Ricky Martin je ukázkovým interpretem latino popu. Ještě než ho poznal celý svět, nahrával písně ve španělštině, ale skoro ke konci milénia se odvážil vydat své první anglicky zpívané album, jehož hity rotují v rádiích dodnes. Přesto zpěvák nezapomněl, odkud pochází, a do skladeb vepsal zvuk, rytmus i drive typický pro umělce pocházejícího z Portorika. Různorodé prvky v jednom balíčku nabídl i při včerejším večeru v pražské O2 areně.

Show odstartovala přibližně o půl deváté, nejprve s projekcemi na mnoha kvádrových obrazovkách a poté už se samotným Rickym a dobře zvoleným otvírákem "María". Skladbu doprovázel hlasitý aplaus po celé hale a na ploše stání se nenašel člověk, který se ani trochu nevlnil. Vzdálenější tribuny na sezení byly zpočátku sice chladnější, ale obratu se zpěvák přece jen záhy dočkal.

Od známého kousku "Shake Your Bon-Bon" si podmaňoval jednoho jedince po druhém. Během songu došlo mimo jiné na vytažení jedné fanynky na pódium a její začlenění do týmu tanečníků. Jen škoda, že nešlo o Češku, nýbrž o ženu pocházející ze Severního Irska. Publikum mělo celkově pozoruhodné složení. Podle vlajek a transparentů šlo rozeznat příznivce ze sousedního Slovenska, Německa, Francie, Itálie, ale dokonce i z mimoevropských států.

Portorický interpret během večera nepředváděl pouze pěvecké schopnosti podpořené značným charismatem, ale také svůj taneční um, při kterém ho ještě podporoval tým precizních tanečníků a tanečnic. Byly okamžiky, kdy si vystačil i bez show - příkladem budiž intimní "Vuelve". Jediná výtka by mohla spočívat v tom, že k ní nepřidal ještě očekávané "Private Emotion" nebo "Nobody Wants To Be Lonely", balady místo nich zastoupila v druhé polovině koncertu kýčovitá "She's All I Ever Had". Na druhé straně ale zazněl například patnáct let starý, ale stále znamenitý kousek "Jaleo", byť ve zkrácené verzi.

Co naprosto nepřekáželo, byly přechody z dvou hlavních jazyků, které interpret ve své tvorbě používá, tj. španělštiny a angličtiny. Enrique Martín Morales má tu výhodu a přednost, že si může dovolit zpívat oběma jazyky a pokaždé vyzní zcela přirozeně a uvěřitelně. Zpěvák je prostě ve svém žánru fenomén a nálepku prvního muže latino popu mu už nikdo neodpáře. Včerejší atmosféra byla na české publikum nezvykle ohromující. Jestliže je pro Rickyho Martina cílem koncertu to, aby návštěvníci odcházeli šťastní a zpocení, v Praze toho bez problémů dosáhl.