanechal lačnící exportu ze zahraničí. Mezičas zbývající do začátku dlouho očekávaných Primal Scream tak houfně posloužil jako prostor k seznámení se se suverénní mladou kytarovkou Branko's Bridge, které patřila Radio Wave Stage.

Primal Scream, Metronome Festival, Výstaviště Holešovice, Praha, 22.6.2019
© Jan Kuča
Samotní Primal Scream přišli na řadu s úderem půl desáté večer a ukázali, jak vypadá festivalový materiál na slovo vzatý. V Praze rozjeli léty prověřený best of výběr, jehož těžiště bylo posazené převážně do starší diskografie v čele s albem "Screamadelica" a hity jako "Higher Than The Sun" nebo "Movin' On Up" coby klenoty raného raveového období. Konal se tak další výlet směrem devadesátky. Spíš než nostalgie se však ve vzduchu nesla čirá radost a chuť bavit se.

Ani po téměř třech dekádách nepřestává fascinovat, jak lišácky si skotské legendy pohráli se zdánlivě neslučitelnými ingrediencemi. Ať už Primals vsadili na nezřízené acid-houseové úlety, hutné psychedelické plochy, fascinaci gospel music, tradiční rockové klišé nebo naopak ryzí experimentování, jejich tvorba nikdy neskončila jako paskvil. Navzdory svéráznému rukopisu se jim podařilo vytvořit primární jazyk plný radosti, agrese i ztripovaného putování dimenzemi, který je srozumitelný pro širokou posluchačskou základnu a funguje jako spolehlivý tmel i dnes. Přesně tak se opět osvědčil i v Praze, kde se skupina předvedla ve skvělé formě, která, pokud se toho bude držet, bude i nadále patřit k tomu nejlepšímu, co si na jakémkoli festivalu můžete přát. To platí nejen po hudební stránce, ale i po té vizuální.

Primal Scream svoji show usadili do vynikající projekce, která hýřila barvami a warholovskou estetikou. Skvěle tak ladila s optimistickou náladou jejich setu. Kapitolou samotnou osobě pak představovala prezentace samotného Gillespieho, s přerostlým páčem, ofinkou a růžovým kompletem. Při trdlování na pódiu tradičně působil jako roztomile nemotorný motýl Emanuel. Tentokrát se však naštěstí jeho dovádění obešlo bez pádu, a tak v Praze klidu mohl oslavit své sedmapadesáté narozeniny. Během show vzpomenul na své (kdysi domovské) Stone Roses, ale i na kauzu z prostředí českého Radia Wave, kdy byl singl PS "Swastika Eyes" vlivem nepochopení označen za propagaci fašismu. Ve zbytku si ikonický frontman držel svůj proslulý nepřítomný výraz, slovy spíše šetřil a nechal za sebe mluvit charisma nepřekonatelného individualisty. Stačil však jeden pohled na pódium a bylo jasné, kdo je maskotem nejen letošního Metronome Festivalu, ale rockového nebe vůbec. Svět definitivně potřebuje více takových!

Kraftwerk, Metronome Festival, Výstaviště Holešovice, Praha, 22.6.2019
© Jan Kuča
Taneční charakter a nadčasovost byla vlastní i německým veteránům Kraftwerk, s jejichž příchodem sobotní program kulminoval. Večer se pomalu přehoupl v noc a s tím korespondovaly i chladnější, futuristické tóny jejich tvorby, z níž zazněly esenciální tracky včetně "Numbers", "Autobahn" nebo "The Robots". Principiálně se může zdát trochu sub par činit v roce 2019 hlavním lákadlem projekt, který patří do ranku proto-elektroniky. Kraftwerk však mohli odejít sebevědomě a rozhodně si uhájili právo mezi headlinery. Je sice pravdou, že zabroušení do elektronické prehistorie občas provázely až komické momenty, to když se někteří jedinci snažili usilovně zpívat a tleskat do jinak spíše introspektivních hypnotických opusů, nebo tančili natolik vehementně, že 3D brýle o jednotné velikosti padaly z nosu. Ty samé chvíle však platily za nesporný důkaz toho, že tvorba z úvodních stránek encyklopedií stále promlouvá k dnešním posluchačům silným hlasem a nejde o žádnou putovní senzaci, lákající na doprovodnou projekci. Byl to zvláštní okamžik, kdy se minulost se současností promíchávala obzvlášť citelně a nešlo ubránit se myšlence na to, jak relativní je někdy plynutí času. Už jen za tento zážitek si Kraftwerk zaslouží smeknout. Nabídli toho přitom mnohem více.

