Název "A New Morning" (Nové ráno) měl předznamenávat nové období v existenci britské kapely Suede. Jestli je deska opravdu pozitivním začátkem lepších dnů Bretta Andersona and Co., se můžete dozvědět v naší recenzi.
7/10
Suede - A New Morning
Skladby: Positivity, Obsessions, Lonely Girls, Lost In TV, Beautiful Loser, Streetlife, Astrogirl, Untitled, Morning, One Hit To The Body, When The Rain Falls, You Belong To Me
Celkový čas: 56:23
Vydavatel: Sony Music / Bonton
Tytam jsou časy, kdy
Suede byli titulováni nejlepší britskou kapelou či poněkud méně nabubřele největší nadějí ostrovní kytarové scény. Po druhém (a jak se ukazuje zároveň i vrcholném) albu "Dog Man Star" od skupiny odešel na sólovou dráhu kytarista a skladatel
Bernard Butler (nedávno toho v médiích překvapivě trpce litoval) a i když následující desky "Coming Up" a "Head Music" byly docela kvalitní, není to úplně ono. Když
Brett Anderson začal stále hlouběji propadat drogám, zdálo se, že se
Suede je definitivní konec. Ovšem po nevšedních peripetiích se na podzim loňského roku podařilo kapele po třech letech vydat pátou studiovou kolekci (nepočítáme-li dvojcédéčkovou kompilaci singlových béček "Sci-fi Lullabies") s optimistickým názvem "A New Morning".
Deska měla původně vyjít mnohem dříve, ale
Suede nespokojeně vyhodili natočený materiál a jali se nahrávat znova. Ostatně nyní si můžeme poslechnout část nepoužitých písniček na webu kapely, klíčem k otevření je právě recenzované CD. Hovoří se, že celé nahrávání stálo milión liber, což se mi ani nechce věřit. Další zkouškou osudu byl nucený odchod klávesáka Neila Codlinga ze zdravotních důvodů. Těsně před nahrávacími frekvencemi jej nahradil Alex Lee.
Ne že by "A New Morning" bylo v něčem razantně nové nebo objevné. Při poslechu si
Suede nelze splést, některé písně velmi připomenou minulost, např. "Beautiful Loser" okatě odkazuje na "Metal Mickey" z eponymního debutu, ale malá změna tu je. Skladby jsou písničkovější, Anderson zpívá civilněji (nechtěl jsem přímo použít obrat "méně afektovaně") a
Suede trochu ubrali dekadence. Za velký klad alba považuji velmi pěkné průzračné aranže písní. Asi záměrně má "A New Morning" vzbuzovat spíše libé a vyrovnané pocity než nějakou drásavost, neklid a rozervanost, kteréžto ovšem byly nejpřitažlivějšími znaky kapely v jejich počátcích. Při ústřední skladbě "Positivity" si říkám, aby tenhle kladný postoj k životu Andersonovi po všem trápení vydržel, ale co to udělá s tvorbou
Suede?
Jako doušku uveďme, že "A New Morning" kritici ve svých recenzích nerozsápali, ale prodej byl žalostný a zdůrazněme, že je to škoda. Pokud mne paměť neklame, deska se chvíli potácela ve třetí desítce britské albové hitparády a po necelém půlroce od vydání bychom ji v první stovce nejprodávanějších desek hledali marně. Budoucnost
Suede zdá se mi tak velmi nepředvídatelná.
-
suede (Lukáš Tomanec, 18.02.2003 16:34) Reagovat
Teď jsou na Německém turné a prý jsou spokojeni
-
suede urcite nekonci (suedeboy, 18.02.2003 20:16) Reagovat
album nie je ziadna pecka ako napriklad debutovy alebo Dog Man Star, ale stale je to v porovnani so zvyskom svetovej produkcie skvele album a da sa pocuvat.
bol som pred par mesiacmi na koncerte k tomuto albumu a brett vyzeral celkom vo forme aj co sa tyka hlasu.drzim palce aby Suede neskoncili. pre mna najlepsia kapela.
-
docela jsem se bál ... (Pavel Šmerda, 04.03.2003 17:02) Reagovat
... docela jsem se bál, jaké album asi bude, protože poslední CD některých kapel, u kterých jsem se nemusel bát koupit jejich CD naslepo, mě v poslední době docela odradila (například jsem nezkousnul 2 poslední alba Radiohead, poslední album Deep Purple apod.) a věřte, že mám poměrně benevolentní záběr v muzice, takže se doufám nejedná o to, že bych nechápal posun ve vývoji kapely.
Tedy ... není to album na jeden poslech, alespoň pro mě nebylo. Ale poté, co jsem ušima prohnal opakovaně celé album asi 5x, kdykoli se k němu teď vrátím, mohu s uspokojením prohlásit, že se mi velmi líbí. Souhlasím s tím, že zpěvák zpívá velmi velmi civilním projevem (kde jsou doby, kdy hlas proháněl efekty a vytvářel neuvěřitelné barvy hlasu jako na Coming Up, nebo svým falzetem poukazoval na to, že se sakra dá zpívat i jinak, než je běžné viz. první album Suede)a co víc, sluší mu to. Ale co mě dostalo v rámci celku nejvíc, je basa. Vždy u Suede nenápadná, dílem i většinou ne zrovna hi-fi mixem písniček (i v tom se vždy Suede odlišovali, vyjímku snad tvoří album Electricity), ale na tomto albu nelze zapřít McCartneyho školu. Ano ano, toho McCartneyho, který to s Beatles zabalil v sedmdesátém. A k tomu se vlastně celou dobu dostávám. Nevím, proč vlastně britové neustále hledají nějaké nové Beatles, když už je mají. Nejen tímto albem (a doufám, že ne posledním) mi to Suede dokázali. Díky, tohle album je skutečně dobré.
(závěrem snad jenom, že mé názory jsou ryze subjektivní a na osvětlení, toho, co ke které nahrávce cítím, by prostor nestačil ... a stejně už jsem toho napsal až až)