Čeští fanoušci něco z divokosti vystoupení Franka Cartera a jeho The Rattlesnakes mohli okusit minulý rok na velkolepém Aerodorme Festivalu, kde však možná jeho jméno zapadlo ve stínu blyštivějších hvězd. V Praze se tedy kapela britského hudebníka ukázala vůbec poprvé, což ostatně on sám na začátku koncertu nezapomněl zmínit.

Ještě než Carter vtrhl na pódium, aby z Lucerna Music Baru vytvořil jednu velkou zpocenou masu fanoušků zkoušející stavební limity klubu, ukázala se před zraky diváků dvě děvčata říkající si The Pearl Harts. Dobře si to jméno zapamatujte, protože slečny předvedly opravdu hutný rockový set, daleko přesahující kvality předskokana. Londýnské duo v minulém roce vydalo svůj plnohodnotný debut "Glitter & Spit", ze kterého ve svém setu logicky čerpalo.

Holky v leopardích oblečcích drhly dřevní rock 'n' roll v úsporné formě bicí-kytara-vokály, nepochybně čerpající z odkazu The White Stripes. Oproti Whiteovu koketováním s bluesem měly The Pearl Harts masivnější, těžkopádnější zvuk v duchu Black Sabbath. Kirsty Lowrey a Sara Leigh Shaw do vystoupení dávaly vše. Pohazovaly hlavami, nechyběly další typické rockandrollové kreace a vůbec se na to dobře dívalo. Frank Carter si je sám vybral a nutno říct, že měl dobrou ruku.

S drobným zpožděním se na pódiu objevila hvězda večera. Potetovaný divočák, který svou aktuální skupinu založil se svým parťákem a nejlepším kamarádem Deanem Richardsonem v roce 2015, na pódium dokráčel v růžových teplácích a síťovaném tílku, což kontrastovalo s uhlazeným outfitem zbytku formace.

Prakticky od prvních vteřin nového singlu "Crowbar", který koncert otevíral, se pod pódiem rozehrála skutečně divoká párty, během které se ztrácely boty, čepice, nohy a ruce čněly všemi směry a fanoušci jako jeden živoucí organismus posílali Franku Carterovi nazpět energii, které on sám rozdával měrou vrchovatou.

Ostatně nebyl by to on, kdyby se fanouškovského řádění sám neúčastnil. Obyčejný stage diving je pro něj už rutina, takže kromě něj třeba proplul nad rukami fanoušků s kamerou v ruce (záběry budou nepochybně famózní). Vrcholem pak byla stojka, kterou nad hlavami fanoušků briskně vyšvihl.

Ještě více než skákáním do kotle zaujal výzvou k respektu k ženám. Žádal přítomné muže, aby se k nim vždy chovali slušně a chránili je. Na to dívky vyzval k čistě ženskému stage divingu, během nějž je měli muži nechat opatrně proplout klubem. Ženy dostaly i prostor pro svůj vlastní circle pit. A když se k nim chtěl jeden z mužských fanoušků přidat, Carter ho chytil za triko a rázně ho odtáhl. Fanynky, kterých tu nebylo zrovna poskrovnu, tak nepochybně měly unikátní zážitek.

Páteř setlistu tvořily dosavadní dvě nahrávky. Na předchozí tvorbu zpěváka se vůbec nedostalo. The Rattlesnakes ostatně dostáli již takového jména, že si umějí vystačit s vlastním repertoárem. Kromě nich ovšem zaznělo hned pět novinek z plánované desky "End of Suffering". Ta vyjde již 3. května a diváci nové kusy už nyní přijali více než vřele.

Frank Carter & The Rattlesnakes to v Lucerně prostě rozbalili a potvrdili, že na jejich koncerty se vyplatí chodit. Frontman sám celý večer režíroval. Vybudoval si respekt a překvapil jedinečnými momenty i upřímnými, byť mnohdy dlouhými proslovy o svém boji s depresemi. Hudebně to kapele šlapalo skvěle, velkou pochvalu si tentokrát vysloužil i zvukař, který odvedl dobrou práci. Naplněný klub tak nemohl být spokojenější.