Komu zbývalo kolem půl jedné dost energie, mohl se dosyta vyřádit buď na živelných WWW nebo během DJ setu dvojice Digitalism, která do festivalových vytrvalců sázela natolik razantní beaty, že by se nemusela stydět ani vedle takových střelců jako The Bloody Beetroots. Na konkurenčních stageích bylo v pokročilé noci možné nechat se pokonejšit vytříbeným písničkářstvím Adriana T. Bella nebo naopak nekonformními Reykjavíkurdætur z Islandu, holčičím ansámblem, který působil jako banda roztleskávaček, která se rozhodla dělat hip-hop, ale trochu jinak. Celkově tak patřil k tomu progresivnějšímu, co line-up akce nabízel.

Možností, jak si prodloužit noc příjemně nastartovanou Primal Scream a Kraftwerk, nebylo málo, ale na druhou stranu ani přehršle. Kolem půl třetí v noci už areál začínal zet prázdnotou (podobně jako zbytek okolní Letné) a brzy nato vydechl úplně. Nezbývalo tak než se rozloučit možná trochu předčasně a nechat se překvapit, s čím se pořadatelé vrátí znovu za rok.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Můžu se zeptat na konkrétní problémy s cashle... (Verv, 25.06.2019 10:14) Reagovat

    Můžu se zeptat na konkrétní problémy s cashless systémem? Mě to naopak přišlo skvělý, člověk si nabil peníze dopředu a pak už nemusel nic řešit a tahat s sebou peněženku atd. A přišlo mi, že i fronty díky tomu ubíhaly rychleji než na dřívejších ročnících (loni jsem nebyl). Překvapila mě i zmínka o frontách na odbavení, já osobně jsem přišel v pátek někdy v 7, takže jsem čekal nával ale ve frontě na náramek přede mnou stáli 2 lidi a u vstupu do areálu vůbec nikdo. Jinak ale pěkný shrnutí!

    • Re: Můžu se zeptat na konkrétní problémy s cashle... (Marty , 25.06.2019 14:34) Reagovat

      Souhlasím pěkné shrnutí festivalu 3 X Nej = Morcheeba, Primal Scream, Kraftwerk. I parádní Ohm Square u nich jen škoda velká, problémy zvukové.. Osobně jsme zažil problém s cashless hned ze začátku, sic jsem si nabil částku předem 2000,- 100 jsem dostal jako bonus po spárování přes číslo náramku nešlo zaplatit tak nás poslali na qr párování, po něm kamarádům funkční, mě se rázem objevila 0, tak jsem to pak hodinu řešil, přišel o Lenku Dusilovou.. A vyřešil to páky nejaky IT že mi převedl ty peníze na nový náramek.. Pak už fungovalo..

      • Re: Můžu se zeptat na konkrétní problémy s cashle... (Verv, 25.06.2019 15:28) Reagovat

        Aha, já ani lidi s kterýma jsem byl právě žádný problémy neměli, tak mě zajímalo, jestli to bylo fakt tak špatný a měli jsme jenom štěstí :) Ale jestli kvůli tomu pak člověk přijde o něco, na co se těšil, tak je to špatný. Jinak s 3 x nej souhlasím, akorát bych Morcheebu vyměnil za Liama. Morcheebě sice nemám co vytknout, zpěvačka skvěle zpívá, moc symptatická (hlavně její náramek a placatka v jednom :D) ale ta hudba se mě absolutně nedotýká. Ale je to samozřejmě o osobních preferencích, někde jsem i četl že to byl nejlepší koncert v historii Metronome.

  • Ema Brabcová (Patrik, 25.06.2019 13:45) Reagovat

    Návštěvníci platí. To máte pravdu. Platí hlavně za hudbu. Pak příjde nějaký nevychovanec postaví se před vás a začne si povídat. V ten moment z hudby nic nemáte. Takže Emo za mě palec nahoru.
    Nějak nechápu proč vůbec tito lidé na festivaly chodí. Když se budu chtít opít a pokecat s kamarády zajdu do restaurace, kde si dám kvalitnější a levnější pivo a nikoho tím nebudu prudit.

