Soběstační Hands Off Gretel vydali drzou moderní desku "I Want The World"

05.05.2019 16:25 - Ondřej Hricko | foto: facebook interpreta

Anglická formace Hands Off Gretel má za sebou debut "Burn The Beauty Queen", kterým se zapsala do povědomí alternativní rockové scény. Druhé album "I Want The World" je tak nepochybně důležitým milníkem a ukazuje, jaký potenciál ve skupině vedené Lauren Tate skutečně je. Jak tedy novinka dopadla?
7/10

Hands Off Gretel - I Want The World

Skladby: Kiss Me Girl, S.A.S.S, Big Boy, It’s My Fault, I Want The World, Blame Myself, Alien, Freaks Like Us, Milk, Fingers, My Friend Said, Rot (All The Good Things)
Vydáno: 29.3.2019
Celkový čas: 41:34
Vydavatel: Puk Pop Records
Hands Off Gretel jsou tu od roku 2015. Za dobu své existence stačili vydat slušný debut "Burn The Beauty Queen" a dvě EP. Zdá se ovšem, že největší ambice kladou právě na aktuální novinku "Burn The Beauty Queen". Popovou chytlavost zabalili do grungeového hávu, přidali něco rockových kytar a jako koření přimíchali punkovou drzost a živočišnost. Výsledkem je moderní nahrávka s dobrým songwritingem a atraktivním hudebním obalem.

Mít navíc v sestavě někoho jako Lauren Tate je darem z nebes. Divoká, hlasově dobře vybavená zpěvačka v sobě snoubí divokost, dráždivost i rockový nadhled. Její vokál má v ostřejších polohách pořádný říz, naopak v melodických odzbrojuje příjemnou barvou a sytostí. A ještě k tomu má frontmanka osobitou vizáž, která prostě prodává.

Sympatické je, že Hands Off Gretel si do ničeho nenechají kecat. Jejich mottem je samostatnost. Nenechávají se tlačit vydavatelstvím a nevěří v masovou propagaci. Svou značku hodlají prezentovat především kvalitou i svým drze vyhlížejícím vzezřením. Kapela si novinku stejně jako debut vydala sama (respektive pod hlavičkou vlastního vydavatelství Puke Pop Records), sama si nahrávku financovala, produkovala a sama ji hodlá distribuovat dál. Za tohle velký respekt.

Na první poslech se může zdát, že její rukopis se ničím příliš neliší od zbytku moderních rockových skupin. "I Want The World" ale daleko více připomíná stará alba L7, Hole, The Runaways nebo kultovních 7 Year Bitch i Babes In Toyland. Inspiraci tihle Britové čerpali i z grungeových notiček Mudhoney, jejichž vliv tu lze vypozorovat na mnoha místech.

Výborná je hned úvodní pecka "Kiss Me Girl", která v sobě snoubí všechny vyřčené klady a je dost punková pro punkery i dost melodická pro příznivce mainstreamovějších žánrů. Následující "S.A.S.S" v mnohém připomene tvorbu anglických kolegů Slaves, včetně špinavého kytarového riffu i sekavého vokálu.

Ale ani když Hands Off Gretel zpomalí, jako v případě "It's My Fault", neodhalí své slabiny, naopak variací na divočejší Avril Lavigne vcelku baví. Zastánce seatlleského grunge pak potěší výborná "Milk" s pořádně těžkým groovem po vzoru Alice In Chains.

Hands Off Gretel sice poťouchle okoukávají, co se vaří pod pokličkami slavnějších kapel napříč žánry, konají tak ovšem s dostatečným respektem a s nadhledem autorsky zdatných skladatelů. O téhle partě ještě uslyšíme. Novinka "I Want The World" je jejich velkým krokem do alternativní extratřídy.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY