Poprvé a hned dvěma kusy na album přispěl Marek Ztracený. Jak titulní píseň, tak "Jsem, jaká jsem" příliš nevybočuje z běžné Ztraceného produkce. Když posluchač ví, kdo je autorem, lehce si dokáže představit, že obě písničky upravené do mužského rodu i sám zpívá. Ztracený pro Zagorovou napsal nenáročný pop, který by mohla přijmout i některá česká rádia, která dosud hrají převážně zpěvaččiny největší hity z minulého století.

Dva kousky pocházejí z pera písničkářky Radůzy. Zatímco šanson "Anděl strážný" Zagorové perfektně sedl, píseň "Král mejdanů" jí vůbec nesluší. Je dramaticky přehrávaná a zpěvačka už hlasově nestačí na nadsázku tak příliš stylizovaného textu. Navíc výrazy jako mejdan, flám nebo pohovka znějí v roce 2018 naprosto neuvěřitelně. A i samotný název skladby evokuje spíš nějakou špatnou píseň od Michala Davida.

Třetím autorem, který legendě československé populární hudby přispěl dvěma skladbami, je mladý Kuba Kubín. Z jeho intimních písní pro klavír a zpěv hity nikdy nebudou, ale skvěle dotvářejí příjemnou atmosféru celého alba, kde jsou na první poslech výraznější jiné písně. Povedené šansony mají na svědomí skladatel Pavel Trojan s textařem Václavem Koptou ("V obratníku Raka") a Martin Chodúr ("Balada"). Rukopis Xindla X nejde přeslechnout ze šantánové "Pravdy z vína". Písnička "Lásko nečekaná" je dalším pokusem Jiřího Březíka o zopakování úspěchu "Je naprosto nezbytné" a "Za každou chvíli s tebou platím", ale podobně jako u "Navěky zůstane pouze čas" nebo "S láskou je svět akorát" se mu to pravděpodobně nepovede. Kéž by to příště nebylo tak prvoplánové.

Vrchol alba přichází v jeho polovině s písní "Cizí", jedinou coververzí. Hudbu původní "U-Turn (Lili)" od francouzského dua AaRON česky brilantně otextovala sama interpretka. Její verze autenticky popisuje sžírající bolest podvedené ženy. Producent Dan Hádl si s aranžemi pohrál tak, že zoufalost situace a ta úzkost, o které Zagorová zpívá, jsou pro posluchače takřka hmatatelné. Při závěrečném verši "To není fér" jako by sypala sůl do otevřené rány.

Zpěvačka od svého návratu pod křídla Supraphonu vydala už tři alba. Novinka je oproti dvěma předchozím deskám o trochu slabší, přesto si drží vysokou kvalitu. Hana Zagorová stále patří k nejlepším interpretkám šansonů u nás. A s tím souvisí, že má cit na dobré texty. To vnímají posluchači (album se hned po vydání dostalo na první místo žebříčku dle prodeje) i mladí, talentovaní autoři, a tak není pochyb, že toto není poslední slovo české hudební stálice.