Máme je rádi a budem je mít rádi

"Tahleta kapela Lucie slaví letos 33 let, pojďme jí společně zazpívat," vybízí Robert Kodym k akci posluchače a O2 arena zpívá "Hodně štěstí, zdraví". "A dneska má narozeniny i Michal Dvořák," pokračuje Kodym, a tak se zpívá i milému Michalovi. "A tahle píseň se původně jmenovala 'Michal', a pak jsme ji přejmenovali na Lucii," vtipkuje Robert a hraje jednu z nejslavnějších a zároveň nejstarších písní od Lucie, skladbu, kterou na předchozí velké šňůře zpíval Michal Penk, který v této skupině začínal.

V Lucii, která umí odehrát fantastický klubový koncert (naposled jsem je viděl v Brněnském Sonu letos 23. května) bez velkých světel a efektů a výborně to funguje, ale zároveň si může dovolit výpravnou a velkolepou show srovnatelnou se zahraničními formacemi. "EvoLucie Tour" je postavená na nápadité práci se světly, obrovské projekční ploše a muzikanty tolik oblíbených pyrotechnických efektech. A taky to funguje i bez kaskadérských kousků Davida Kollera. Tentokrát už se s bicími nenechává zdvihat až skoro ke stropu.

Aktuální turné je také postavené na skupině jako takové, čtyřech mušketýrech doplněných jen druhým bubeníkem Adamem Kollerem a žádných hostech. Tady mne trochu mrzí absence Lenky Dusilové, která je aktuálně na šňůře s Ivou Bittovou a Načevou. Její hlas chybí zejména ve "Snu" a "Americe" a vlastně i v písních z alba "Černý kočky, mokrý žáby" (tedy z desky, z níž kapela odehraje nejvíc kousků), kde Lenka hostovala. Právě při tom "Snu" si vzpomenu na vyprávění Ivana Krále o tom, jak se postavil za to, aby právě Dusilová byla ve skladbě na albu dostatečně výrazná (psali jsme o tom tady).

Ten den nebyl důležitý jen díky Dvořákovým třiapadesátinám, vřelo to také na české politické scéně. Hlasovalo se o nedůvěře vládě kvůli maléru kolem Čapího hnízda a Babišova syna, kauze, kterou otevřeli novináři Slonková a Kubík. A kdo chodí na Lucii delší dobu, ví, že na jejich koncertech bývá nezřídka přítomná i jistá angažovanost (vzpomínám na koncert proti komunistům, proti dostavbě Temelína nebo proti zásahu policie na CzechTeku). Ostatně i píseň "Oheň" je právě o době před sametovou revolucí. A právě před "Ohněm" si vzal Koller slovo a pustil se do našeho premiéra i prezidenta ("Říkal jsem si 17. listopadu, proč tam dává ty kytky, když je to estébák, já si to zjišťoval a v Agrofertu pracuje estébáků sedmnáct. Máte rádi ANO? A Zeman je proruskej šmejd a estébáci dodnes nebyli zbavení mlčenlivosti ..."). A kupodivu tím ani koncert nerozbíjí, vlastně to do té celkové dramaturgie zapadá velmi dobře stejně jako hodně časté průpovídky Roberta Kodyma.

Ten si třeba u "L'aury" vzpomene na to, co o písni říkal v roce 1994 v Lucerně, kdy tvrdil, že je "o chlápkovi, kterýho už to přestalo bavit, a o něm to je a on tady není" (tady si to můžete připomenout), a že vlastně jen tenkrát nevěděl, jak tu píseň uvést, tak něco plácnul. Pokud si to ale dobře pamatuju, měla by být, stejně jako "Křídla" od Wanastowek, o Kodymovu kamarádovi Kafkovi, který před lety spáchal sebevraždu.

Dvouhodinový koncert byl tak na jednu stranu perfektně profesionálně připravený a do posledního ohně či spadlé konfety promyšlený, na stranu druhou to ale nevedlo ke sterilnosti, právě díky přirozené a často vtipné ("Udělejte strašidlo, ať ta O2 arena doprdele zažije něco poprvý" (Robert Kodym)) komunikaci muzikantů. A jo, ten kdo chodí na Lucii pravidelně, už nemůže být překvapený z toho, co možná napoprvé zafungovalo, ale opakovaně to ztratilo svou šťávu (zpívání "Panice" s publikem jakoby nanečisto nebo "Ještě si já pohár vína zaplatím" propašovaný do "Ameriky"). Ale to jsou jen malé hnidy, které naopak člověka, co je na Lucii poprvé, mile překvapí.

Koncerty k "EvoLucii" jsou fajn. Lucie přišla s novou a fakt náramně vydařenou scénou, s novými projekcemi. Představila naživo pětici nových písní. Je plná energie, povedl se velmi dobrý zvuk bez technických problémů (ne jako naposledy v Edenu). Byl to prostě super koncert. A "EvoLucie" zůstává i po pár týdnech poslouchání povedenou deskou. Písničky z ní fungovaly i naživo. A vydrží v repertoáru kapely déle než třeba kousky ze dvou předchozích alb "Dobrá Koczka, která nemlsá" a "Slunečnice", z kterých dnes pánové zahráli jen jedinou "Danielu"? Jsem zvědav. Ale po dnešním vystoupení bych řekl, že minimálně dvě by se mezi koncertní stálice dostat mohly.