Smrt je vždycky smutná. V případě Dolores O'Riordan ovšem svět loni nepřišel jen o výjimečnou osobnost, ale také o výjimečný hlas. Zbylí členové The Cranberries z rozpracovaných demoverzí nakonec dokončili album "In The End". To se tak stalo definitivní tečkou za kariérou jedné z nejvýraznějších evropských kapel.
Ještě než v polovině ledna loňského roku našli tělo šestačtyřicetileté frontmanky
The Cranberries, měla za sebou kapela první část natáčení plánované desky.
Dolores O'Riordan stačila nazpívat své vlastní texty na kytarové linie Noela Hogana. Jednalo se tak pouze o demoverze. Přesto je zbylí členové zvládli přetavit do zvukově obdivuhodného výsledku, který vyšel koncem dubna pod názvem "In The End". Kromě špičkových technických možností tato skutečnost potvrzuje i famózní talent této zpěvačky.
Jakmile se rozezní první tóny "All Over Now", člověka téměř zamrazí. Hlas zesnulé muzikantky je tak skutečný, že si jeden ani nechce připustit, že je to to poslední, co od ní kdy uslyší. Píseň příjemně rezonuje, sází na melancholickou notu, jak jsme to ostatně u
Brusinek měli vždy rádi. V poklidném tempu nás skladba přesune až k nejsilnějšímu momentu celé nahrávky, baladě "Lost". Znovu přichází mrazení a posluchač se opravdu doslova
ztrácí v krásně vypracovaných aranžích i vypjatém vokálu dosahujícího nekonečných hudebních výšin.
Je dobře, že i na své poslední desce The Cranberries setrvali ve své devadesátkové bublině. Ubránili se tak nevyžádaným experimentům i stylovým obměnám a posluchačům předkládají poctu svému vlastnímu rukopisu, který pilovali od roku 1989, kdy se datuje jejich vznik. Nechybí jednoduché melodie, smyčcové aranže ani nepřeprodukovaný, syrový zvuk. Jistotou je pak intenzivní atmosféra, která zdobí jednotlivé momenty alba.
Sama Dolores O'Riordan nikdy nebyla bůhvíjakou spisovatelkou a její texty by i tentokrát byly prostými myšlenkovými pochody, jenže temné podhoubí jim dodalo jiný rozměr.
Velkou měrou se na výsledku podílel producent Stephen Street, který irské formaci pomáhal v jejích začátcích a je podepsán i pod jejími nejslavnějšími nahrávkami. Z materiálu, který měl k dispozici, zvládl vykřesat počin zvukově natolik vyvážený, že by mu jej záviděly leckteré skupiny tvořící za mnohem příznivějších podmínek.
Je dobře, že se muzikanti nesnaží pokračovat pod hlavičkou The Cranberries dále. Málokdy je hlas pro kapelu natolik signifikantní jako v jejich případě. Jakákoliv změna u mikrofonu, se vším respektem ke zbylým členům, by byla jen vlastním revivalem. S "In The End" tak nastává smutné loučení. Je to štěstí v neštěstí, ale můžeme být rádi, že se s námi Dolores alespoň takto rozloučila - důstojnou kolekcí písní, kterou zdobí její nezapomenutelný hlas.
-
Dolores a její Brusinky (Janek, 13.05.2019 11:54) Reagovat
Byla to skvělá zpěvačka s hlasem,který si nemohl splést ani úplný hluchoun a já jsem Cranberries vždycky poslouchal moc rád.Od dne,kdy jsem se dočetl o smrti Dolores,jsem si je ještě nepustil,nevím ani pořádně proč,snad že jsem věděl,že už od nich asi nikdy nic neuslyším,žádná jiná zpěvačka by totiž nedokázala Dolores nahradit a tak je jasné,že skupina Cranberries jako taková jejím skonem končí.Ale jsem rád,že ještě tuto poslední desku s jejím hlasem budeme moci slyšet a u poslechu poslat Dolores do nebe alespoň tichou vzpomínku na ni.
-
Pěkná deska (Stoub, 14.05.2019 08:52) Reagovat
Moc pěkné album, v jiných časech by z toho bylo 5 hitů v rádiích..
-
Album jsem slyšel už mockrát a musím říct, ?... (Lukáš Ondrušek, 15.05.2019 20:40) Reagovat
Album jsem slyšel už mockrát a musím říct, že je vyvážené, krásné a navazuje tam, kde kapela skončila v době svého největšího úspěchu (pominu-li album Roses, které mě nezasáhlo). Vynikající album, skvělé písně, z nichž opravdu mrazí. Otázka, která zpěvačka by mohla bývala nahradit Dolores, je těžká. Pro mě by byla jediná favoritka a to Sinead O´Connor. Ale samozřejmě Dolores byla a navždy zůstane jedinou. Škoda jí. :(
-
No, myslím, že ta osmička je spíš z nostalgie... (P., 18.05.2019 15:33) Reagovat
No, myslím, že ta osmička je spíš z nostalgie, já bych dal 6 nejvýše 7. Deska je moc příjemná a z hlasu Dolores prostě mrazí, ale oproti Faithfull departed a nebo Burry the hatchet je to slabý odvárek. Je ale dobře, že se nejedná (jako v případě mnoha "posmrtných" alb) o spatlanou nahrávku - hlavně aby se ještě něco prodalo, než se na interpreta zapomene. To by si Dolores opravdu nezasloužila.