Letošní rok je pro fanoušky celtic punku nabitý. Nedávno v Praze hráli Dropkick Murphys, blíží se koncert The Rumjacks. Velký sál Lucerny patřil v úterý dalšímu velkému jménu - Flogging Molly. A i přes drobnosti, za které ale kapela nemohla, to byl báječný večírek, z něhož nešlo odejít jinak než s úsměvem na tváří.
Live: Flogging Molly
support: Doll Skin
místo: Lucerna - Velký sál, Praha
datum: 4. září 2018
setlist: (No More) Paddy's Lament, The Hand of John L. Sullivan, Drunken Lullabies, The Likes of You Again, Swagger, The Days We've Yet to Meet, Requiem for a Dying Song, Life in a Tenement Square, Float, Black Friday Rule, Life Is Good, Rebels of the Sacred Heart, Devil's Dance Floor, If I Ever Leave This World Alive, What's Left of the Flag, Seven Deadly Sins, Přídavek: Crushed (Hostile Nations), Salty Dog
Fotogalerie
On vůbec ten celtic punk má kolem sebe zvláštní fluidum optimismu, lidské blízkosti a nakažlivé radosti ze života. A tuplovaně ten, který přivezli
Flogging Molly. Méně rváčský, ale neméně energický než ten od
Dropkick Murphys, zato jaksi více hospodský, v tom pozitivním slova smyslu.
© Vojta Florian / musicserver.cz Prostor pro Flogging Molly zahřála dívčí čtveřice
Doll Skin. Škoda jen, že dámy doplatily na pověstný prapodivný akustický prostor velké Lucerny. Místy se totiž jejich nabušený a divoký punk-rock, který se ale nebál ani metalových riffů či klasiky "Whole Lotta Love" od
Led Zeppelin, topil v nejasné zvukové kouli a odnášel to hlavně zpěv. To jim ale nijak neubralo na nasazení a nadšení pro muziku. Publikum reagovalo slušně, dokonce se otevřelo i první nesmělé pogo. Co však přišlo s nástupem kapely z Los Angeles, to se nevídá tak často.
Koncert se měl původně konat v sousedním Lucerna Music Baru. Přesun do větších prostor s sebou přinesl značné reptání na sociálních sítích. Že se vytratí intimní vztah s kapelou na jevišti, že je velká Lucerna špatně odvětrávaná sauna atd. Všechno je pravda, určitě. Na atmosféru to však vliv nemělo. V podstatě od první skladby ("(No More) Paddy’s Lament") se z první třetiny sálu stalo jedno velké pogo a přelévající se dav na frenetickém pohybu nepolevil po celých sto minut koncertu. Došlo i na plavce na zdvižených rukou, při skladbě "Float" šel dav na zem a imitoval veslování - a to až hodně daleko za zvukaře.
© Vojta Florian / musicserver.cz Neskutečně srdečné přijetí viditelně příjemně překvapilo i samotné muzikanty. Ač mají Flogging Molly na svém kontě ještě poměrně čerstvou novou desku, setlist postavili spíše jako jakési best of. Nové skladby bývají na koncertech problematické, tady novinky do proudu hitů zapadly naprosto hladce a byly přijaty s nemenší intenzitou. Možná i díky odstupu od vydání alba "Life Is Good", bylo tak totiž dost času si ho naposlouchat. Škoda jen zvuku. Místy totiž nepochopitelně téměř mizel zpěv, stejně tak party mandolíny si bylo třeba spíše domýšlet.
A to, že bylo vedro a v Lucerně bylo na konci koncertu tak vlhko, že podlaha klouzala a po schodech se lidi prodírali mlžným oparem? Jen perlička na závěr, detail k pobavení. Mnohem víc než pot ve vzduchu totiž v sále visela až hmatatelná pozitivní energie.
Flogging Molly odehráli koncert na jedničku.