Trpělivost růže přináší a Satisfucktion jsou toho přímým důkazem. Jihočeská skupina funguje přes deset let a teprve nyní, po mnoha rocích dřiny, se dostavil skutečný úspěch. Loni vyhráli Rock Made In Gambrinus, podepsali smlouvu s vydavatelstvím Česká hudba a světlo světa spatřila deska "Keep It Your Way". Zkušenostmi vybroušený, profesionálně výtečný hardrock, který je Satisfucktion vlastní, by neměl zmizet zapomenut a zaprášen v zadních regálech nenápadných prodejen desek. Zaslouží si víc, i přes několikero neduhů je to pořád zatraceně nadprůměrné album.

"Keep It Your Way" není prvním CD pokusem skupiny, roku 2001 už jí vyšel debutový výlisek "Psycho", avšak teprve s příchodem novinky se zdá, že Satisfucktion by se mohli trvaleji zapsat do českého hudebního povědomí (jiného než-li klubového rázu). Dávno opuštěny jsou trashové kořeny, prim hraje ostrý, nikoli brutální sound, nesoucí se na vlně stále doznívajícího grunge. Napsal to už Petr Korál v lednovém &MusicQ a já jeho slova pouze zopakuji, Satisfucktion totiž neznějí vůbec jako česká skupina. Proč? Především protože angličtina zpěváka Broni Míky je vpravdě výborná, navíc má kapela už dost zkušeností z vystupování za hranicemi České republiky, takže její tvář je skutečně moderní, konkurenceschopná. Přirovnání vždy trochu pokulhávají, ale inklinace k souborům typu Creed, druhdy populárním Life Of Agony či k nu-metalové scéně je zřejmá. Zřejmá neznamená plagiátorská, tady lze jen hledat souvěrce českobudějovických rodáků.

Album "Keep It Your Way" je uvozeno pravděpodobně nejlepší písní desky, peckou "Your Smiles". Takhle nějak si představuji skutečný hard’n’heavy hit, postavený nejen na výrazné melodii, nýbrž podpořený nabroušenou kytarou, odsýpající rytmikou a v dálce skrytými ženskými vokály. Líbivější stránku ovšem Satisfucktion rádi odloží a nebrání se nechat vyplynout na povrch nejhlubší metalové prožitky, tak jako se děje v "All The Bad" nebo v "Yourself". Silnou stránkou souboru je také gradace, jíž plně využívají a ne jedenkráte nechají posluchače unášet na vlnách náhlých změn (třeba "Never Again" s rádiovou vložkou). Tak jako většina desek má i "Keep It Your Way" svou tmavou stránku, černý puntík, který kazí výsledný dojem. Já i přes všechna ta pozitiva, která jsem výše vyjmenoval, postrádám, možná překvapivě, na desce více nápadů. Satisfucktion jsou skupinou s nemalým uměleckým potenciálem, jejich hudba musí být ale okrášlena o svérázné melodie, pověstná cukrlátka, nějaké to osvěžení v podobě zvukových hrátek. Skupina tohle všechno používá a zná, jenže v míře, dle mého názoru, ještě stále nedostatečné. A proto se v závěru "Keep It Your Way" dostaví pocit mírné nudy, jakési monotematičnosti.

Těžko se o tom píše, kritika nadané české skupiny vždycky bolí o málo víc, ale v tomto případě nejde o nijak zdrcující závěry. Satisfucktion se ukázali ve světle jasném a určitě pozitivním, "Keep It You Way" je nepochybně povedená deska, akorát jí něco málo chybí.