Za pár dnů jsou tu komunální a senátní volby. A politici se snaží být zábavní a lidoví. A občas se ztratí někde mezi notami a houslovými klíči. A tak jsme vybrali tři hudební perly nadcházejících voleb a další dva starší volební songy, které se neohrají. Neposlouchejte to. Tohle jste nikdy slyšet nechtěli.
"Píseň všech Pražanů" je těžko uvěřitelný úkaz. Do světa byla vypuštěna 26. září a za čtyři dny už měla přes 118 000 zhlédnutí. Fakt. Tu věc, kde se kladou otázky, ale neodpovídá se na ně (
"Proč padají mosty?"), a kde si naštvaní usměvaví zpěváci stěžují, že nemůžou vyhodit křen do hnoje, což demonstrují petrželí, kterou drží v rukách, totiž musel vidět každý nejen Pražan. Tak divné to je. Hnutí Praha sobě se snaží vtipně a vesele a možná jako moderně (fakt si myslím, že tak to chtěli) pobavit a upozornit na problémy v metropoli, ale verše jako
"z rodičů zůstaly jen chodící mrtvolky / když se jejich děti nedostaly do školky" spíš než vtipně působí směšně a nezávazná popová odrhovačka, sloužící jako doprovod, tomu taky nepomáhá. Na druhou stranu, na tohle se jen tak nezapomene a píseň se stane zlatým fondem tuzemské volební propagandy, čemuž pomohla i profesionální produkce, která klip natočila.
Quido MC podporoje Hayata Okamuru. To je ten druhej, hodnej brácha Tomia. Jenže mít takovýho fanouška, to může jednomu prohrát volby. Quido MC se s tím nemazlí a do jednoduché samohrajkové melodie zpívá verše jako
"Okamura Hayato / pro EU i pro NATO". Quido to myslí dobře. Ale Quido to fakt neumí. Takže jediné štěstí kandidáta do Senátu v Praze 8 je to, že tento klip má zatím jen necelé 4 000 zhlédnutí.
MINISTRYNĚ ALENA SCHILLEROVÁ |
"Podpořit svou stranu, to se musí. Zvlášť, když mám taky telefon na předsedu." Něco takového si asi pomyslela ministryně financí Alena Schillerová a šla do toho po hlavě. Na předvolební akci zazpívala "Stánky" bratrů Nedvědů. A když si člověk pozorně připomene ten text, uvědomí si, že je to vlastně ideální volební píseň. Představuju si, že u těch stánků, které se nám teď před volbami vyrojily ve městech, u těch stánků na levné předvolební sliby (nebo krásu, jak chcete), postávaj' kandidáti a z našich slov a hlasů, které jim pak do uren hodíme, poznávaj', jak málo nám toho v předchozím volebním období stačili dát. Jo, a věřím, že tady paní ministryně, která pečlivě hlídá každou svatbu, jestli řádně platí daně, ohlídala, že se tu řádně platily i poplatky pro OSA.
VOLBY NEJSOU SEXY, Z NICH NEMÁŠ EREKCI |
Tohle je možná jeden z důvodů, proč vznikají i v komunálních volbách písně, které jsme tu představovali. Dominik Feri. Přišel, nahrál píseň, která alespoň po hudební stránce měla hlavu a patu (protože Fridtjof Stensæth Josefsen a Jakob Schøyen Andersen). V textu si lacině pohrál s dvojsmysly a se srovnáváním voleb se sexem a, světe, div se - ono mu to vyšlo. Do parlamentu se dostal, a dokonce tam svou předvolební prací dostal i celou TOP09. A i když ten klip za rok vidělo jen tolik lidí, kolik "Píseň všech Pražanů" za dny čtyři, pořád je to fakt hodně moc zhlédnutí. Na české poměry. A na politickou píseň, v níž se dozvíte, že panic může u voleb skolit svou první štěrbinu. Nekecám. To tam fakt je.
Vzpomínáte na to ještě? Vladimír Mečiar a jeho HZDS šli do voleb v roce 1994 s písní "Vivat Slovakia", která byla tak pitomá, že ji tenkrát Tereza Pergnerová zařadila i do hitparády Eso a lidi to brali jako recesi tak moc, že postoupila do dalšího kola. Hudbu k tomu napsal Gabo Dušík, text Kamil Peteraj, ale hlásit se k tomu nechtěli (kdo by se taky chtěl hlásit k podpoře HZDS), takže se o jejich autorství začalo mluvit až deset let poté. Po volbách, které HZDS s touto hymnou vyhrálo ziskem téměř 35 % hlasů.