    • Re: Ema Brabcová (Martin Kulhaj , 25.06.2019 14:40) Reagovat

      Souhlasím! A proto jsem se pak na Kraftwerk protáhl dost dopředu, neb jaké si teen slečny tam za mnou plkali jak husy.. A tam jsem narazil na slečnu co tančil@ jako o život tak jsem se trochu přidal :)) v některých pasážích koncertu. I si pak tričko koupil.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Lana Del Rey - Norman Fucking Rockwell 9/10
Recenze: Lana Del Rey se na "Norman Fucking Rockwell" autorsky znovu posunula Není snadné s Lanou Del Rey držet krok, chápat její vize a dostat se pod její ledově neproniknutelnou krustu alternativní popové princezny. I na novém albu "Norman Fucking Rockwell" zpívá o svobodě, lásce a naději. Tentokrát komorně... čtěte zde
Vydáno: 16.09.2019 00:00 v sekci Recenze
23
Lindemann - Steh Auf 9/10
Video: Na druhé album projektu Lindemann láká epický klip k singlu "Steh Auf" Jsou tomu teprve čtyři měsíce, co po deseti letech vyšla bezejmenná novinka německých provokatérů Rammstein, a jejich lídr Till Lindemann už oživuje své druhé hudební těleso, projekt Lindemann, které založil společně s frontmanem... čtěte zde
Vydáno: 15.09.2019 12:00 v sekci Audio / Video | Video
5
Death Cab For Cutie - The Blue EP 8/10
Minirecenze: Death Cab For Cutie stihli na "The Blue EP" zrekapitulovat celou poslední dekádu Death Cab For Cutie svou devátou studiovku "Thank You For Today" vydali teprve loni a už začátkem letošního září potěšili fanoušky čerstvým materiálem. Parta ze Seattlu připravila pět nových skladeb vycházejících pod jednoduchým... čtěte zde
Vydáno: 14.09.2019 10:00 v sekci Recenze | Minirecenze
0
Pipes And Pints - Nemá cenu kopírovat něco, co tu bylo
Rozhovory: Pipes And Pints - Nemá cenu kopírovat něco, co tu bylo Pipes And Pints prošli očistcem, post zpěváka obsadil Travis O'Neil a letos utvrdili nový sound albem "The Second Chapter". "Doteď to byl punk, bordel, všechno nám procházelo, teď je ta hudba učesanější a přístupná široké... čtěte zde
Vydáno: 13.09.2019 09:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
7
Pohled do českých hitparád - 35. týden 2019
Mikolas Josef s letním hitem "Acapella" poprvé ovládl český rádiový éter Venku sice nezvratně přebírá žezlo podzim, v rádiích ale stále doznívá léto. Novou jedničkou se stal singl "Acapella" Mikolase Josefa, ve kterém slyšíme hravou španělštinu. V albech se do čela vrací starý známý Viktor Sheen.... čtěte zde
Vydáno: 12.09.2019 10:48 v sekci Novinky | České hitparády
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Lenka Filipová vyjede s albem "Oppidum" do regionů. Zahraje keltské balady, největší hity i kytarovou klasiku (06.09.2019 10:13)
- Naživo: Post Malone nepěkně korunoval houpavý pátý den Szigetu (12.08.2019 13:34)
- Fotogalerie: Post Malone, Years & Years a další aneb Pátý den Szigetu v obrazech (12.08.2019 13:21)
- Naživo: Lenka Filipová zahrála Telči novinky z "Oppida" i nesmrtelné hity (31.07.2019 10:50)
- Fotogalerie: Druhý den Metronome Festivalu v obrazech podruhé (24.06.2019 15:36)
- Fotogalerie: Druhý den Metronome Festivalu v obrazech poprvé (24.06.2019 10:34)
- Fotogalerie: První den Metronome Festivalu v obrazech podruhé (22.06.2019 13:50)
- Fotogalerie: První den Metronome Festivalu v obrazech poprvé (22.06.2019 13:50)
- Audio: Liam Gallagher se na nás valí s novým singlem "Shockwave" (07.06.2019 11:46)
- Publicistika: Nejen prvotní výkřik aneb 5 kroků k legendárnosti Primal Scream (22.05.2019 16:00)

ALBUM TÝDNE 37/2019

Lana Del Rey
Norman Fucking Rockwell

Není snadné s Lanou Del Rey držet krok, chápat její vize a dostat se pod její ledově neproniknutelnou krustu alternativní popové princezny. I na novém albu "Norman Fucking Rockwell" zpívá o svobodě, lásce a naději. Tentokrát komorně a hloubavě.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 17.09.
Michael Bublé (CAN) (O2 Arena, Praha)
Út 17.09.
Pierce Brothers (AUS) (Lucerna Music Bar, Praha)
Út 17.09.
Spiral Stairs (ex Pavement) (Café V lese, Praha)
St 18.09.
GusGus (ISL) (Fléda, Brno)
St 18.09.
Babe Rainbow + Melissa Kassab (Café V lese, Praha)
So 21.09.
Deafheaven (USA) + Touché Amoré (USA) (MeetFactory, Praha)
Po 23.09.
Carnival Youth (LV) (Futurum Music Bar, Praha)
Út 24.09.
Monarchy (AUS) (Café V lese, Praha)
Út 24.09.
We Were Promised Jetpacks (UK) (Chapeau Rouge, Praha)
So 28.09.
Alyona Alyona (UA) (Café V lese, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Lady Gaga Coldplay Rihanna The Cure Sia Kryštof Ewa Farna Adele Beyoncé Madonna Mikolas Josef AC/DC Lana Del Rey Taylor Swift Ed Sheeran Rammstein Linkin Park Kylie Minogue Metallica Britney Spears
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver